Nedávné rozsáhlé nepokoje ve Francii podnítily debatu o tom, zda je možné v zemích Evropské unie v případě protestů dočasně určité sociální sítě zablokovat a omezit tak šíření informací. S návrhem jako první přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož později podpořil eurokomisař ze stejné země Thierry Breton. Odborníci jejich vyjádření kritizují, podle nich jde o nepřípustný zásah do občanských práv, který má obdobu pouze v autoritářských zemích.
Protestující mladí Francouzi způsobili velké škody, které by měly dosáhnout hodnoty jedné miliardy eur, a to bez započítání poškozených veřejných institucí. Účastníci protestů vyrabovali a poničili přes 300 poboček bankovních domů, 250 trafik a 200 dalších obchodů. Policie během nepokojů zatkla přes tři tisíce lidí, jejichž průměrný věk dosahuje 17 let.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se proto sešel se dvěma sty starosty z měst, která protesty zasáhly ze všech nejvíce. Macron s lokálními politiky probíral možnosti řešení probíhajících nepokojů i způsoby budoucí prevence. Právě jedním z jím navržených způsobů bylo podle zdrojů serveru Euractiv možné dočasné zablokování sociálních sítí, jako jsou Instagram, Snapchat nebo TikTok. Právě na nich se mladí protestující organizují, Macron by tak skrze jejich omezení cílil na přerušení komunikace mezi demonstranty a omezil tím svobodné šíření informací.
„Když se situace vymkne kontrole, možná bude nutné regulovat nebo omezit přístup k sociálním médiím,“ uvedl francouzský prezident na setkání se starosty. Macron v tu chvíli neřešil využití tohoto typu opatření během už probíhajících protestů, ale pro případ budoucích střetů mezi revoltujícími Francouzi a bezpečnostními složkami.
Možnost zablokování velkých sociálních sítí Macron označil za „skutečnou debatu, kterou musíme vést, až se situace uklidní“, protože „když se sociální média stanou nástrojem shromažďování nebo nástrojem zabíjení, je to skutečný problém“. Zároveň francouzská hlava státu za jeden z důvodů rozsáhlých protestů, na jejichž potlačení bylo do ulic vysláno na 45 tisíc policistů, označila počítačové hry. „Někdy mám pocit, že někteří z nich zažívají na ulici videohry, které je omámily,“ uvedl prezident.
O pár dní později Macronův návrh ze setkání za zavřenými dveřmi podpořil také francouzský eurokomisař Thierry Breton, který má v unii na starosti vnitřní obchod. Pro francouzské rádio France Info se Breton zmiňoval prezidentský návrh v kontextu nové digitální legislativy zvané Digital Service Act (DSA).
„Když se objeví nenávistný obsah, který vyzývá například ke vzpouře, který vyzývá k zabíjení a pálení aut, budou muset sociální sítě takový obsah okamžitě smazat,“ uvedl Breton s tím, že pokud tak neučiní, mohlo by dojít k případnému zablokování jejich dostupnosti. „Pokud tak neučiní, budou okamžitě sankcionovány. Máme týmy, které mohou okamžitě zasáhnout,“ řekl. „Pokud nebudou jednat okamžitě, pak ano, v tu chvíli budeme moci nejen uložit pokutu, ale také zakázat provoz platforem na našem území,“ dovysvětlil.
Legislativa DSA byla schválena teprve nedávno, jejím „cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů,“ uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu. Pravidla neplatí pro všechny subjekty stejně, právě „velmi velké online platformy“, do kterých spadají sociální sítě typu Facebook, Instagram nebo TikTok, budou mít mnohem více povinností. Nově Facebook a spol. budou nucené transparentně popisovat, na základě čeho jejich algoritmy doporučují daný obsah, či spolupracovat s vládními orgány při řešení krizí.
Někteří experti ovšem odmítají, že by z DSA vyplývala možnost zablokování sociálních sítí kvůli nepokojům. Breton argumentuje, že může jít o nenávistný obsah, což není zcela jasně definovaný termín. „Na základě evropských standardů základních práv není výzva ke vzpouře, a dokonce ani výzva k pálení aut nenávistným obsahem, a proto není nezákonná,“ odmítá eurokomisařovu interpretaci Sebastian Becker Castellaro, který se v organizaci European digital rights (EDRi) věnuje digitálním právům Evropanů.
Stejný názor má i expertka Eliška Pírková z neziskové organizace Access Now. „DSA neobsahuje žádné ustanovení, které by vyžadovalo takové extrémní opatření. Politická sdělení, která mohou naznačovat, že zákon ospravedlňuje vypínání internetu nebo svévolné blokování online platforem, jsou zavádějící,“ uvedla pro server Techradar.
Pírková zároveň upozorňuje, že by se přístup, který razí Macron, mohl stát velmi problémovým v případě, kdyby se k němu uchýlily státy, které mají dlouhodobě problém s vládou práva. Expertka také doplňuje, že podobná opatření většinou využívají pouze státy s autoritářskými vůdci.
Tyto praktiky v nedávné minulosti využila například súdánská vláda, která kvůli očekávaným protestům omezila v celé zemi přístup na internet, Rusko zase v minulém roce po invazi na Ukrajinu zakázalo používání Facebooku, Instagramu nebo TikToku. Blokováním sociálních sítí je známý také Írán, který k tomu přistoupil například v minulém roce v Teheránu a v části Kurdistánu při protivládních protestech, když omezil přístup na Facebook nebo WhatsApp.
„Znemožnění přístupu k online platformám, jako jsou sociální média, bez odpovídajícího zabezpečení je oblíbeným nástrojem autoritářských režimů, který slouží k cenzuře a útlaku,“ uvedla Pírková pro TechRadar. „Takové krátkozraké opatření by znamenalo silný úder demokracii a jejím základním hodnotám, ze kterého by se jen velmi těžko vzpamatovávala,“ doplnila.
