Peter Zálešák je spolumajitelem slovenského obchodního řetězec s elektronikou Nay a v Česku k tomu přikoupil Electro World. Ján Kasper podniká zejména v marketingu, ovládá třeba největší slovenskou mediální agenturu Unimedia. Dvojice se společně se svými rodinami v roce 2019 rozhodla začít investovat rizikový kapitál do začínajících startupů. Založili rodinný venture podnik Zaka VC, který působí i v Česku, obecně se ale zaměřuje na Evropu. „Celkově chceme investovat 25 až 30 milionů eur,“ řekl v rozhovoru pro E15 Andrej Petrus, který ve fondu působí jako ředitel investic.
Zaka VC už nějaký čas na trhu působí, doteď jste ale nechtěli aktivně komunikovat. Kolik jste zatím stihli udělat investic?
Už máme dvaatřicet startupových investic po Evropě. V Česku a na Slovensku jde o menší část. Zaměřujeme se na projekty ve fázích pre-seed a seed. Obvykle investujeme částky kolem dvou set tisíc eur a často investujeme s dalšími investory. Každý rok máme k dispozici asi 2,5 milionu eur, a to po dobu deseti let, celkově tedy chceme investovat 25 až 30 milionů eur. Pre-seed a seed děláme z toho důvodu, že nemáme takové množství prostředků, abychom se vrhali do series A a výše.
Je to dáno tím, že Zaka VC není fond, který by sbíral prostředky od řady investorů, ale investuje čistě majetek dvou rodin?
Ano. Zaka VC je především rodinným venture podnikem, nikoli klasickým fondem. Zálešákovi a Kasperovi do aktivit zapojují i své děti a sami se podílejí na fungování Zaky a schvalují investice. Rizikový kapitál zároveň představuje pouze malou část investic, kterou tyto dvě rodiny dělají. Další prostředky dávají do nemovitostí a dalších konzervativnějších oblastí, VC je doplněk.
Má toto fungování vliv na to, jak dlouhé máte investiční horizonty?
Ve startupech můžeme být delší období. V krajních případech je můžeme i neprodat a fungovat na dividendách, ale to není náš hlavní zájem. Obecně hledáme stejné projekty jako ostatní fondy rizikového kapitálu, se zájmem o exit investice.
Zahraniční technologické korporace i startupy rozjely velká propouštění. V Česku to zatím není tolik vidět, spíše zpomalily nábory lidí. Bude u nás situace takto mírná?
Vlnu propouštění jsme lokálně viděli už minulý rok, ale předpokládám, že tento trend bude pokračovat. Loni jsme pozorovali propad akciových trhů a situace se nezlepšuje, což je vidět i na aktivitě fondů rizikového kapitálu. Hodně fondů stále vyčkává. V poslední době probíhalo propouštění u největších firem a bude to pokračovat i u startupů. Velká investiční kola (series A a výše) zamrzla, takže startupy mají problém získat nové prostředky a musejí snižovat náklady, aby jim v minulosti nabrané peníze vydržely na provoz.
U mnoha startupů v pozdních fázích klesla valuace o padesát a více procent. Když v roce 2021 například pálily deset milionů eur ročně při valuaci sto milionů eur, což je desetina hodnoty firmy, dnes to může po propadu valuace být i pětina nebo třetina hodnoty firmy každý rok. Každý zakladatel se dvakrát zamyslí a zvolí si cestu snížení nákladů, prodloužení runway a oddalování dalšího investičního kola.
Co způsobí zvýšený počet volných zaměstnanců z technologických firem a startupů?
Řada kvalitních zaměstnanců, případně spoluzakladatelů startupů, kterým se nepodařilo získat další investiční kolo, bude nucena rozjet vlastní projekt. Na trhu se nyní nenajímá a tito lidé už mají nějaké zkušenosti a nápady. Teď jsem byl na pracovní cestě v Izraeli, takže dám aktuální příklad odtud. V letech 2021 a 2022 začal v Izraeli klesat počet startupů. Byl to důsledek toho, že se tam v posledních letech otevřela řada vývojových center velkých korporací. Ty dokážou nabídnout jistotu, dobré výplaty a poměr práce a volného času. Letos se očekává, že se počet startupů opět zvýší, protože tato R&D centra a zároveň některé startupy propouštšjí, na trhu bude opět mnoho talentů. To je pozitivní stránka ekonomického zpomalení.
Pročistí se trh, který i díky covidové víře v digitalizaci všeho podpořil masivní startupové investice?
V investičních kolech series A a výše se často investovalo do startupů, které ještě nebyly ekonomicky tak zdravé, jednotková ekonomika nebyla profitabilní. Kapitálu bylo mnoho a některé fondy si říkaly, že se to v čase vyřeší a vždy se najde někdo, kdo v dalším kole udělá investici. To se změnilo a už tam není takový FOMO efekt (fear of missing out). Firmy, které nejsou výrazně inovativní a zároveň nemají zdravou finanční rozvahu a jednotkovou ekonomiku, mají samozřejmě problém.
Menší investiční kola pre-seed a seed také zamrzla?
Takzvané early stage fondy na penězích nesedí. Oproti investorům do series A a výše mají delší časový horizont, než by měla firma udělat exit. Takže se například investuje dnes a vstup na burzu nebo prodej může nastat třeba za sedm let. To už situace na trhu nemusí být tak dramatická. Pre-seed a seed valuace se moc neměnily. Fondy jsou aktivní, my také. Mnoho later stage fondů vstupuje i do seedu, tento trend ale vidíme už v posledních dvou letech. Každopádně rok 2023 považuji za velmi zajímavý, na trhu očakávam vznik mnoha nových startupů, protože se talent uvolnil a v early stage fázi je kapitálu stále dostatek.
Jak jsou na tom andělští investoři?
Mám pocit, že angels z procesu vypadli. Nemají teď tolik kapitálu a zájmu. Každý se musí starat o svůj hlavní příjem. Ekonomika zpomaluje a disponibilní hotovosti není nazbyt, aby se dala investovat do rizikových projektů, jako jsou startupy v těch nejranějších fázích, do kterých andělští investoři vzhledem k nižším částkám finance vkládají.
Narazil rizikový kapitál na své aktuální limity?
Rizikový kapitál představuje z objemu globálního kapitálového trhu asi jedno procento. Je zde prostor pro růst. Kvůli bull runu se oddalovaly vstupy startupů na burzu a dělalo se více investičních kol. Investoři viděli, že na akciových trzích jsou dobré podmínky a není nereálné očekávat valuaci při IPO v řádu miliard dolarů. Trh s rizikovým kapitálem se vlivem toho zvětšil, bylo více investičních kol a startup mohl získal series D až F a dluhové financování, což bylo deset let dozadu nestandardní. Trh dále může růst v případě, že přijde další technologická revoluce, jakou byly chytré telefony nebo cloud. Třeba tuto revoluci spustí novinky kolem ChatGPT a dalších umělých inteligencí. První startupy už nad těmito technologiemi tvoří projekty.
Zaka investuje ve střední a východní Evropě a také v regionu DACH. Jak si v tomto mixu stojí Česko?
Česko a Praha jsou dobrá značka. Působí tu řada prestižních zahraničních fondů i silná lokální jména jako Credo Ventures. Například Pobaltí, kde také působíme, Česko vnímá velmi pozitivně. Ve střední a východní Evropě bylo loni v rámci rizikového kapitálu investováno šest miliard eur, přičemž 1,5 miliardy z toho bylo do českých firem. To je významné číslo. Je to dané i tím, že proběhlo několik velkých investičních kol. Česko je jedním z lídrů.
Bude se zvyšovat zájem západních fondů o náš region?
Zájem západních fondů o tento region bude stále vyšší. Investoři hledají kapitálově efektivní firmy, což například Česko splňuje díky skvělému poměru mzdových nákladů a technologického talentu. To jsou ostatně důvody, proč se často obchodní oddělení staví v USA a výzkum a vývoj zde.
Je teď na našem trhu hodně příležitostí k investicím?
Lokálních příležitostí je stále relativně málo, takže se díváme na další regiony. Balkán a východní Evropa budou zajímavé trhy. Tamní trh je tři roky opožděn za Slovenskem. To je zase tři roky za Českem. A Česko je tak tři roky za Estonskem, které tři roky zaostává proti Západu.
Investovali jste také do blockchainu. Kolem celého oboru blockchainu a web3 je nyní oproti nedávné době poměrně ticho. Stále oblasti věříte?
Ano, investovali jsme do startupu Blockmate, který vytváří vrstvu mezi blockchainem a tradiční finanční infrastrukturou. To je něco, co dlouhodobě dává smysl, není to spekulace. Obecně je celý trh spíše zamrzlý. V minulosti se nahrnula hromada spekulativních peněz a dost z toho byl gambling. Krypto a blockchain jsou ale zde a budou se integrovat se zbytkem světa.
Andrej Petrus
Působí jako Chief Investment Officer v rodinném fondu rizikového kapitálu Zaka VC. Předtím se v české pobočce PwC věnoval fúzím a akvizicím a působil jako projektový manažer ve Slovak Venture Capital & Private Equity Association. Vystudoval pražskou VŠE a Humboldt University of Berlin.
