Růst cen nových bytů nebude v nejbližší době tak výrazný jako v posledních dvou letech, říká ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek. S rozevíráním nůžek mezi cenami bytů a reálnými příjmy podle něj klesne počet těch, kteří si budou moci koupi nového bytu dovolit. Vliv budou mít rovněž kroky ČNB, která omezila poskytování hypoték. Za poslední dva roky zdražily nové byty v hlavním městě téměř o polovinu.
"Ceny nových bytů v blízké budoucnosti budou růst i nadále, ale zdaleka ne tak prudce, jako v posledních dvou letech. Rozcházejí se průměrné ceny bytů a průměrný plat. A brzy se vyčerpá množství lidí, který si nový byt budou moci dovolit. I v souvislosti s tím, že Česká národní banka trochu přitáhla šrouby pro poskytování hypoték," uvedl Kadeřábek.
Podle údajů poradenské společnosti KPMG by obyvatel Prahy na průměrný nový byt vydělával 12,1 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. V porovnání devíti měst ze střední Evropy je to nejdéle. Ještě v roce 2013 to bylo zhruba o tři roky méně. Nejrychleji ho pořídí obyvatel Kolína nad Rýnem, a to za 5,9 roku.
Podle statistik developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostla na konci září cena nového bytu v Praze průměrně o 19,6 procenta na 83 150 korun za metr čtvereční. V mimopražských regionech se zvýšila v průměru o 14 procent na 48 034 korun.
Důvody růstu cen Kadeřábek dělí na dvě části. V mimopražských regionech podle něj růst zhruba odpovídá tomu, že se ekonomice daří dobře. Lidé mají peníze, aby si mohli vlastní bydlení pořídit.
"V Praze je situace výrazně zkomplikovaná tím, že je nedostatečná nabídka. Je to dáno hlavně neprůchodností stavebních procesů. Jsou tady projekty, které se projednávají třeba 12 let a nemají územní rozhodnutí. To je tragické plýtvání národním bohatstvím. Žádný stát si prostě nemůže dovolit, aby se jeho státní správa 12 let zabývala nějakým pozemkem," uvedl dále šéf asociace.
Jako další důvody růstu cen uvedl technické požadavky. "Pokud jsme přijali evropskou direktivu, že budeme stavět téměř pasivní domy, tak si musíme uvědomit, že to bude něco stát. A pak je tady celá řada věcí, které jsou naprosto zbytečné a nikde jinde se s nimi prakticky nesetkáte.
Jde například o to, že v Česku se byty musí navrhovat tak, aby do nich přes den určitou dobu svítilo slunce. A tento požadavek má obrovské urbanistické dopady, domy se musejí nesmyslně natáčet," doplnil Kadeřábek.
Podle analytiků může za růst cen v Praze také poskytování bytů ke krátkodobým pronájmům prostřednictvím aplikace sdíleného ubytování Airbnb. V hlavním městě se za posledních 12 měsíců přes tuto aplikaci ubytovalo 808.500 hostů. Nabízením krátkodobého ubytování si podle manažerky Airbnb Sofie Gkiousou přivydělává v metropoli 7200 lidí.
Asociace developerů vznikla v listopadu 2015 s cílem zlepšení reputace oboru mezi profesní i laickou veřejností. Za dva roky fungování se počet členů zvýšil ze zakládajících 13 na aktuálních 28. Pokrytí trhu se podle Kadeřábka liší v jednotlivých odvětvích. U logistiky se blíží k 80 procentům, v případě bytů a kanceláří je podíl zhruba 40 procent.
V současné době už chce asociace zasahovat i do tvorby zákonů. "Snažíme se hlavně o to, aby pravidla byla jasná a neměnila se. Jako developeři bychom chtěli dostat jasné zadání. Tady může být 27 pater, tady ,maximálně šest. A podle toho se pak můžeme rozhodnout, jestli na tom pozemku chceme stavět nebo ne. A ne prostřednictvím Nejvyššího správního soudu po pěti letech projednávání územního rozhodnutí zjišťovat, jestli tam může být jedno patro navíc," dodal Kadeřábek.
