V evropských zemích se čím dál intenzivněji diskutuje o rizicích spojených s používáním chatbota ChatGPT americké společnosti OpenAI. Tuzemské firmy, které se zabývají vývojem umělé inteligence, připouštějí, že obavy související s ochranou osobních dat jsou sice na místě, avšak nevidí racionální důvody k zákazu ChatGPT v Česku, jak se to stalo například v Itálii.
„OpenAI by politiku ochrany osobních údajů měla jistě vyřešit a transparentně říci, co se s daty děje. V současnosti nikdo neví, jestli vaše data někdo nečte nebo dále nezpracovává,“ říká spoluzakladatel a výkonný ředitel startupu WeBoard Radim Tvrdoň. Lidé si podle něj často neuvědomují, jaké informace s umělou inteligencí sdílejí, což může způsobovat problémy i ve firmách.
Jako příklad Tvrdoň uvádí nedávnou kauzu, kdy několik zaměstnanců společnosti Samsung přes ChatGPT nevědomky vyzradilo firemní tajemství. Jeden údajně požádal chatbota, aby zkontroloval chyby ve zdrojovém kódu podnikové interní databáze. Další do něj údajně dokonce nahrál záznam pracovní schůzky.
„Pokud se tyto problémy podaří odstranit, věřím, že používání umělé inteligence bude dávat smysl a může pomoci v široké škále oborů,“ dodává Tvrdoň. S tím souhlasí i šéf společnosti Alpha Industries Jan Týl. „Lidé mají často strach z nových věcí. Je důležité zajistit, aby se tyto technologie vyvíjely a používaly eticky, transparentně a v souladu se zákony. Na druhé straně umělá inteligence, jako je ChatGPT, přináší mnoho pozitiv, jako je zlepšení efektivity a produktivity v mnoha oblastech,“ myslí si Týl.
Jak funguje ChatGPT:
Podobně na věc pohlížejí tuzemské státní instituce. „Umělá inteligence je nový a velmi mocný nástroj. Může nás mást, že občas působí komicky, avšak v základu je to opravdu velká změna a vývoj jde překotným tempem vpřed. Nicméně stále je to jen nástroj a hrozba je tedy adekvátní tomu, kdo a jak jej používá,“ soudí náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci a bývalý poslanec Ondřej Profant (Piráti). „Nové technologie ulehčují kyberkriminalitu a hybridní válku, zároveň ale mohou být nápomocné v obraně,“ tvrdí.
S nedávnou výzvou zahraničních expertů k dočasnému pozastavení vývoje nových modelů umělé inteligence, dokud se nevyjasní pravidla jejich využívání, pod kterou se podepsal třeba i majitel Tesly a Twitteru Elon Musk, čeští podnikatelé nesouhlasí. „Signatáři se podle mě nechali trochu vylekat tím, jakou sílu nové verze modelů mají. Navíc zastavit training modelů je neproveditelné a pro OpenAI by to znamenalo ztrátu technologického náskoku,“ míní Tvrdoň.
Také na základě Týlova mínění autoři výzvy nenabízejí proveditelné řešení. „Dívají se na věc dost zaujatě ve snaze pokřivit trh a ignorují současný přínos umělé inteligence ve školství, zdravotnictví, obchodu a dalších odvětvích,“ podotýká. Oceňuje však diskuze, které výzva rozpoutala.
ChatGPT, který za pouhé dva měsíce od spuštění v listopadu 2022 posbíral přes sto milionů uživatelů po celém světě, byl už dříve zakázán v nedemokratických státech, jako jsou Rusko, Čína, Írán nebo Severní Korea. Před dvěma týdny se k nim připojila první západní země, a to Itálie. Tamní úřady na ochranu osobních údajů uvedly, že prošetří činnost OpenAI a zákaz chatbotu zůstane v platnosti, dokud se společnost nepodřídí zákonům Evropské unie.
Zákaz této technologie zvažuje také Německo a hovoří se o něm i v dalších zemích. Například Španělsko v úterý požádalo Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, aby vyhodnotil bezpečnostní rizika spojená s ChatGPT. Několika stížnostmi na chatbota OpenAI se zabývají též úřady ve Francii.
Profant sdílí názor italského regulátora, podle něhož není dostatečně zdůrazněno využívání dat získávaných OpenAI ke studiu a vylepšování umělé inteligence. Upozorňuje však, že případný zákaz ChatGPT na českém území je výhradně v gesci Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten na dotazy E15 odpověděl, že „vyčká na výsledky šetření italských kolegů, protože v současné době nedisponuje dostatečnými informacemi.“
Evropská unie dlouhodobě chystá zásadní regulaci umělé inteligence v rámci nového návrhu označovaného AI Act. Evropský parlament má přelomový balíček pravidel, první svého druhu na světě, schvalovat 26. dubna. Ani AI Act ovšem zřejmě nepočítá se zákazem konkrétních technologií.
„Ať už budeme používat jakoukoli technologii, musíme prohlubovat své svobody a chránit svá práva. Proto nebudeme regulovat umělou inteligenci, nýbrž její využití. Nezahazujme v průběhu několika let něco, co se stavělo dekády,“ napsala na Twitteru místopředsedkyně Evropské komise a eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Úplný zákaz ChatGPT v uplynulých dnech kritizovali také německý ministr pro digitalizaci Volker Wissing a jeho francouzský kolega Jean-Noël Barrot.
No matter which #tech we use, we have to continue to advance our freedoms & protect our rights. That’s why we don’t regulate #AI technologies, we regulate the uses of #AI.
— Margrethe Vestager (@vestager) March 31, 2023
👉 Let’s not throw away in a few years what has taken decades to build.
#SummitForDemoracy@StateDept 🇺🇸 pic.twitter.com/pW7Y6myEml
Podle experta na kyberbezpečnost ze společnosti Check Point Software Technologies Pavla Krejčího by blokování podobných služeb beztak mělo jen omezený účinek. „I když Itálie zakázala ChatGPT, každý jen trochu zdatnější uživatel zvládne toto omezení jednoduše obejít například pomocí VPN,“ konstatuje Krejčí.
Oslovení odborníci se shodli, že ChatGPT není módním výstřelkem, ale opravdu revoluční technologií, která je svým významem srovnatelná s vynálezem elektřiny či internetu zejména díky schopnosti generovat vysoce kvalitní a soudružný text. Technologie samotná nás však nespasí a další pokrok bude záležet hlavně na firmách, jež na umělé inteligenci stavějí různé produkty, které teprve budou mít reálnou přidanou hodnotu pro lidskou společnost.
„Ačkoli je obtížné předpovědět celkový dopad umělé inteligence na naše životy v budoucnu, lze očekávat, že tyto technologie budou hrát klíčovou roli ve zlepšování komunikace, automatizace a v dalších aspektech každodenního života,“ předpokládá Týl.
