Impozantnější kulisy pro jednání evropských špiček Česko asi nemá. Na nádvoří Pražského hradu se pod českou a ukrajinskou vlajkou – a pod dohledem odstřelovačů – přivítalo s premiérem Petrem Fialou přes čtyřicet státníků z celé Evropy. Válka na Ukrajině ostatně akcelerovala záměr vytvořit takovou platformu, která by umožnila setkávání nejen unijních lídrů, ale všech premiérů a prezidentů evropských zemí. Jednání na Hradě je historicky prvním setkáním tohoto druhu a Praha tak dostala možnost udat jeho tón.
Na Hrad kvůli summitu přijelo na tisíc novinářů z celé Evropy. To je ohromující číslo na to, že ze setkání Evropského politického společenství – jak se nová platforma jmenuje – nevzešly podle očekávání žádná oficiální deklarace nebo stanovisko. „To bylo klíčové rozhodnutí. Vznikla tak platforma, kde mohli státníci svobodně diskutovat a vyměňovat si názory, bez nutnosti nějakého formalizovaného výstupu, kde by se přetahovali o slovíčka," řekl Fiala, podle něhož byla debata v sálech Pražského hradu nesmírně živá. Během dne se odehrály desítky nejrůznějších jednání a setkaly se státy, které by se patrně jindy nepotkaly. Jediné, na čem se státníci oficiálně domluvili, je, že se příště sejdou ve stejném složení v Moldavsku.
Prezidenti Turecka a Ázerbájdžánu, Recep Tayyip Erdogan a Ilham Alijev, v družném hovoru
Politici stáli podle českých diplomatů nejvíce právě o bilaterální schůzky, kde si mohli pohovořit soukromě se svými protějšky z jiných zemí. Největší zájem byl o ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala, s nímž státníci probírali zejména dodávky zbraní. Čestné slovo dostal už na začátku jednání ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se připojil přes video. Prezident totiž nehodlá opustit vlast, dokud bude ve válce s Ruskem. Zelenskyj ocenil nový formát spolupráce. „Nejsou tu s námi zástupci Ruska – státu, který geograficky zdánlivě patří do Evropy, ale z hlediska svých hodnot a chování je nejvíce protievropským státem na světě,“ řekl.
Šmyhal využil schůzek k tlumočení ukrajinských ambic ke vstupu do NATO. Belgický premiér Alexander De Croo k tomu později uvedl, že státníci ukrajinskému záměru rozumějí, ale není to pro ně priorita. O členství v NATO má zájem i Finsko, jehož premiérka Sanna Marinová při příchodu zmínila možnost jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Právě Turecko přistoupení Finska a Švédska k Severoatlantické alianci blokuje. Erdogan po skončení jednacího dne nicméně uvedl, že se s finskou premiérkou nesetkal.
Státníci se za zavřenými dveřmi Španělského sálu sešli na řadě připravených schůzek. Jedna z nejcitlivějších se odehrála mezi arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem, za dohledu Erdogana. Mezi oběma znesvářenými zeměmi probíhá dlouhodobě konflikt na hranicích, který se v posledních měsících ještě vyostřil. Oba muži poté jednali znovu společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který později napsal na sociální sítě, že chce pomoci k zajištění udržitelného míru v regionu.
Erdogan se setkal také na hodinové schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Podle zdroje blízkého jednání nakonec turecký prezident nepožádal EU o peníze za řešení migrace, o čemž se před jednáním spekulovalo.
Stejně jako se za branami prezidentského sídla budovami Jízdárny a Míčovny, které jsou vyhrazeny médiím, rozléhala kakofonie nejrůznějších evropských jazyků, i u kávy v několika hradních komnatách probíhaly desítky malých neformálních hovorů mezi jednotlivými státníky. O hlavním tématu debat není přitom pochyb. Už při příjezdu hovořili premiéři a prezidenti o tom, že je třeba najít společné řešení energetické krize, kterou nadále přiživuje sankcionovaný ruský prezident Vladimir Putin. Ve vyjádřeních evropských politiků se tak opakovala dvě témata: německý finanční plán na řešení krize a možný cenový strop na dovezený plyn nebo na plyn určený pro výrobu elektřiny.
Německé řešení energetické krize, které spočívá v rozdání 200 miliard eur německým domácnostem a firmám, kritizoval zejména polský premiér Mateusz Morawiecki. „Nesmí se stát, že polskému průmyslu se bude dařit hůře než průmyslu v Německu, Rakousku nebo v dalších zemích Evropské unie,“ zdůraznil šéf polské vlády. Kancléř Olaf Scholz se dočkal kritiky také od estonské premiérky Kaji Kallasové, podle níž německé plány ohrožují vnitřní trh Evropské unie a je nutné dodržovat jednotu při hledání řešení. Podobně se vyjádřil i český premiér Fiala.
Diplomaté nicméně zdůrazňovali, že čtvrteční summit nemá nic společného s Evropskou unií, že jde o široký formát setkávání. Zejména Britové prý nechtěli, aby byla premiérka Liz Trussová fotografována v blízkosti unijních vlajek. Státy EU ostatně energetickou krizi bez partnerů mimo sedmadvacítku nevyřeší, musí tedy zintenzivnit diskuze se státy, jako jsou Turecko, Ázerbájdžán nebo Norsko.
Pražský summit měl kvůli novému formátu jednu zvláštnost. V pracovních materiálech, jednacích síních ani jmenovkách na stolech nebylo jediné označení jednotlivých států, nikde nebyly žádné vlajky a státníci se navzájem neoslovovali „premiére“ či „prezidente“, ale jen svými jmény. Je to kvůli účasti kosovské prezidentky Vjosy Osmaniové. Kosovo je totiž jen částečně uznaným státem, jehož území Srbsko – které mělo na Hradě též zastoupení – považuje za své.
Pozdvižení vzbudil předčasný odjezd katarského emíra, na který upozornil Deník N. Emír přijel ve středu na jednání s prezidentem Milošem Zemanem, poté jednal se členy Fialova kabinetu. Katarská delegace prý původně očekávala, že bude emír pozván na čtvrteční summit Evropského politického společenství, s čímž ovšem organizátoři nepočítali. Emír tak odletěl ve čtvrtek ráno z Česka pryč. Pro Evropu jsou vztahy s Katarem důležité kvůli zásobám zkapalněného zemního plynu, kterými blízkovýchodní země disponuje.
