Zaměstnanci by na home office měli mít právo na odpojení, říká šéf odborů Středula
Koronavirová krize přinesla změnu pracovního režimu a hromadný přesun lidí na home office. Členské státy Evropské unie a jejich odbory to nutí přehodnotit, jaký paušál by měli zaměstnanci na home office dostávat a zda jde o daňově uznatelný náklad na straně zaměstnavatele. „Podle nás by tento paušál měl objektivně zohlednit náklady, které zaměstnanci vznikají,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Mělo by se něco změnit na dnešní úpravě home office?
Home office je obecně považován za skvělý benefit, ale odbory dlouhodobě upozorňují na řadu souvislostí a druhou stranu mince. Rozhodně to není jen práce doma za počítačem. Může to být klidně výroba sofistikovaného výrobku na 3D tiskárně z materiálu, jehož vlastnosti neznáme stejně jako jeho dopady na zdraví. Může to být práce pro call centrum, výroba ponožek, skleněných ozdob, ta šíře je velká. Tady už mohou být problémy s bezpečností práce, jaké náklady vznikají zaměstnanci navíc, energie, voda, síťové připojení, ale také, jak dalece je důležité mít nějaký sociální kontakt se zaměstnavatelem a kolektivem.
Řešíte teď nějaký konkrétní problém, úpravu zákona?
Problém, který teď aktuálně řeší odbory na evropské úrovni, je takzvané právo na odpojení. Požadují, aby jej členské státy zahrnuly do vnitrostátních předpisů. Home office nemůže znamenat totální nasazení zaměstnanců a jejich schopnost kdykoliv reagovat na pracovní příkazy a být trvale dostupní na mobilním telefonu či e-mailu. Jak odhalují průzkumy Evropského parlamentu, lidé na home office častěji pracují ve volném čase než běžní zaměstnanci. Odbory chtějí, aby lidé pracující z domova měli stejná práva jako ostatní zaměstnanci.
Lze z vašeho pohledu říci, jaké dělají firmy nejčastější chyby při nynější masivněji zaváděné práci z domova?
Upozorňujeme především na otázku bezpečnosti práce. Jde o problém jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatele, který neví, v jakém prostředí zaměstnanec pracuje. Diskutuje se otázka možnosti kontroly domácího pracoviště a řešení případných pracovních úrazů. Ale zdůrazňuji, že v případě home office jde o vzájemnou dohodu a zákoník práce dává velký prostor upravit předem podmínky tak, aby to oběma stranám vyhovovalo. I otázky kontroly na pracovišti lze dojednat.
Aktuálně se v jednotlivých zemích EU diskutuje, jaký paušál by měli zaměstnanci na home office dostávat a zda je to daňově uznatelný náklad na straně zaměstnavatele. Podle nás by tento paušál měl objektivně zohlednit náklady, které zaměstnanci vznikají.
Proplácí dnes podle vašich informací většina firem zaměstnancům na home office nějaké náklady, nebo spíše ne?
Zákoník práce jasně definuje, že home office je vykonáván na náklady zaměstnavatele, z toho vyplývá, že je možné a vhodné už v dohodě sjednat určitou paušální částku. Apelujeme na odborové organizace, aby toto zohlednění nákladů zahrnuly také do kolektivních smluv. Teď bude nastávat doba přípravy nových kolektivních ujednání, tak je namístě, aby se firmy, které práci z domova využívají, k návrhu odborů postavily čelem.
Jak je to s pracovními úrazy vzniklými při práci z domova, řeší se takové případy?
Když dojde k pracovnímu úrazu, nastává stejná situace, jako kdyby k němu došlo na pracovišti. Podle zákoníku práce má zaměstnavatel stejné povinnosti v oblasti bezpečnosti práce jako vůči ostatním zaměstnancům. Charakter práce pochopitelně vylučuje soustavnou kontrolu ze strany zaměstnavatele, ale ve smlouvě lze sjednat podrobnější podmínky. Pokud se úraz stane, zaměstnanec to musí neprodleně ohlásit a zaměstnavatel s ním musí sepsat záznam o pracovním úrazu. Zaměstnanec musí zpřístupnit kvůli šetření své „domácí pracoviště“. Zatím jsme takovýto případ ve firmě, která zaměstnává na home office a působí v ní odbory, neřešili.