Největší sociální síť na světě zasáhl druhý nejhorší výpadek v její sedmnáctileté historii. Servery Facebooku, Instagramu a WhatsAppu byly šest hodin nedostupné a vypadly také interní systémy společnosti. Facebook tak nepřekonal svůj „osobní rekord“ z roku 2019, kdy se výpadek protáhl na déle než čtrnáct hodin. Nic to však nemění na skutečnosti, že společnost v posledních týdnech čelí celé řadě více či méně závažných problémů.
Globální výpadek se dotkl několik miliard lidí. Jen samotný Facebook využívají téměř dvě miliardy z nich a celkově mají jeho služby kolem 2,6 miliardy uživatelů. Sama společnost od začátku výpadku zřejmě nevěděla, co se konkrétně stalo.
„Jsme se vědomi, že někteří lidé mají problém s přístupem k našim aplikacím a produktům. Pracujeme na tom, abychom vše vrátili do normálu tak rychle, jak to jen bude možné, omlouváme se za nepříjemnosti,“ znělo první oficiální vyjádření společnosti. Zmatečnost situace podtrhla i skutečnost, že na několik minut byla doména facebook.com na prodej, jak o tom tweetoval například zakladatel Twitteru Jack Dorsey
Problém spočíval v tom, že servery a datová centra mezi s sebou několik hodin nedokázaly komunikovat, což způsobilo také výpadek interních systémů, ke kterým se zaměstnanci společnosti nedokázali dostat. „Výpadkem sítě se spustil kaskádový efekt blokující komunikaci našich datových center, což naše služby zastavilo,“ uvedl později viceprezident pro infrastrukturu Santosh Janardhan.
Jak ovšem připomíná Nick Merril z Kalifornské univerzity, výpadek Facebooku je relativně zanedbatelná záležitost, která vedla „jen“ ke ztrátě milionů dolarů. „Kdyby podobný výpadek postihl AWS, Cloudflare, Akamai atd., nikomu by nefungovala kreditní karta. Předpokládám, že ztráty by v takovém případě šly do miliard, možná do bilionů dolarů,“ napsal na Twitter tento odborník na kyberbezpečnost.
Bezprostředně po výpadku Facebooku akcie společnosti značně oslabily, její hodnota se propadla o šest miliard dolarů, zhruba o 131 miliard korun. Včerejší pokles o pět procent jen navazuje na trend klesající hodnoty – od poloviny září akcie Facebooku odepsaly už přes patnáct procent. To mimo jiné znamená, že se hodnota jmění Marka Zuckerberga propadla na 121 miliard dolarů, a zakladatel a šéf Facebooku tak v žebříčku nejbohatších lidí světa klesl na páté místo za Billa Gatese, uvedla agentura Bloomberg.
Akcie ovšem nereagovaly pouze na celosvětový výpadek, ale také na další problémy, se kterými se Facebook v posledních týdnech potýká. Americký list Wall Street Journal 13. září zveřejnil sérii textů, které se zakládají na interních dokumentech Facebooku.
Mimo jiné z nich vyplývá, že vedení sociální sítě si je vědomo škodlivosti svých služeb pro dospívající nebo že drtivá většina peněz na boj proti dezinformacím se soustřeďuje na americkou verzi Facebooku, i když její uživatelé představují jen zlomek celkového počtu.
Do mediálního prostoru nyní vstoupila i whistleblowerka, která interní dokumenty novinářům předala. Frances Haugenová veřejně kritizuje Facebook za jeho přístup ke škodlivosti sociální sítě. „Facebook znovu a znovu ukazuje, že si vybral zisk na úkor bezpečnosti,“ sdělila Haugenová televizi CBS.
Na základě zveřejněných dokumentů bylo svoláno další slyšení v Kongresu, kde se vedení Facebooku bude snažit vysvětlit, proč se nesnaží vyřešit škodlivý vliv Instagramu na dospívající. Pro společnost to patrně bude dost nepříjemné vystoupení, jak alespoň naznačují vyjádření některých politiků, kteří se budou představitelů Facebooku ptát.
„Vybrali si růst na úkor psychického zdraví dětí a chamtivost na úkor prevence dětského utrpení,“ řekl New York Times demokratický senátor Richard Blumethal.
Facebook patří mezi vítěze globální pandemie, loni utržil 85 miliard dolarů, což znamenalo meziroční nárůst o 21 procent. V posledních měsících ale čelí vrůstajícímu tlaku ze strany vlád, které volají po omezení moci technologických gigantů.
