Jeden z největších obchodů v historii informačních technologií se pravděpodobně nakonec neuskuteční. Regulátoři v několika zemích začali prověřovat odkup původně britské společnosti ARM ze strany amerického producenta čipů Nvidia. Ten loni na podzim oznámil, že za ARM zaplatí 40 miliard dolarů. Transakce měla být hotová začátkem příštího roku, termín ale nevypadá reálně.
Úřady v Evropské unii, Velké Británii, Spojených státech a v Číně se obávají, že spojením ARM a Nvidie vznikne dominantní hráč v oblasti polovodičů. Nvidia dlouhodobě ovládá trh s grafickými čipy a kartami do osobních počítačů. Díky růstu oborů jako je umělá inteligence získává pozici také v serverech, datacentrech a v superpočítačích.
ARM licencuje svá procesorová jádra firmám jako Apple, Qualcomm a řadě dalších. Díky tomu jeho technologie pohání drtivou většinu smartphonů, tabletů a dalších chytrých zařízení. Schopnosti ARM rostou. Je na něm postavený čip M1, který Apple nasazuje v počítačích Mac. Dosahuje vysokého výkonu s velmi vysokou výdrží baterie. ARM rovněž pohání Fugaku, nejvýkonnější superpočítač světa. Amazon Web Services, největší cloud světa, ARM nově nasazuje ve svých serverech. „Provozní náklady nám klesly o 40 procent,“ sdělili deníku E15 inženýři Amazonu.
Čína má dobré důvody, proč obchod nenechat projít. Její společnosti jsou pod embargem Spojených států, kvůli čemuž mají velmi omezený přístup k čipům a jejich výrobě. ARM je formálně britská společnost vlastněná japonským konglomerátem SoftBank. Čína je na ARM významně závislá a není v jejím zájmu, aby takto klíčovou firmu přebrali Američané. „Na ARM spoléháme ve vývoji našich serverových procesorů Kunpeng, čipů pro mobily a v dalších oblastech,“ potvrdil deníku E15 Ken Hu, předseda představenstva Huawei.
V úvahách Velké Británie hraje velkou roli ohled na budoucnost jejího technologického sektoru. SoftBank se při odkupu ARM v roce 2016 zavázal ponechat centrálu v Cambridge a k dalším lokálním investicím a najímání lidí. V případě Nvidie nejsou plány jasné. Británie řeší postupné rozprodávání tamních čipových firem. Od roku 2010 byly novým zahraničním vlastníkům prodány firmy z oboru v hodnotě 42 miliard dolarů. Naposledy čínská Nexperia oznámila převzetí výrobce čipů Newport Wafer Fab. Vláda Borise Johnsona se akci ještě snaží zastavit. Další investice brzdí brexit, Intel kvůli němu zrušil plány na výstavbu továrny.
Evropská unie se obává zejména úbytku konkurence. „Prodej může vést k omezování přístupu k duševnímu vlastnictví ARM,“ prohlásila eurokomisařka pro volnou soutěž Margrethe Vestagerová. Toho, že si Nvidia ponechá veledůležitou technologii zejména pro sebe, se bojí i Federální obchodní komise v USA.
Šetření jednotlivých zemí ještě neskončila. Pokud obchod neprojde, Nvidia přijde o peníze. „Jde o předem složenou zálohu ve výši 1,25 miliardy dolarů,“ sdělila firma investorům.
Nvidia podcenila sílu odporu, který se proti akvizici ARM postavil, řekli deníku E15 zástupci ARM během návštěvy centrály v Cambridge. Zakladatel a výkonný ředitel Nvidie Jensen Huang, který nedávno obdržel nejvyšší ocenění v polovodičové branži, objíždí regulátory, zákazníky a partnery a snaží se obavy mírnit. „Na trhu existuje velmi mnoho segmentů a není zde žádná šance, že by je ovládla jedna firma,“ řekl mimo jiné.
Kolem ARM se točí obavy i pod současným majitelem. SoftBank totiž prostřednictvím Vision Fundu investuje desítky miliard dolarů i za pomoci Saúdské Arábie. Pokud obchod s Nvidií nevyjde, zřejmě se bude hledat nový kupec.
