Jaký bude letošní rok ve zbrojním průmyslu? Byznysově určitě bude patřit k těm lepším, neboť globální bezpečnostní situace se stále nevrací do vyváženého módu. Ba naopak. Ostatně velmi jasně to shrnul Karel Řehka, náčelník generálního štábu české armády, v předmluvě čerstvého strategického dokumentu Koncepce výstavby Armády ČR 2035: „Události na Ukrajině znovu potvrdily životní nutnost připravovat se na válku již v míru. Takzvaný princip odložené potřeby byl překonán tvrdou realitou. Musíme pořídit dostatečné zásoby materiálu i munice a zabezpečit funkční systém jejich doplňování.“
I když Řehka mluví o českých ozbrojených silách, ve velmi podobném stavu jsou všechny ostatní státy. Rychle zaplnit prázdné sklady a dopovat vojska novou technikou, municí a vůbec veškerým materiálem prostě potřebují všichni.
Byznysový kanál oprav, repasí a modernizací vysychá
Právě tato situace, jejímž hlavním katalyzátorem je ruská agrese na Ukrajině a stoupající nebezpečí ze strany ruského vládce Vladimira Putina pro celou evropskou bezpečnost, se velmi citelně promítá do obranného průmyslu. Zbrojaři jsou od 24. února 2022 těmi, kdo z tragické situace na Ukrajině profitují nejvíce. A to hned v několika úrovních.
Tou nejviditelnější jsou samozřejmě dodávky spojenců na Ukrajinu. Soukromé společnosti, včetně těch českých, za peníze jiných států opravují, repasují či modernizují zastaralou techniku ze studené války a dodávají ji Ukrajině. Zatímco tento byznysový kanál vysychá s tím, jak ve světě ubývá zásob starších zbraní, stále důležitějším příjmem se pro zbrojaře stávají takzvané sekundární dodávky. Tedy obchody se spojenci vyprovokované právě obavami z Vladimira Putina a jeho námluvami s Čínou, Íránem a Severní Koreou.
V Česku to vidíme konkrétně u zrychlené modernizace tankového vojska. A nutno říct, že právě tento segment nových zbraní a technologií, za nímž stojí i vývoj a dlouhý modernizační potenciál, je pro budoucnost obranného průmyslu nejdůležitější. Opravy či repase přežitého jsou sice levné a rychlé, ovšem nepřinášejí žádné know-how a vedou jen k tomu, že zbrojní průmysl zakrní a ztratí konkurenceschopnost.
Hodně blízké zájmy impérií Holečka a Strnada
Nastalá konstelace a rychle vydělané peníze, kdy kvůli obrovské poptávce všechno ve zbrojním segmentu zběsile zdražuje, se velmi konkrétně projevuje i v Česku. Zřetelně je to vidět na případu dvou hlavních tahounů tuzemské obranné výroby – skupiny Colt CZ majoritního vlastníka Reného Holečka a koncernu CSG Michala Strnada. Jedním z nejjasnějších efektů jejich růstu je to, že se zájmy obou stále častěji konfrontují, byť původně každá ze značek cílila na jinou oblast. To rozdělení bylo po dlouhá léta víceméně jasné. Colt CZ, do roku 2021 pod jménem Česká zbrojovka Group, cílil na výrobu menších lehkých zbraní, zatímco CSG produkoval a modernizoval těžkou vojenskou techniku.
Situace se rapidně změnila s rokem 2022 a rozpoutáním ruské agrese na Ukrajině. Právě důsledkem zbrojní horečky spuštěné okupační válkou se zájmy obou koncernů začaly stále víc proplétat, a dokonce do sebe i vrážet.
Střetnutí v Minnesotě kvůli americkému obrovi
Nejde přitom jen o velký apetit a mezinárodní akviziční aktivitu obou značek usazených v Česku. Hledí obou podniků míří nově na stejné cíle. A takových horkých momentů bude ještě přibývat. Asi nejzřetelnějším případem posledních týdnů je zajímavá třenice týkající se byznysu americké firmy Vista Outdoor sídlící v Minnesotě.
Jen pro připomenutí – jde o významnou zámořskou společnost, jež je přes své značky roztažena v mnoha segmentech a jejíž akcie se obchodují na newyorské burze. Jedním z nich je i produkce malorážové munice. A právě tato divize Sporting Products se stala kolbištěm dvou českých hráčů. Partie se veřejně rozehrála ve středu 25. října 2023.
To skupina Colt CZ podala regulatorní hlášení Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických. „Společnost v hlášení uvádí, že spolu s dalšími oznamovateli nabyla společně více než pětiprocentní podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti Vista Outdoor. Colt CZ vlastní 1 373 186 akcií společnosti Vista Outdoor představujících 2,4procentní podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech. Dalšími oznamovateli jsou pan René Holeček, majoritní akcionář Colt CZ a místopředseda dozorčí rady společnosti, a pan Jan Drahota, předseda představenstva Colt CZ,“ stojí v informaci, kterou sama firma vypustila na konci loňského října.
Bylo to přitom jen deset dnů poté, co česká média začala skloňovat značku Vista Outdoor v úplně jiné souvislosti. Zbrojní koncern CSG (dříve známý jako Czechoslovak Group) tehdy prostřednictvím svého tiskového mluvčího informoval, že podepsal smlouvu s americkou společností Vista Outdoor ohledně koupě její divize Sporting Products. Hodnota kontraktu podle tehdejšího sdělení CSG činila 1,91 miliardy dolarů, definitivně jej ještě musí schválit úřady.
„Tato transakce naplňuje naši strategii expandovat v klíčových pilířích podnikání CSG, mezi které patří i muniční výroba. Naší společnosti a českému průmyslu se podařilo uskutečnit historicky nejvýznamnější českou investici na americkém trhu, která prohloubí strategické průmyslové vztahy mezi oběma zeměmi,“ okomentoval to slavnostně Michal Strnad, majitel CSG.
A aby měl tenhle česko-americký příběh pointu, musí přijít ještě jeden moment. Ten se dostavil v druhé polovině loňského listopadu. To vedení skupiny Colt CZ americkým manažerům z Vista Outdoor nabídlo fúzi. Výsledkem by měla být nově vzniklá společnost, kde by současní akcionáři Vista Outdoor drželi 55 procent akcií. Nastalo z toho poměrně hlasité pozdvižení, když Colt CZ ve čtvrtek 23. listopadu 2023 informoval o svém záměru a o tom, že ještě týž den má proběhnout konferenční hovor s americkou stranou, v němž by se měly řešit další detaily a okolnosti nabízené fúze.
Jak už ale dnes víme, do konce listopadu představenstvo a dozorčí rada Visty rozhodly. Nabídku na spojení s Colt CZ odmítly. Chuť si pak alespoň skupina Reného Holečka spravila nákupem tradiční vlašimské muničky Sellier & Bellot, jež je mimo jiné důležitým a dlouhodobým dodavatelem nábojů pro českou armádu.
Schyluje se k souboji o kontrakty armád a bezpečnostních sborů
Poslední týdny loňského roku zřetelně ukázaly, že z CSG a Colt CZ, jinak dvou hlavních tahounů českého obranného průmyslu, se stávají především soupeři. Nejen v tuzemské a evropské realitě, ale už i na globální úrovni. Je jasné, že jejich akviziční apetit nekončí. Ten souboj začal už předloni, kdy CSG koupilo italskou muničku Fiocchi Munizioni a uvnitř koncernu vytvořilo novou divizi Ammo+.
Ovšem investice a skupování podílů jsou pouze první kapitolou. Tou druhou – a daleko méně přehlednou – je souboj o kontrakty bezpečnostních a ozbrojených sborů a navázání kooperace se samotnými výrobci zbraní. A tady se teprve dají čekat velké věci. Ty prázdné muniční sklady totiž musí svět zaplnit co nejdřív.
Teď bude záležet především na diplomacii obou koncernů a na tom, čím bude každý z nich schopný přesvědčit producenty technologií a pak ozbrojené síly. Pro armády, které jsou už dnes v segmentu těžkých zbraní silně prorostlé se Strnadovým holdingem CSG, nemusí být jednoduché spojit se s ním i v oblasti lehkých zbraní a munice. V situaci, kdy se neustále skloňuje bezpečnost dodávek a jejich diverzifikace, by taková závislost na jednom hráči mohla přinášet potíže a být i nebezpečná. Tady se otevírá velký prostor právě pro Holečkův Colt.
