Vláda škrtla projekt krizového institutu, na němž se měli podílet Izraelci. Covid prý už pominul

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Zdroj: Robert Klejch

Měl to být jedinečný think-tank podle izraelského vzoru, který propojí vědu, sběr dat o vládnutí a politické rozhodování. Pobočku slavného Samuel Neaman Institute v Česku chtěla vláda Andreje Babiše zařadit mezi projekty podpořené z evropských peněz v rámci Národního plánu obnovy. Současné vedení ministerstva průmyslu a obchodu, které má Národní plán obnovy na starosti, ale s podporou projektu za 170 milionů korun už nepočítá.

„Projekt vzniku pobočky Samuel Neaman Institute byl součástí původní podoby Národního plánu obnovy s tím, že jeho účelem je boj s dopady pandemie covidu-19. Vzhledem k poslednímu vývoji upřednostnilo ministerstvo investice do nových projektů na posílení energetické bezpečnosti České republiky, modernizaci veřejné správy či kvalitnějšího vzdělávání,“ uvedl David Hluštík z odboru komunikace ministerstva.

Za vznik mezioborového institutu ještě letos v březnu u ministra průmyslu Jozefa Síkely lobbovaly přední osobnosti české vědy včetně Vladimíra Maříka z ČVUT, kardiochirurga Jana Pirka, bývalého guvernéra ČNB Miroslava Singera či předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové.

„Realizace tohoto strategického projektu bude významným přínosem nejen pro řešení klíčových otázek na úrovni vlády, ale také významným mezníkem v dalším rozvoji mezinárodních vztahů mezi Českou republikou a Státem Izrael,“ napsaly osobnosti v dopise. Současně byla domluvena s představiteli sedmi českých vysokých škol společná partnerská dohoda na náplni tohoto projektu a zpracování vybraných klíčových témat.

Nezařazení jednotlivých projektů do Národního plánu obnovy ještě podle Úřadu vlády nemusí nutně znamenat, že tyto projekty nebudou realizovány. Podle informací E15 ale vláda není projektu nakloněná kvůli tomu, že nese „otisk“ bývalého Babišova kabinetu. Projekt totiž do Národního plánu obnovy zařadil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Navíc mezi jednotlivými vědci, především na ČVUT, existují neshody ohledně směřování institutu.

I v současné vládě se však najdou ministři, kteří chtějí v projektu pokračovat. „Potřebujeme takový institut, který bude na expertní rovině posilovat rezorty a podporovat politické rozhodování založené na datech, takzvané evidence-based,“ uvedla ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová.