VIDEO: Mrtví pavouci ožívají pomocí vědy. Nekroboti pomohou s mikroelektronikou

Mechaničtí pavouci alias nekroboti

Mechaničtí pavouci alias nekroboti Zdroj: Preston Innovation Laboratory/Rice University

Absolventka strojního inženýrství na Rice univerzitě Faye Yap pod vedením strojního inženýra Daniela Prestona vytvořila nový typ robota. Vznikl z těla mrtvého pavouka.

Nově vyvinutí „svěrači“ dokážou unést až 130 procent své hmotnosti i objekty s nepravidelným tvarem, aniž by je jakkoli poškodili. Využití by mohli nalézt jak při práci s mikroelektronikou, tak při odchytávání hmyzu.

Nápad vznikl náhodně, když absolventka strojního inženýrství Faye Yap viděla mrtvého pavouka stočeného do klubíčka. Začalo ji zajímat, jak fungují pavoučí nohy. Na rozdíl od člověka totiž nemají dvojí sadu svalů umožňující protichůdné pohyby. Mají pouze jedny svaly, které umožňují hydraulické prodloužení končetin. Své nohy prodlužují tak, že do nich natlačí pavoučí ekvivalent lidské krve.

Podívejte se, jak fungují pavoučí nekroboti:

Video placeholde
Mechaničtí pavouci alias nekroboti • Rice University

Okopírovat tento mechanismus ve velmi malém měřítku říše pavouků by bylo krajně obtížné. Proto je využití mrtvých těl výrazně jednodušší než umělé náhražky. Místo původní kapaliny se do nohou vtlačuje vzduch, což nekrobotovi umožňuje natáhnout končetiny za méně než sekundu. Výzkumníkům se tak už podařilo pomocí nekrobota zvednout drát, pěnový míček či tělo jiného pavouka.

Technologie má samozřejmě své limity. I ti největší pavouci unesou pravděpodobně jen kolem deseti gramů. Druh užitý v prvních experimentech, totiž vlčí pavouk (z rodiny Lycosidae – pozn. red.) zvládal nosit méně než půl gramu. I to však má využití při manipulaci s mikroelektronikou. Další výhodou je kamuflážní zbarvení pavouků, které může pomoci při chytání menších druhů hmyzu.

Výhodou i nedostatkem je živočišný původ nekrobota. Díky němu je snadno biologicky rozložitelný, ovšem také méně odolný než robot z umělých materiálů. Končetiny se opotřebují po dvou dnech či po tisíci použití kvůli dehydrataci kloubů. 

Tento nedostatek může být však do značné míry vyřešen polymerními nátěry, které by výrazně prodloužily životnost nekrobotů. Kromě snahy o delší funkčnost budou mít příští výzkumy nekrobotů za cíl ovládat končetiny jednotlivě. Dalším záměrem je vytvořit nekroboty z dalších druhů pavouků či bičnatců různých velikostí.