Sucho pustoší Evropu. Vlády házejí zemědělcům finanční lano | E15.cz

Sucho pustoší Evropu. Vlády házejí zemědělcům finanční lano

Sucho pustoší Evropu. Vlády házejí zemědělcům finanční lano
Sucho (ilustrační foto)
• 
ZDROJ: Profimedia

Barbora Pánková

Rekordní vlna veder pustošila především střední a severní Evropu. Vlády slibují zemědělcům pomoc v desítkách milionů eur.

Zemědělci napříč Evropou bijí na poplach kvůli nízké úrodě zejména obilovin. Agrární komora ČR vyčíslila koncem srpna dopad sucha na české zemědělství na devět až jedenáct miliard korun, ministerstvo zemědělství nyní odhaduje škody na ještě vyšší částku, a to až dvanáct miliard korun. Rezort plánuje odškodnit farmáře dvěma až třemi miliardami korun (78 milionů eur až 117 milionů eur).

„Velmi rádi bychom zemědělce odškodnili za to, co je nejvíc potřeba, to znamená náhrady za krmné plodiny. Pak bychom pokračovali speciálkami a dalšími,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) s tím, že první peníze by měly odejít už 1. prosince letošního roku.

Už dříve jeho rezort naznačil, že by náhrady byly vypláceny za škody nad třicet procent oproti průměrné úrodě. Podobnou sumu už dříve po státu žádala Agrární komora s tím, že podporu o zhruba stejné výši mají slíbenou i němečtí farmáři.

Sucho způsobilo zemědělcům škody za 11 až 12 miliard korun, řekl ministr Toman

Německým zemědělcům tamní vláda přiklepla 150 milionů až 170 milionů eur s tím, že stejnou částkou přispějí i jednotlivé spolkové země. Němečtí zemědělci tak mohou dostat až 340 milionů eur, 8,6 miliardy korun. Na státní pomoc mají mít nárok, stejně jako v Česku, podniky, které přišly o více než třicet procent výnosu oproti průměru z minulých let. Nejvíc sucho potrápilo země bývalého východního Německa. „Je to dobrý signál pro všechny postižené zemědělce,“ poznamenal šéf Svazu německých zemědělců Joachim Rukwied. Svaz původně požadoval odškodnění ve výši jedné miliardy eur (25,7 miliardy korun).

S finanční pomocí zemědělcům neváhá ani Polsko. Ve druhé polovině srpna přislíbil polský ministr zemědělství Jan Ardanowski 800 milionů polských zlotých, asi 4,7 miliardy korun. Peníze mají být rozděleny mezi podniky, které utrpěly škodu na úrodě vyšší než třicet procent oproti průměru. Celkovou škodu odhaduje rezort na dvě miliardy polských zlotých (11,8 miliardy korun).

Slovenské ministerstvo zemědělství chce místo kompenzací řešit sucho dotacemi do systémů závlahy. Koncem července vyhlásila ministryně Gabriela Matečná program podporující výstavbu, rekonstrukci a modernizaci zavlažovacích systémů, na který slíbila dát 22 milionů eur, 559 milionů korun. O dotaci se mohou ucházet fyzické i právnické osoby, které podnikají v hospodářské prvovýrobě nejméně dva roky nebo splňují kritéria takzvaného mladého farmáře. S peněžními prostředky do závlahových systémů počítá také pilotní verze Národního investičního plánu na roky 2018 až 2030.

Řepka narazila na strop. V Česku už se jí více pěstovat nebude, říkají experti i ministr

Ve Francii byl vlnou veder nejvíc zasažen východ země. I zde chtějí úřady situaci řešit investicemi do závlahy. Francouzské ministerstvo zemědělství slíbilo vyčlenit na mimořádné zavlažování v postižených oblastech pět miliard eur, zhruba 127 miliard korun. Zároveň zemědělcům pomůže opatřeními jako osvobození od daně z nezastavěné půdy na pozemcích postižených suchem a odložení platby do fondů sociálního zemědělství.

Po střední Evropě je nejvíce zasaženou oblastí sever kontinentu. Švédská vláda představila v červenci záchranný balíček určený především pro chovatele dobytka, podle kterého mají dostat 1,2 miliardy švédských korun, zhruba 2,9 miliardy korun. Z toho jim bude letos rozděleno 400 milionů švédských korun a zbytek příští rok. „Balíček podpory není důležitý pouze pro švédské zemědělce, ale také pro zajištění dostatku našich potravin,“ uvedla švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová.

Rozsáhlých škod se děsí také dánští farmáři, v červnu odhadovala Dánská rada pro zemědělství a potraviny ztráty ve výši šesti miliard dánských korun, 20,4 miliardy korun. Zda zemědělcům pomůže přímou finanční pomocí nebo jiným způsobem, tamní vláda stále zvažuje.

Na propad sklizní se podepíše hlavně „blbé sucho“, říká hlavní zemědělský statistik Hrbek

K peněžní pomoci vyzvali vládu také britští farmáři, kteří si kromě sucha stěžují na nedostatek sezonních pracovníků z Evropy. Pozitivně hodnotí šéfka britského svazu farmářů Minette Battersová už to, že se uskutečnilo jednání s britským ministrem životního prostředí Michaelem Govem začátkem srpna. „Bylo to probuzení pro vládu ve smyslu důležitosti britské produkce potravin,“ uvedla Battersová. Koncem srpna odhadovalo britské Centrum pro ekonomiku a výzkum obchodu, že kvůli počasí hrozí nárůst cen potravin o pět procent.

Situace se řeší na státní úrovni také v Pobaltí. Peněžní pomoc chtěl získat pro lotyšské zemědělce tamní ministr zemědělství Jānis Dūklavs tím, že usiloval o vyhlášení stavu ohrožení a otevření speciálních státních rezerv pro zemědělce. Nápad ale koncem června neprošel, místo toho rezort poté vyhlásil mimořádný stav v sektoru, což umožňuje některým zemědělcům nedodržet závazky vůči věřitelům. Podobným způsobem situaci řešila také Litva, která v červenci vyhlásila mimořádný stav a stejně jako v sousední zemi to znamená ochranu farmářů před věřiteli.

Letošní rok je podle Českého hydrometeorologického ústavu druhý nejchudší na deště za 58 let měření. Podle odborníků je letošní sucho horší tím, že navázalo na předchozí poměrně suché období a začalo už v předjaří. To pro některé rostliny znamená, že neměly dost času na vyvinutí kořenového systému. Největší škody podle zářijového odhadu Českého statistického úřadu zaznamená obilí, kterého se sklidí o 3,5 procenta méně oproti loňsku, dále cukrová řepa a chmel kvůli jeho špatné kvalitě.  

Ministr zemědělství Toman: Ať se dováží jen to, co se v Česku nevyrábí
GESTO ROKU: Učením k úspěchu. Hlasujte pro nejlepší české vzdělávací projekty

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!