Náklady na stavbu bytu v bytovém domě v porovnání s průměrnou mzdou v roce 2017 klesly proti roku 1997 o třetinu. U rodinných domů se snížily o 42 procent. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Starší data nemá ČSÚ k dispozici. Ceny bytů však v poslední době zvláště ve větších městech výrazně rostou a pro mnoho lidí je vlastnické bydlení nedostupné. Zvyšují se také ceny nájmů.
Například v Praze vzrostly ceny nových bytů od poloviny roku 2015 o více než čtyři pětiny a dostaly se v průměru nad 100 tisíc korun za metr čtvereční. Podle odborníků byty zdražují hlavně kvůli pomalému stavebnímu řízení, kdy větší developerský projekt čeká na schválení i více než deset let. Dalšími důvody jsou podle nich například vysoké ceny pozemků, přílišné daňové zatížení nebo zbytečně přísné normy a předpisy.
Průměrné náklady na výstavbu metru čtverečního bytu v bytovém domě v roce 2017 dosáhly 43 168 korun. V porovnání s rokem 1997 se zvýšily o 83 procent. Náklady na výstavbu u rodinných domů stouply o 58 procent na 36 502 korun za metr čtvereční. Průměrná měsíční mzda ve stejném období vzrostla o 173 procent na 29 496 korun.
Náklady v porovnání s průměrnou mzdou klesají od roku 1997 prakticky nepřetržitě jak u bytových, tak rodinných domů. V případě bytových domů byly výjimkou roky 1998, 2000, 2009, 2010 a 2017. U rodinných domů vzrostly relativní náklady pouze v roce 2013.
„Cena stavebních prací roste výrazně pomaleji než průměrná mzda. Díky tomu se výstavba bytových a rodinných domů stává dostupnější. Zatímco v roce 1997 museli lidé obětovat více než dvě průměrné mzdy na vybudování metru čtverečního bytového domu, předloni stačilo méně než jedna a půl průměrné mzdy,“ sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Přestože ceny stavebních prací v porovnání s průměrnou mzdou klesly, bydlení ve velkých městech podle něj není dostupnější. „Vysoký růst cen lukrativních pozemků v kombinaci s pomalým vydáváním stavebních povolení vedou k vysokým prodejním cenám nových bytů. Lidé se proto stěhují z center měst do přilehlých vesnic, kde si stavějí rodinné domy a využívají tak relativně nízkých cen stavebních prací,“ doplnil Křeček.
Údaje o počtu dokončených bytů v jednotlivých letech jsou dostupné už od roku 1989. Tehdy bylo celkem dokončeno 55 073 bytů. Od té doby počet klesal až do roku 1995, kdy stavaři dokončili 12 998 bytů, tedy o tři čtvrtiny méně. Od roku 1995, kdy v Česku ve větší míře začala developerská výstavba, se počet dokončených bytů zvyšoval téměř nepřetržitě do předkrizového roku 2007, kdy dosáhl 41 649. Poté klesal do roku 2014 na 23 954. V roce 2017 bylo dokončeno 28 569 bytů. Proti roku 1989 je to téměř o polovinu méně, v porovnání s rokem 2007 je počet nižší o necelou třetinu.
Průměrná obytná plocha dokončeného bytu v roce 1989 byla 52,5 metru čtverečního. Od té doby se zvýšila o dvě pětiny na 73 metrů čtverečních. Byty v rodinných domech měly nejvyšší podíl na celkové výstavbě v roce 2013 (61,3 procenta). V roce 1991 to byla zhruba pětina.
Podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů, které jsou dostupné od roku 1961 do roku 2011, klesl za 50 let počet osob na jeden trvale obydlený byt ze 3,35 na 2,47. Průměrný počet lidí na jednu obytnou místnost se snížil z 1,86 na 0,73. Obytná plocha na jednu osobu vzrostla z 10,5 metru čtverečního na 32,5 m2. Celková obytná plocha se zhruba zdvojnásobila na 32,5 metru čtverečního. Počet obytných místností se zvýšil z 1,8 na 3,4.
