Válka na Ukrajině a s ní spojená uprchlická krize změnily strukturu nejen pracovního trhu v Česku, ale také akademického prostředí. Tuzemské vysoké školy a univerzity zareagovaly promptně a ukončily meziuniverzitní projekty a spolupráce s ruskou stranou, zároveň ale také nabídly pracovní posty prchajícím ukrajinským akademikům a pomoc studentům z Ukrajiny. V Česku po dvou měsících války působí již několik desítek profesorů, vědců a ke studiu jsou přihlášeny nižší stovky studentů.
„Klíčovým impulzem pro ukončení výzkumných spoluprací bylo prohlášení (na podporu útoku Ruska vůči Ukrajině – pozn. aut.), které podepsali rektoři ruských vysokých škol a které je v rozporu s našimi hodnotami,“ uvádí Ilona Chalupská z marketingového oddělení Českého vysokého učení technického v Praze.
„K polovině dubna víme o 29 ukrajinských akademicích, kteří už u nás působí či v brzké době budou působit. Rozhodně to není konečné číslo. Jejich počet roste a tento trend očekáváme i nadále,“ uvádí mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Radim Sajbot. Nejvíce akademických pracovníků z Ukrajiny podle něj v Brně našlo uplatnění na přírodovědecké a filozofické fakultě. Lidé prchající před válkou na Ukrajině nejčastěji nastupují na Masarykovu univerzitu do pozic odborných asistentů, výzkumných pracovníků a výzkumníků.
„V souvislosti s konfliktem jsme zatím přijali šest akademických pracovníků a dalších dvanáct je v jednání,“ vysvětluje Václav Hájek z Univerzity Karlovy. Ta vytvořila vlastní interní systém pro přijímání těchto pracovníků, který sjednocuje podmínky pokračování ve výzkumu či výuce. V centru toho je celonárodní platforma ResearchIN, kde univerzita zveřejňuje jednotlivé otevřené pozice.
Do pomoci vědcům prchajícím z Ukrajiny se zapojila také Technologická agentura ČR, která jednak vyzvala řešitele projektů, aby pomohli ukrajinským kolegům a studentům a zapojili je do svých projektů, jednak umožnila požádat o zvýšení dotovaného rozpočtu projektů právě o náklady na zapojení ukrajinských kolegů.
„Rovněž jsme apelovali na uchazeče o podporu v letošních veřejných soutěžích, aby zvážili možnost zapojit ukrajinské kolegy a kolegyně do řešitelských týmů v nově navrhovaných projektech. Na tuto aktivitu jsme vyčlenili deset milionů korun. Možnost platí od 7. března a bude trvat až do vyčerpání alokace,“ vysvětlil ředitel TAČR Petr Konvalinka.
Tyto výzvy podle něj již našly své obecenstvo – agentura eviduje desítky zájemců zvýšení podpory, některé žádosti o zvýšení výzkumných rozpočtů už byly schváleny. TAČR se v zapojení ukrajinských akademiků angažuje ve spolupráci s týmem ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové, aby se rychleji podařilo naplnit potřeby ukrajinských vědců. Časově náročný je především proces, který předchází zaměstnání cizinců ze států mimo Evropskou unii.
Univerzity a vysoké školy vyšly vstříc i ukrajinským studentům. „Do těchto chvil jsme přijali 32 žádostí ukrajinských studentů o stipendium v tíživé životní situaci. Z toho ve třech desítkách případů jsme už stipendia vyplatili,“ shrnuje Sajbot z MUNI. Ta dokonce 15. dubna přistoupila k vypsání mimořádného termínu přijímacího řízení pro studenty prchající před válkou.
„Přihlášky lze podávat do 31. května 2022, přičemž studenti z Ukrajiny mohou své předchozí vzdělání doložit jednoduše čestným prohlášením. Za první čtyři dny procesu přijímacího řízení jsme obdrželi 190 přihlášek,“ dodal Sajbot.
Například před koncem března evidovalo ČVUT v Praze více než 150 studentů z Ukrajiny, kteří se zajímali o studium. „Přes sedmdesát z nich již podalo přihlášku k přechodu ke studiu na ČVUT. Nejvíce jsou z IT oblasti,“ dodala Chalupská. „Evidujeme už přes dvacet studentů v režimu free movers a dva doktorandy. Ústav jazykové a odborné přípravy UK dále pomáhá více než čtyřiceti ukrajinských občanům,“ připomíná Hájek z UK.
