„Průmysl nečelil náhlému poklesu poptávky, ale souhře několika nepříznivých vlivů. Mezi ty patřilo méně pracovních dnů než v loňském červenci, prodloužené dovolené v některých velkých podnicích a oproti loňsku odlišné načasování celozávodních dovolených v obou prázdninových měsících,“ potvrzuje čísla ČSÚ analytik UniCredit Patrik Rožumberský.
„Na první pohled skoro tragický výsledek jde ale na vrub automobilovému průmyslu, a tak zdůvodnění rozsáhlého propadu můžeme najít v něčem tak prostém, jako jsou dovolené,“ komentoval čísla analytik ČSOB Petr Dufek.
Kalendářní nastavení přímo vybízelo k výběru dovolených a některé významné podniky měly celozávodní dovolenou, doplnil analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Meziroční pokles po standardním očištění o vliv chybějících tří pracovních dnů činí 7,6 procenta
Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla průmyslová výroba meziročně o 7,6 procenta, ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezonních vlivů nižší o 9,7 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 16,2 procenta, uvedl ČSÚ.
K meziročnímu poklesu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel (pokles o 34,8 procenta), výroba strojů a zařízení (pokles o 13,8 procenta) a výroba elektrických zařízení (pokles o 12,9 procenta).
Tržby z průmyslové činnosti meziročně klesly o 18,9 procenta, tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se snížily o 20,1 procenta. Domácí tržby klesly o 17,4 procenta.
Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích meziročně klesla o 16,2 procenta, přičemž nové zakázky ze zahraničí se snížily o 15,5 procenta a tuzemské klesly o 17,6 procenta. K meziročnímu poklesu nových zakázek nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, elektrických zařízení, strojů a zařízení. Objednávky přibyly ve výrobě ostatních dopravních prostředků a farmaceutického zboží.
Pracovníků v průmyslových podnicích s 50 a více zaměstnanci přibylo o 2,6 procenta. Jejich průměrná hrubá mzda vzrostla o 1,9 procenta a činila 29 098 korun.