Kuchyně, obývák i ložnice na 17 metrech. Podívejte se, jak architekti řeší malé byty
- Lidé čím dál častěji kupují malé byty, a to kvůli konečné ceně.
- Byty s několika málo metry dokážou architekti proměnit ve vzdušné prostory.
- Podívejte se, co všechno se dá s malými prostory udělat.
Malé byty jsou fenomén dneška. Byť se v Česku dlouhodobě prodávají nejvíc byty o dispozici 2+kk, ty ještě menší, tedy 1+kk a 1+1, jsou hned v závěsu. Téma je aktuálnější kvůli bytové krizi, jejímž důsledkem je i zdražování nemovitostí po celém Česku.
Právě ceny jsou určující při nákupu malého bytu – i když jsou dražší na metr čtvereční, absolutní cena je nižší. S uspořádáním umí pomoci architekti, kteří dokážou v jedné malé místnosti vytvořit prostorný byt. Ukazuje to i kniha Minimal, která se fenoménem malých bytů zabývá. Tady jsou ukázky některých realizací.
Byt Džbán
Malý byt v pražské Liboci má plochu 24,4 metru čtverečního. Původně měl docela jiné dispozice, architektonické studio Baraak arch se rozhodlo je změnit, a to především přesunutím koupelny do středu bytu. Tím vznikl prostor pro samostatný kuchyňský kout a samostatnou obytnou část.
„Aby však byt nepůsobil jako soustava tmavých, uzavřených místností, zvolili jsme řešení se skleněným boxem. Díky tomu prostor působí vzdušněji a opticky se zvětšil i prostor kuchyně, kde navíc jednu stěnu pokrývá zrcadlo,“ líčí ateliér. Pokud člověk potřebuje soukromí, jednoduše zatáhne závěs.
Byt Grösslingova
Dlouho byly chápány jako symbol minulé doby, současnost vzala luxfery na milost. Studio Kilo/Honč si je vzalo na pomoc pro proměnu bratislavského bytu. Velký je bezmála 36 metrů čtverečních a zahrnuje právě stěnu z luxfer.
I v tomto případě architekti rozdělovali prostor, průsvitná stěna odděluje koupelnu, technické zázemí a úložné prostory od zbytku bytu. „Cílem nebylo vytvářet místnosti, ale spíš prostory, které mohou, ale nemusí být vzájemně propojené,“ popsali architekti.
Byt s modrým schodištěm
Je to vlastně dvoupatrový byt. Plochu má 35 metrů čtverečních a dole se nachází kuchyně, obývák a také koupelna. Ložnice je o patro výš. Realizaci podle architekta Jakuba Žohy v podstatě dominuje postel, kterou představuje vestavěné modré patro se schodištěm. „Odvahu k výrazným barvám v interiéru jsem načerpal na cestách po zemích Jižní Ameriky, především pak v Mexiku,“ vypráví Žoha.
Byt s pódiem
Žižkovský byt má poměrně příznivou velikost. Dohromady je to 44,5 metru čtverečního. Na nich se nachází ale jen jediná místnost. Architekti ze studia Neuhäusl Hunal ho rozdělili v podstatě do dvou částí.
V jedné je růžová kuchyň, ve druhé subtilní dřevěné pódium. To v sobě ale ukrývá úložné prostory včetně šatních skříní nebo knihovny. Zároveň pódium poskytuje otevřený prostor na spaní. Hlavní obytná místnost vznikla spojením kuchyně, jídelny a ložnice, díky otevření se prostor zvětšil a také prosvětlil.
Tři v jednom
Ateliér Neuhäusl Hunal je autorem ještě jednoho pražského bytu, oproti původní realizaci polovičního. Prostory jsou velké pouhých dvacet metrů čtverečních, přičemž architekti zvolili radikální řešení, kdy se místnosti i nábytek slily v jedno.
Do bytu instalovali v podstatě jednu velkou rohovou obývací stěnu, která v sobě ukrývá vše potřebné. Bílé stěně pak dominují dvě černá okna – v jednom je kuchyňská linka, ve druhém sezení, které se dá otevřením jedné nebo druhé skříňky rozšířit. Podobně můžete ze stěny vyklopit také jídelní stůl. Co se nepoužívá, to se jednoduše zase zavře.
Dámský budoár
Se vznikem televize se proměnilo uspořádání domácností. Obrazovka se nově stala středobodem místnosti a všechno ostatní se řídilo podle ní. Stejně je tomu i v bytě na I. P. Pavlova. Televize dostala vlastní rám, který je na otočném systému, obrazovku je tak možné směrovat tím směrem, kterým je zrovna potřeba. Lze se na ni tak dívat ze sedačky stejně jako z postele.
Otočný systém je součástí dřevěné nábytkové stěny, která propojuje knihovnu, úložné prostory a také zvýšené pódium se sedačkou. Za návrhem stojí architektka Markéta Bromová.
Byt nad Muzeem
I pražský byt od Ivana Zachara se rozprostřel do dvou pater. Z 24metrové plochy se díky vyvýšené galerii na spaní rozšířil na rovných třicet metrů čtverečních. Nahoru mimochodem vedou takzvané mlynářské schody – jsou strmé, úzké, úsporné a se střídavými stupínky.
Dole tak zbylo místo pro kuchyňský kout, obývák i pracovní stůl. „Mlynářské schody jsem využil nejen kvůli úspoře místa, ale i proto, že jsem se chtěl vyhnout temnému koutu pod schody,“ popisuje Zachar.
Mikrobyt
Pouhých sedmnáct metrů čtverečních měli k dispozici architekti ze studia Purpura v Praze na Žižkově. Zajímavostí je, že byt tvoří z jedné části typové výrobky, které drží cenu dole, z druhé části atypické prvky vytvořené na 3D tiskárně. Klíčem je však podle architektů výška. I tady se tak spaní umístilo do vzduchu. „I v mikrobytu můžete vést maxi život. V malém prostoru stačí chytře zkoncentrovat nezbytné funkce, zachovat prostorovou pestrost a použít inspirativní materiály a barvy,“ uvádí ateliér.
Byt Hadovitá
Dominantní je modrá stěna, která ukrývá víc, než by se na první pohled mohlo zdát. V bytě v pražské Michli se ve stěně ukrývá postel, stačí ji jednoduše vyklopit. „Dnešní mechanismy pro výklopy jsou velmi komfortní a zajistí lehké a hladké otevírání i zavírání. Navíc nepotřebujete ani prostor navíc pro lůžkoviny,“ říká architektka Iva Hájková, která stojí za proměnou interiéru bytu o 34 metrech čtverečních. Díky tomu v bytě zůstává prostor například i na cvičení.
