Nařízení vlády o horní hranici cen elektřiny a plynu vyjde hned poté, co legislativním procesem projde novela energetického zákona, která má zastropování umožnit. Ve Sněmovně to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), když poslancům tuto novelu představoval. Pokud ji dnes Sněmovna schválí, bude ji muset ještě projednat Senát, který nad ní zasedne v úterý odpoledne. Poté ji dostane k podpisu prezident.
Síkela uvedl, že se nedá předvídat, co zasáhne do cen energií na podzim. „Situace přestala být udržitelná,“ uvedl ke zdůvodnění vládního návrhu. Změna zákona podle něj přinese to, že občan bude mít jasno v tom, kolik bude za energie platit.
Vláda bude moci stanovit horní hranici ceny elektřiny a plynu v případě mimořádné tržní situace. „Tato mimořádná tržní situace nastala. Definitivní strop stanovíme ihned po schválení novely,“ řekl Síkela. Dodal, že vláda bude moci určit i další detaily, například skupiny odběratelů, na které se to bude vztahovat, nebo rozsah odběru, který bude regulované ceně podléhat.
Předkládaná novela neobsahuje definici mimořádné tržní situace. V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že „mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.“
Ministr také uvedl, že pokud bude schváleno navrhované opatření Evropské komise, zavede vláda cenové stropy i pro malé a střední podniky připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Poznamenal však, že podle tohoto opatření se bude moci cenový limit vztahovat pouze na 80 procent objemu jejich nejvyšší roční spotřeby za posledních pět let.
Poukázal i na to, že cenový limit se do smluv promítne automaticky a zákazníci nebudou muset o ceně jednat nebo o ni žádat. Novela zavádí pravidlo, že obchodníci s energiemi budou mít nárok na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Obracet se budou na Operátora trhu s elektřinou se žádostí o proplacení, popsal.
„Neslibujeme nemožné. Nemůžeme si dovolit utratit vyšší stovky miliard korun, ale navrhujeme takové řešení, které je citlivé vůči občanům, a myslíme přitom i na státní rozpočet a na dopady na něj,“ zdůvodnil ministr, proč vláda nenavrhuje nižší maximální limit na cenu plynu a elektřiny, které by stát přišly na víc miliard korun.
Cenu elektřiny chce vláda omezit nařízením na základě novely na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. SPD chce přímo v zákoně cenu omezit až na 1,50 Kč u elektřiny a jednu korunu u plynu. ANO by chtělo, aby maximální ceny energií byly stanoveny pro výrobce, nikoli distributory. U elektřiny by horní hranice měla představovat 1500 korun za megawatthodinu, tedy trojnásobek výrobní ceny, uvedl místopředseda ANO a Sněmovny Karel Havlíček.
Havlíček také uvedl, že koaliční vláda je nekompetentní, zastropování označovala ještě v srpnu za populistické řešení, spoléhala se na celoevropské řešení. "Mám někdy pocit, že se bojíte i vlastního stínu," řekl na adresu vlády.
