Polská společnost Wilk Elektronik u hranic s Českem rozjela plnou produkci nové generace operačních pamětí (RAM) a SSD disků pro ukládání dat. Jde o klíčové součásti osobních počítačů. Po krachu mnichovské firmy Qimonda je jediným evropským producentem RAM. Polsko postupně posiluje v polovodičové oblasti. V zemi mimo jiné vznikne továrna Intelu za 4,6 miliardy dolarů.
Wilk Elektronik provozuje výrobu ve dvacetitisícovém slezském městě Łaziska Górne ležícím mezi Ostravou a Katovicemi. Vyrábí tam elektronické produkty, které pod značkou Goodram prodává v Evropě včetně Česka a některých částech Asie a Afriky. Roční tržby podniku přesahují 200 milionů dolarů.
Výše investice do nové produkce nebyla specifikována. Ředitel společnosti Wiesław Wilk uvedl, že Wilk Elektronik díky rozšíření výroby získala nové možnosti pro expanzi a posílení výzkumu a vývoje.
V nové výrobní hale Wilku se začaly vyrábět operační paměti označované jako DDR5. Jde o aktuální generaci této technologie, která se dostává do běžných počítačů s novými verzemi procesorů od Intelu a AMD. Stejně tak se rozjela produkce SSD disků komunikujících přes rozhraní PCI Express 5.0, což přináší zejména vyšší přenosovou rychlost dat.
RAM i SSD disky jsou nutné pro fungování počítačů. Do RAM se vkládají data, se kterými stroj aktuálně pracuje, a disky slouží k trvalejšímu uložení informací.
Wilk Elektronik nevyrábí paměťové čipy, které se do modulů RAM a SSD disků nasazují. Odebírá je od japonského kolosu Kioxia (dříve součást společnosti Toshiba), s nímž úzce spolupracuje. Poláci tyto čipy propojují s vlastní elektronikou a tištěnými spoji a zhotovují finální výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Podobně fungují i největší konkurenti Wilku, kterými jsou Corsair nebo G. Skill.
Paměťové čipy kromě Kioxie vyrábí zejména americký Micron a jihokorejské podniky Samsung a SK hynix. Velkého pokroku dosáhla čínská společnost YMTC, od níž chtěl odebírat i Apple. Tomu to ale zakázala americká vláda v rámci probíhající obchodní války s Pekingem.
Polsko se snaží rozšířit svůj polovodičový ekosystém. Americký Intel v červnu oznámil, že u města Vratislav za 4,6 miliardy dolarů vybuduje továrnu na pouzdření a testování svých čipů. „Jde o největší investici v rámci greenfieldu v historii Polska,“ sdělil polský premiér Mateusz Morawiecki. „Polsko může konkurovat svou cenou a zároveň má velké množství talentů,“ shrnul šéf Intelu Pat Gelsinger.
Polsko přitom nebylo hlavním kandidátem, v kuloárech se mluvilo spíše o západních státech Evropy. Polská vláda ale podle informací e15 vytvořila dlouhodobou strategii, posiluje vzdělávání a infrastrukturu a v případě Intelu na část financování využije peníze z evropského fondu Nástroj pro oživení a odolnost (RRF).
Intel už má v Gdaňsku své největší evropské výzkumné a vývojové centrum. Společně s novou továrnou v zemi zaměstná vyšší tisíce odborníků. Vláda chce přilákat i další investory z oboru. V zemi mají inženýrské kanceláře další významné polovodičové společnosti, jako jsou SK hynix, Siemens, Synopsys nebo Hitachi.
Z bývalé komunistické střední Evropy se postupně stává klíčové evropské čipové centrum. Ve východoněmeckém Sasku jsou továrny firem jako Bosch, Infineon nebo Globalfoundries a v následujících letech přibude výroba Intelu (s investicemi 30 miliard eur) a TSMC (deset miliard eur). Česko díky firmám Thermo Fisher, Delong Instruments a Tescan dodává elektronové mikroskopy používané při vývoji a výrobě čipů. Americká společnost Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm chystá posílení výroby za 44 miliard korun. Podmínkou je dvacetiprocentní pobídka od státu.
