Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že v červenci vznikne zhruba 180.000 pracovních míst. Zároveň předpokládali, že se míra nezaměstnanosti sníží na 4,8 procenta.
Průměrná hodinová mzda se v červenci meziročně zvýšila o 2,6 procenta. Stejně jako v červnu tak rostla nejrychleji od hospodářské recese v roce 2008. Ministerstvo v dnešní zprávě rovněž zpřesnilo červnový nárůst počtu pracovních míst na 292 tisíc z původně uváděných 287 tisíc.
Příznivé údaje signalizují, že americké zaměstnavatele příliš neznepokojují dopady červnového rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Od přijímání nových zaměstnanců je zjevně neodradily ani slabé údaje o vývoji americké ekonomiky v prvním pololetí.
„Celkově to vypadá jako velmi dobrá zpráva. Ukazuje to, že ekonomika se z hlediska trhu práce ubírá tím směrem, jaký si Fed přeje,“ uvedl ekonom Doug Duncan ze společnosti Fannie Mae.
„Potvrzuje to názor, že stav ekonomiky se zlepšuje navzdory nedávným negativním údajům o hrubém domácím produktu,“ dodal analytik Aaron Kohli ze společnosti BMO Capital Markets.
Americké ministerstvo obchodu minulý týden oznámilo, že ekonomika USA ve druhém čtvrtletí rostla tempem pouze 1,2 procenta, zatímco analytici růst odhadovali na 2,6 procenta.
Fed minulý týden podle očekávání ponechal svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 0,25 až 0,50 procenta. Uvedl však, že krátkodobá rizika pro hospodářský výhled Spojených států se zmírnila.
Centrální banka loni v prosinci přikročila ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držela sedm let.
Další zvyšování úroků ji ale donutily odložit obavy ohledně vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
