Nový patent od Tencentu umožní automatické dědění digitálního jmění

Čínská telekomunikační společnost Tencent

Čínská telekomunikační společnost Tencent Zdroj: Reuters

První vizualizace budoucího města společnosti Tencent v čínském Šen-čenu
První vizualizace budoucího města společnosti Tencent v čínském Šen-čenu
První vizualizace budoucího města společnosti Tencent v čínském Šen-čenu
První vizualizace budoucího města společnosti Tencent v čínském Šen-čenu
První vizualizace budoucího města společnosti Tencent v čínském Šen-čenu
8
Fotogalerie

Čínský gigant Tencent získal patent, který řeší dědictví digitálního jmění. Nová technologie má zajistit, aby byl přechod automatický. Mezi digitální jmění patří například uživatelské účty, zakoupené aplikace anebo také virtuální herní předměty. Ty mohou dosahovat hodnot až statisíců korun. Podobný systém spustí letos na podzim také Apple.

Patent od Tencentu funguje na bázi systému, ve kterém uživatel nejprve nahraje svou závěť do příslušné aplikace, po jeho úmrtí se ověří podpis a spustí se přímý přechod dědictví. Dědic tak získá veškerá přenechaná digitální aktiva. Kde konkrétně a jak bude patent aplikován, Tencent nezveřejnil. Lze ale očekávat uplatnění v aplikacích nebo videohrách.

Čínský konglomerát v roce 2021 investoval do více než 62 herních startupů a podle serveru SCMP je výnosově největší herní společností na světě. Celkově měl Tencent podle deníku Wall Street Journal k březnu letošního roku ve firmách investice v hodnotě 259 miliard dolarů.

„Směřováním k digitálnějšímu světu se myšlenka dědění digitálního jmění stala mnohem důležitější napříč stárnoucími uživateli internetu, kteří mají dlouholeté online nebo herní účty s mnoha virtuálními předměty,“ říká analytik čínského trhu Daniel Ahmad. Problém pak vzniká při dědění u účtů, na kterých se nacházejí hodnotné předměty, jež někdy dosahují enormních hodnot. Třeba minulý měsíc proběhla transakce dvou předmětů v hodnotě 780 tisíc dolarů.

V českém prostředí se naposledy o dědictví digitálního majetku výrazněji mluvilo v souvislosti s kryptoměnami. Podle advokáta Štěpána Ciprýna je ale nutné rozlišovat digitální majetek pod licencí, jako jsou uživatelské účty či virtuální herní předměty, od kryptoměn. U kryptoměn totiž neexistují právní překážky dědění.

E-COMMERCE SUMMIT 2021

„Obecně je možné dědit všechen digitální majetek, protože na dědice zásadně přecházejí všechna práva a povinnosti pozůstalého. Tento přechod však může být u digitálního majetku pod licencí vyloučen licenčními podmínkami a je to i běžná praxe,“ pokračuje Ciprýn.

Notáři se dosud setkávali s dědictvím digitálního jmění jen velmi zřídka. Očekávají ale, že se ale s touto problematikou budou střetávat častěji, a to zejména v souvislosti s kryptoměnami.

„Digitální jmění je nehmotná movitá věc, a stane-li se předmětem pozůstalostního řízení, je pro ni zásadní dispozice s přístupovými údaji nezbytnými pro možnost s ní nakládat. Zůstavitel by měl tedy vyřešit, jak se dědic k přístupovým údajům dostane, a vyloučit, aby se k těmto údajům dostal kdokoliv nepovolaný. Do textu závěti by neměl uvádět přístupové údaje,“ říká prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer. Právě patent od Tencentu tento problém řeší, protože přístupové údaje zůstavitele dědic nepotřebuje.

Společnost Apple nedávno představila podobný systém Apple Digital Legacy, pomocí kterého může uživatel vyplnit speciální dědický kontakt. Zvolená osoba může v případě uživatelova úmrtí o přístup k datům zůstavitele zažádat. Dostane tak přístup k fotografiím, zprávám, poznámkám, zakoupeným aplikacím či zálohám zařízení. Zároveň se této osobě zobrazí datum, po kterém se celý účet smaže. Pokud uživatel před smrtí žádný kontakt nevyplnil, mohou pozůstalí zažádat pouze o vymazání všech dat vložením úmrtního listu.