Evropská unie se dlouhodobě snaží dotlačit technologické, zejména americké, giganty k zodpovědnějšímu přístupu k řízení jejich platforem. Letos tato snaha vyvrcholila, když začal platit Akt o digitálních službách (Digital Services Act – DSA). Ten má donutit firmy, jako jsou Google, Facebook nebo TikTok, k tomu, aby byly transparentnější a více dbaly na obsah, který se na jejich serverech objevuje. Podle právníka Martina Husovce z London School of Economics nová pravidla navracejí moc, kterou si technologické společnosti uzmuly, do rukou státu a lidí.
Nová unijní pravidla mají ambici zkrotit divoký západ, který se na sociálních sítích a dalších platformách v posledních letech odehrává. Evropská komise může od poloviny února mnohem více tlačit na provozovatele služeb typu Facebook, Youtube, Instragram nebo TikTok, aby se zabývaly příspěvky, které na ně vypouští uživatele. Pokud někdo platformu upozorní, že některý příspěvek odporuje zákonům dané země či pravidlům samotné sítě, musí být podroben vyhodnocení a případně zablokován.
Zároveň velké technologické firmy musí veřejně informovat o tom, kolik problematických příspěvků řeší a jak k nim přistupují. Kromě toho by platformy časem měly také otevřít svá tajemství algoritmů externím výzkumníkům, kteří by tak konečně měli mít možnost nezávisle zmapovat jejich fungování a případně i jejich společenský dopad.
„Věřím, že centralizace moci u jednotlivých služeb bude díky tomu oslabená ve prospěch jednotlivce i státu, který hlavně v menších zemích tahal dosud za kratší konec,“ říká pro e15 akademik a expert na unijní právo Martin Husovec. Velké platformy jsou totiž známé tím, že disproporčně řeší zejména své domácí trhy, tedy zejména obsah v angličtině, nicméně u malých trhů jsou jejich dohled a komunikace s uživateli značně omezené. To se tragicky ukázalo například v roce 2016 v Barmě, kdy se za pomoci příspěvků na sociální síti Facebook rozpoutala agrese vůči etnické menšině Rohingů.
Stejná síť také jen velmi neochotně komunikovala například s českými uživateli, kterým zablokovala účet. Jak deník e15 v roce 2021 popsal, dostat se skrze automatické moderační systémy k živému zaměstnanci Facebooku bylo značně obtížné. To může být například pro obchody, které mají Facebook nebo Instagram jako hlavní komunikační kanál se zákazníky, až existenční problém.
Husovec považuje za tři klíčové prvky nové legislativy důraz na moderaci obsahu, transparentnost fungování platforem a snižování rizik, tedy povinnost Facebooku a spol. se zabývat tím, co případné spuštění konkrétní úpravy může znamenat pro uživatele. „Dosud toho bylo mnoho na dobrovolné bázi, chyběla regulace. Je to významná změna pro velké platformy, hlavně to, že musí design svých služeb konzultovat s externím světem, občanskou společností, vysvětlit ho auditorům a případně i ozřejmit, proč to nemůže být lepší, když to u konkurence funguje jinak,“ říká odborník na nová pravidla.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
