Je rok 1980 a největší firmou na světě je výrobce počítačů IBM neboli „Big Blue“, v první desítce doplňují firmu především těžaři ropy, telekomunikační AT&T, strojírenský moloch General Electric a výrobce fotoaparátů Eastman Kodak. Apple je v té době čtyři roky starou firmou, která vznikla v garáži rodičů Steva Jobse v kalifornském Cupertinu. Páté výročí vzniku v té době slaví Microsoft, který založili přátelé z dětství Paul Allen a Bill Gates.
O čtyřicet let později se však technologická revoluce ze sedmdesátých let završuje, což je patrné na žebříčku největších firem světa podle tržní kapitalizace. Zatímco v roce 1980 byla mezi desítkou největších společností světa jen jedna čistě technologická firma, nyní je jich tam sedm (včetně dvou z e-commerce) a jen jedna ropná společnost: saúdskoarabský státní ropný kolos Saudi Aramco. Poměr sil se tak naprosto převrátil.
Noví lídři
Na předních příčkách jsou přitom zmíněné „garážovky“ z Kalifornie: Apple a Microsoft. Nadvládu technologií podtrhuje i to, že Apple se od června, kdy poradenská firma PwC sestavila žebříček sta největších firem světa, stal s hodnotou dva biliony dolarů světovou jedničkou a překonal Saudi Aramco.
Žebříček největších firem světa během dekád však odráží nejen ekonomický, ale rovněž společenský vývoj ve světě. Vzestup jednotlivých států či jejich stagnaci. „Z vývoje žebříčku je patrné, že tržní ekonomika je značně nestálá a kapitalismus nemá žádné trvalé vítěze. Každých deset let žebříček doznává výrazných změn,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Za deset let se tak dnešní vítězové mohou propadnout dolů mezi poražené.
Stačí jen na chvíli ustrnout, o čemž svědčí celá řada pádů velkých společností. Příkladem může být finská Nokia, která byla celosvětovým lídrem mobilních telefonů. Zaspala však nástup smartphonů s dotykovou obrazovkou, což způsobilo její propad do bezvýznamnosti. Ostatně kdo dnes zná například ropného těžaře Atlantic Richfield, který byl v osmdesátém roce osmou největší společností na světě? Dnes není ani ve stovce firem s největší kapitalizací.
Bublina za bublinou
Pořadí největších korporací světa se dramaticky mění už během dekád. Zatímco rok 1980 patřil americkým těžařům, o deset let později kralují světu japonské korporace. Ty se v té době ještě vezou na vlně z osmdesátých let, kdy se vytvořila na tokijské burze a japonském realitním trhu gigantická akciově-realitní bublina. Osm firem z desítky největších korporací světa tehdy pocházelo z Japonska.
V následující dekádě ale bublina splaskla a hodnota japonských firem se zřítila. „Devadesátá léta jsou obecně v Japonsku považována za ‚ztracenou dekádu‘ a japonské společnosti se již ve stejné míře v dalších desetiletích v žebříčku neobjeví,“ říká ředitel strategického poradenství společnosti PwC Jan Hadrava.
I následující desetiletí je ovšem ve znamení přepálených cen akcií. Vrcholí totiž iracionální mánie na amerických burzách, která vyžene do závratných výšek hodnotu softwarových, internetových a biotechnologických společností. „Žebříček roku 2000 částečně zachycuje důsledky iné bubliny, takzvané dotcomové,“ dodává Kovanda s tím, že záliba investorů v technologiích pomohla k růstu firmám jako Microsoft, Cisco Systems nebo Intel.
Čas pro Čínu
Po splasknutí bubliny zažívají americké burzy těžké roky a nahoru jdou naopak čínské firmy, které těží ze vstupu do Světové obchodní organizace v roce 2001. Od té doby se rozjíždí čínská manufaktura, která vyváží zboží do celého světa. Čína bohatne, což se odráží na hodnotě čínských společností. „Rok 2010 je nástupem čínských firem, kdy se do seznamu dostávají firmy jako PetroChina nebo ICBC,“ popisuje Hadrava. Čínský ropný kolos PetroChina pak těží z doznívající komoditní bubliny.
V žebříčku 2010 i 2020 pak podle Kovandy Čína přebírá otěže asijského lídra od Japonska. PetroChina a čínské banky ovšem nahrazují technologické společnosti Alibaba a Tencent. „Žebříček 2020 je jednoznačně ve znamení amerických technologických obrů,“ dodává Kovanda. Důvodem je podle něho to, že USA včas zachytily nástup informačních technologií, a rovněž uvolněná měnová politika největších světových bank, která pomáhá nahoru zejména americkým kapitálovým trhům.
„Technologické firmy dominují díky největšímu dosahu na zákazníky. Bez nutnosti řešit globální dodavatelský řetězec jsou je schopny obsloužit kdekoli na planetě. Zároveň platí, že v okamžiku, kdy máte produkt, ho stačí ‚jen‘ znovu prodat, není třeba vyrábět jednotlivě pro každého nového zákazníka,“ doplňuje Hadrava.
Experti se shodují, že technologické firmy budou dál dominovat. „Trendem nastupující desetiletky bude pokračující digitalizace a také rozvoj environmentálně šetrných technologií,“ shrnuje Kovanda. 
