Umělá inteligence pomáhá firmám rozhodovat, kdy zaměstnanci dát padáka | E15.cz

Umělá inteligence pomáhá firmám rozhodovat, kdy zaměstnanci dát padáka

Umělá inteligence pomáhá firmám rozhodovat, kdy zaměstnanci dát padáka
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK

Možná už to nebude trvat příliš dlouho a budete moci velebit či vinit umělou inteligenci (AI) za to, že vás přijali do zaměstnání - nebo vám naopak dali padáka, napsal zpravodajský server Daily Mail. Čím dál tím vyšší počet zaměstnavatelů se při rozhodování o přijetí či propuštění zaměstnanců obrací o radu na AI, která rovněž pomáhá zjišťovat, jaké pocity lidé chovají ke svým nadřízeným.

Jeden z nejoblíbenějších programů umělé inteligence specializovaný na pracovní prostředí se jmenuje Xander - dokáže zjistit, zda se zaměstnanec cítí optimisticky, nebo naštvaně.

Xander, který vyvíjí technologická firma Ultimate Software, využívá například ocelářská firma SPS Companies ve městě Manhattan v Kansasu. SPS využila Xander, aby efektivně analyzoval a roztřídil reakce zaměstnanců v důvěrném průzkumu, a vyhodnotil tak například jejich postoje a názory na základě používaného jazyka a dalších údajů.

V minulosti firmy často využívaly technologii ke sledování toho, co zaměstnanci dělají či nedělají, a ke zvýšení produktivity. Až v poslední době se AI stále častěji stává užitečným nástrojem k měření pocitů zaměstnanců a také k rozhodování při přijímání a propouštění nebo při stanovování kompenzací.

Živé influencery nahrazují virtuální osobnosti. Na sociálních sítích už mají statisíce odběratelů

Podle údajů, které shromáždil list The Wall Street Journal, více než 40 procent světových zaměstnavatelů využívá nějaký druh AI. Zároveň s tím, jak roste zapojení AI do tohoto druhu rozhodování, stoupají i obavy odborníků a právníků zabývajících se právy zaměstnanců.

Ti se především bojí, že AI může obsahovat předpojatosti, které povedou k diskriminaci na pracovišti. A někteří zaměstnanci jednoduše nechtějí, aby je AI sledovala.

Umělá inteligence má stále řadu problémů při rozpoznávání lidských emocí, jako je smutek či sarkasmus. Při řadě příležitostí se ukázalo, že algoritmy jsou náchylné k rasové předpojatosti. A například algoritmus pro najímání lidí může zanést do rovnice vyšší počet absencí u člověka s nějakým druhem postižení a doporučit ho nepřijmout.

Umělá inteligence se snažila dělat košile. Skončilo to fiaskem

Přestože se umělá inteligence k lidské inteligenci zatím ani neblíží, v posledních letech se tato technologie neustále rozvíjí. Například výzkumná firma DeepMind, kterou vlastní společnost Google, vyvíjí novou umělou inteligenci, která se učí chápat "myšlenky" jiných AI. Tento program je schopný předpovědět, co jiné AI udělají, a dokonce i poznat, jestli nemají "falešné představy" o světě kolem nich.

Systémy AI spoléhají na umělé nervové sítě (ANN), které se snaží simulovat způsob, jakým funguje lidský mozek při učení. ANN se dá "vycvičit", aby rozpoznávala vzorce informací - včetně řeči, textových údajů nebo vizuálních informací. A stala se základem pro značnou část rozvoje AI během posledních let.

Jejich praktické aplikace zahrnují například překladače googlu, software na rozpoznávání obličejů na facebooku či filtry na upravování obrázků na snapchatu.

Doba, kdy bude lidem šéfovat umělá inteligence, se rychle blíží

Autor: ČTK
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!