Trh práce v USA stále rekordně roste, v lednu vzniklo čtvrt milionu míst

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

Americká ekonomika vytvořila v lednu 257 tisíc pracovních míst, což bylo více, než se čekalo, a tempo přírůstků posledních tří měsíců bylo nejvyšší za 17 let. Mzdy zaměstnanců rostly nejvíce za šest let, avšak míra nezaměstnanosti stoupla o desetinu procenta na 5,7 procenta.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že v lednu vznikne 234 tisíc nových míst. Míra nezaměstnanosti měla podle nich zůstat na prosincové úrovni 5,6 procenta, což bylo minimum za šest a půl roku. Ministerstvo revidovalo údaj o počtu nových příležitostí za prosinec vzhůru o 77 tisíc na 329 tisíc míst a listopadový údaj zvýšilo podobným tempem na 410 tisíc. Tento údaj se zvýšil proto, že práci začali hledat ve zvýšené míře lidé, které předtím statistiky nezahrnovaly mezi registrované nezaměstnané.

Ministerstvo také zpřesnilo údaje o tvorbě nových pracovních příležitostí za předešlé dva měsíce vzhůru o celkem 147 tisíc míst. V listopadu zaměstnavatelé podle zpřesněných údajů vytvořili dokonce 423 tisíc míst, což bylo nejvíce od května 2010, kdy vláda dočasně najala statisíce lidí ke sčítání obyvatelstva. Počet nových pracovních míst rostl již dvanáctým měsícem za sebou o více než 200 tisíc.

Rostou i mzdy

Další příznivou zprávou je vývoj mezd. Průměrná hodinová mzda se zvýšila proti prosinci o 0,5 procenta, což byl její nejvyšší nárůst od září 2008. V meziročním srovnání mzdy vzrostly o 2,2 procenta a zřetelně překročily roční míru inflace spotřebitelských cen, která v lednu činila 0,8 procenta.

Za poslední tři měsíce vytvářela největší světová ekonomika v průměru 336 tisíc pracovních míst měsíčně. To je podle agentury AP nejvyšší tříměsíční tempo za 17 let. O rok dříve činil tříměsíční průměr necelých 200 tisíc míst.

Širší ukazatel míry nezaměstnanosti však v lednu vzrostl na 11,3 procenta z prosincových 11,2 procenta. Tento údaj zahrnuje lidi, kteří by chtěli pracovat, ale vzdali se hledání místa, a také ty, kteří pracují na částečný úvazek, protože nesehnali plnohodnotné místo. V minulém desetiletí před nástupem recese v roce 2008 se tento údaj pohyboval mezi 7-9 procenty.

Míra nezaměstnanosti je nyní blízko rozmezí 5,2 až 5,5 procenta, jež americká centrální banka (Fed) považuje za příznak solidního ekonomického růstu, který ještě nevyvolává riziko růstu inflace. Analytici předpokládají, že díky stabilnímu zlepšování situace na trhu práce a růstu mezd přistoupí Fed ke konci léta k prvnímu zvýšení klíčové úrokové sazby z nynější prakticky nulové úrovně, na níž je od krize roku 2008.

Vývoj americké míry nezaměstnanosti

Optimismus ohledně trhu práce ale tento týden zchladil šéf renomovaného Gallupova ústavu Jim Clifton. Ten označil oficiální míru nezaměstnanosti za „extrémně zavádějící“, což se podle něj hodí vládě, která na tom sbírá politické body, i obchodníkům na Wall Street, kde takové údaje podporují byznys. Vládní statistiky totiž mezi nezaměstnané nezahrnují miliony fakticky nezaměstnaných, kteří buď nemohou dlouhodobě najít práci, nebo pracují třeba jen několik hodin týdně.

„Oficiální míra nezaměstnanosti, která krutě přehlíží utrpení dlouhodobě a často trvale nezaměstnaných stejně jako těch, kdo jsou těžce podzaměstnaní, je velká lež,“ řekl Clifton. Takových lidí je v USA podle něj kolem 30 milionů. Clifton rovněž uvedl, že současný počet míst na plný úvazek je z hlediska podílu na dospělé populaci „nejnižší, jaký kdy byl“.

Americká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí prudce zpomalila růst na 2,6 procenta z pětiprocentního výkonu ve třetím kvartálu. Podle prognóz ekonomů by ale měla v letošním roíce vykázat růst o více než tři procenta, což by bylo nejvíce za posledních deset let.