Podpora geopoliticky a ekonomicky kritického sektoru čipů začíná mít v Česku své silné politické zastánce. Obor, který USA, Čína nebo Jižní Korea řadí mezi klíčové priority, začali propagovat ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) a radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka (Piráti). Angažovat se začal také člen vedení ODS Zdeněk Zajíček. Téma čipů zvedl při své kandidatuře na prezidenta Hospodářské komory ČR, kde se utká s bývalým ministrem vnitra Martinem Pecinou.
Insideři dávají Zajíčkovi velké šance na zvolení. Politik, který kromě pozice místopředsedy ODS zastává například post šéfa ICT Unie nebo pražského zastupitele, už v komoře působí jako viceprezident. Pokud uspěje, chce se řady funkcí vzdát, včetně pozice ve vedení strany.
Zajíček společně s končícím prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým nedávno uspořádal setkání klíčových představitelů českého čipového průmyslu. Ti podepsali deklaraci, která má zvýšit konkurenceschopnost českého čipového průmyslu a zintenzivnit spolupráci.
„Komora by chtěla zesílit tlak na vládu. Polovodiče jsou věc strategického významu,“ uvedl Zajíček. „V Česku existuje čipový průmysl a investoři, ale neexistuje dostatečně silná odezva ze strany politické reprezentace,“ dodal politik. Podle zdrojů může díky své pozici mimo jiné tlačit na dvě klíčové osoby, a sice premiéra Petra Fialu (nadrezortní podpora) a ministra financí Zbyňka Stanjuru (pobídky).
Čipy se stávají politickým tématem. Mimo jiné vlivem krize, kdy firmy jako Škoda Auto musely kvůli nedostatku polovodičů zastavovat výrobu. Český autoland podle Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) letos v únoru kvůli čipům nevyrobil 20 až 25 tisíc vozů, což v tržbách představovalo propad asi deset miliard korun. „Poptávka bude nadále převyšovat nabídku i v příštím roce,“ odhadl mluvčí AutoSAP Tomáš Jungwirth.
Politickou atraktivitu zvýšil i evropský zákon o čipech (Chips Act), který chce mobilizovat kolem padesáti miliard eur soukromého a veřejného kapitálu. I vlivem toho se na starém kontinentu chystají nové polovodičové továrny za asi bilion korun.
„Pět let se snažíme ministry oslovit, aby jim čipy jako téma přišly atraktivní. Až s Chips Actem se něco začalo dít,“ popsal předseda představenstva Regionální hospodářské komory Brno Ladislav Chodák.
Síkela uvedl, že rozvoj polovodičů považuje za naprosto klíčovou záležitost. „Musíme nalézt politickou podporu a finanční zdroje. Vidím to jako jeden ze svých hlavních úkolů,“ slíbil.
Síkelovo ministerstvo před pár dny poslalo na vládu návrh na udělení více než půlmiliardové pobídky pro americkou společnost Onsemi, která v Rožnově pod Radhoštěm rozšiřuje výrobu polovodičů vhodných zejména do elektrických aut. Ve hře je ještě více. Onsemi chce investovat dalších 44 miliard korun, požaduje ovšem pobídku ve výši dvaceti procent. Rezorty průmyslu a financí se k tomu opatrně vyjadřují spíše pozitivně. „Onsemi známe jako firmu, jež dokázala pozvednout polovodičový sektor v ČR a přitáhnout další investory,“ vypíchnul Síkela.
Hlavním partnerem státu a Hospodářské komory má být před pár měsíci zformovaný Národní polovodičový klastr, jehož členy jsou důležité firmy nebo univerzity. Klastr se mimo jiné účastnil vyjednávání s Tchaj-wanem, který chce v Česku investovat desítky milionů dolarů do centra pro návrh čipů. „Probíhají také debaty s Nizozemci, kde se bavíme o napojení na jejich řetězec kolem celosvětové klíčové firmy ASML,“ popsal zakladatel klastru Stanislav Černý.
Jiří Hlavenka by zase rád do Brna dostal evropské kompetenční centrum na návrh čipů. Už se mu povedlo spojit s klíčovými čipovými regiony v EU a začíná budovat expertní tým.
