Co když Trump zmáčkne tlačítko? Deset ekonomik Evropy, které bez amerických technologií zkolabují
- Které země nejvíce spoléhají na americké technologie?
- Přehled deseti evropských ekonomik kriticky závislých na amerických cloudech podle žebříčku společnosti Proton.
- Co komu hrozí, kdyby Trump Evropu odstřihl od amerických služeb?
Kolaps dopravy, energetiky či ochromení finančního sektoru. Takovým dopadům by Evropa musela čelit, pokud by se USA rozhodly odpojit ji od svých digitálních služeb. Scénář, který by mohl nastat například při vyhrocené obchodní válce, je možná menší fikce, než by se mohlo zdát, a evropská závislost na amerických technologiích je alarmující.
Podle analýzy společnosti Proton stojí 74 % evropských firem na amerických technologiích. V éře Donalda Trumpa a zákona CLOUD Act se tato závislost mění v časovanou bombu. Nejde přitom jen o riziko totálního blackoutu, ale i o plíživou průmyslovou špionáž či krmení americké AI evropskými daty.
Analýza vychází z dat o firemních e-mailových doménách. Ty totiž slouží jako spolehlivý ukazatel – pokud firma používá e-mail od Microsoftu či Googlu, zpravidla využívá celý jejich technologický ekosystém. Které země jsou na USA nejzávislejší?
10. Belgie
Závislost na amerických technologiích: 80 % firem
Belgie otevírá desítku evropských zemí nejvýrazněji závislých na amerických technologiích. Čtyři z pěti jejích veřejně obchodovaných společností využívají americké cloudové služby, přičemž ve 13 klíčových odvětvích je tato závislost stoprocentní. Hluboce zranitelné jsou i životně důležité služby – na amerických serverech běží systémy místní energetiky i všech velkých dopravních společností na burze. Fungování vlaků, dodávky elektřiny i čisté vody tak fakticky závisí na zahraniční infrastruktuře.
Podobně riziková je situace v klíčovém farmaceutickém a přírodovědném průmyslu, kde na amerických technologiích stojí přes 80 % gigantů. Odvětví, které tvoří desetinu belgického exportu a zaměstnává 30 tisíc lidí, je tak přímo vystaveno geopolitickému tlaku a rozhodnutím padajícím mimo Evropu.
I přes tato alarmující čísla však existuje jedna silná pojistka: peníze. Evropa je pro Amazon, Microsoft či Google nejbohatším trhem hned po USA. Pokud by Trump donutil tyto firmy odejít, přišly by o biliony dolarů a uvolnily místo čínské konkurenci nebo vlastním evropským řešením. Právě tlak Wall Street je proto hlavním důvodem, proč k „vypnutí“ zatím nedošlo.
9. Nizozemsko
Závislost na amerických technologiích: 81 % firem
Nizozemská ekonomika je sice jednou z nejvyspělejších v EU, ale její digitální základy jsou velmi křehké. Celkově jsou na amerických technologiích závislé čtyři z pěti firem na burze, což činí rozsáhlé části nizozemského byznysu zranitelnými vůči jakémukoli narušení transatlantických datových toků.
Největší riziko se skrývá v klenotu nizozemské ekonomiky – polovodičovém průmyslu, který je klíčový pro globální dodavatelský řetězec umělé inteligence. Ačkoli tento sektor generuje desítky miliard eur a zaměstnává 60 tisíc lidí, 83 % jeho firem běží na americkém softwaru. Citlivá obchodní tajemství a data o výrobě čipů, strategická pro budoucnost Evropy, jsou tak uložena v systémech řízených právním řádem cizí mocnosti.
8. Malta
Závislost na amerických technologiích: 85 % firem
Jedna z nejmenších ekonomik v Evropě je velmi závislá na amerických technologiích. Na Maltě využívá služby z USA 85 % firem na burze, přičemž u společností s hodnotou nad 300 milionů eur je to dokonce 100 %. Ve 12 sektorech maltské ekonomiky – jako jsou média, software nebo finanční sektor – neexistuje jediná veřejně obchodovaná firma, která by fungovala na evropském softwaru.
Velmi ohrožené jsou dva pilíře tamního hospodářství: finanční sektor a herní průmysl. Oba fungují téměř výhradně na amerických technologických balících. Pro zemi, jejíž prosperita stojí na digitální důvěře a stabilitě služeb, představuje závislost na rozhodování ve Washingtonu vážné bezpečnostní riziko, které může ze dne na den paralyzovat klíčové zdroje příjmů.
7. Spojené království
Závislost na amerických technologiích: 88 %
Britský byznys je na amerických technologiích závislý téměř univerzálně, a to bez ohledu na velikost firem. U největších korporací s hodnotou nad 200 miliard eur je závislost stoprocentní. Nejvíce alarmující je situace v kritické infrastruktuře: bankovnictví a telekomunikace vykazují 95% závislost na USA, u veřejných služeb je to 90 %. Pokud si Britové chtějí vybrat hotovost, zavolat si nebo rozsvítit světlo, jsou fakticky odkázáni na funkčnost zahraničního softwaru.
Velká Británie se sice pyšní technologickým sektorem v hodnotě 1,1 bilionu dolarů, ale i ten paradoxně posiluje spíše Silicon Valley než domácí odolnost. Zhruba 94 % britských softwarových firem využívá americké služby. Místo aby Británie budovala vlastní kapacity, její talent a kapitál proudí k přímému konkurentovi, což zemi uzamyká v pozici technologického vazala.
6. Dánsko
Závislost na amerických technologiích: 89 %
Téměř 90 % veřejně obchodovaných podniků v Dánsku spoléhá na technologickou infrastrukturu z USA, přičemž v devíti odvětvích toto číslo stoupá na rovných 100 %. To dává zahraničním poskytovatelům, kteří stojí mimo dosah dánských zákonů, mimořádný vliv na chod země.
Závislost je nejvíce patrná v kritické infrastruktuře: každá firma v sektoru veřejných služeb a energetiky používá americké technologie. Systémy zajišťující vytápění domovů, napájení nemocnic či dodávky čisté vody tak běží na platformách, které Dánsko nemá pod kontrolou.
Tento model se vztahuje i na dánský farmaceutický průmysl a biotechnologie, které patří ke světové špičce. Tento sektor, jenž tvoří přibližně 15 % celkového vývozu země a od roku 2018 vyrostl o téměř 60 %, je z 89 % závislý na amerických technologiích. Pro průmysl, který je pro dánskou ekonomiku klíčový, představuje taková závislost na cizí zemi zjevnou strategickou slabinu.
5. Švédsko
Závislost na amerických technologiích: 91 %
Devět z deseti švédských firem na burze používá americké cloudové služby. To je překvapivé číslo pro zemi, která světu dala technologické giganty, jako je Spotify. Švédský technologický sektor je sice motorem ekonomiky a tvoří přes 9 % HDP, jeho závislost na amerických technologiích je však značná. Až 93 % tamních softwarových a 95 % hardwarových firem spoléhá na americké platformy.
Ještě varovnější je situace v kritické infrastruktuře. Vláda v květnu 2025 schválila masivní investice do jaderné energetiky – až 60 miliard eur na čtyři nové reaktory – s cílem zajistit energetickou suverenitu. Celých 95 % firem ve veřejných službách a 75 % v energetice nicméně ke svému fungování využívá technologie z USA.
4. Finsko
Závislost na amerických technologiích: 92 %
Finská ekonomika funguje fakticky na zahraniční infrastruktuře. Více než 90 % veřejně obchodovaných společností, včetně firem s hodnotou nad 10 miliard eur, se spoléhá na americké služby. Tato strukturální závislost prostupuje celým trhem, od nadějných startupů až po zavedené mezinárodní hráče, a činí Finsko citlivým na vnější tlaky.
Přestože je Finsko uznávaným digitálním lídrem se silným softwarovým sektorem, realita je varující. Celých 90 % finských softwarových firem a všechny hardwarové i telekomunikační společnosti na burze outsourcují svůj každodenní provoz na amerických platformách.
3. Irsko
Závislost na amerických technologiích: 93 %
Irsko se stalo evropskou základnou pro Apple, Google či Microsoft, ale tato blízkost přinesla zemi kromě přísunu daní i vysokou závislost na amerických technologiích. V neuvěřitelných 19 hospodářských odvětvích, včetně zdravotnictví a veřejných služeb, je každý irský podnik závislý na amerických cloudových službách. Pokud by byl přístup k těmto platformám omezen, mohlo by dojít ke kolapsu základních funkcí státu – od péče o pacienty až po dodávky energií.
Na amerických technologiích fungují i všechny irské farmaceutické a biotechnologické firmy, které jsou pilířem exportu. Preferenční vztah k USA tak vytlačil domácí alternativy a zanechal klíčová odvětví irské ekonomiky zcela zranitelná vůči rozhodnutím přijatým mimo Evropu.
2. Norsko
Závislost na amerických technologiích: 96 %
Norsko je druhou nejzávislejší zemí v žebříčku. Zhruba 96 % firem na burze využívá ke svému fungování americké služby. Největší riziko hrozí ropnému a plynárenskému průmyslu, který tvoří pětinu HDP a přibližně polovinu vývozu. Všechny norské energetické společnosti na burze totiž používají americké technologie, což dává cizí zemi značný vliv na tento pro Norsko stěžejní sektor.
Podobně je na tom sektor mořských plodů, další klíčový pilíř exportu. V odvětví, které závisí na precizní logistice a rychlosti dodávek čerstvých ryb, funguje 95 % potravinářských firem na amerických cloudových službách.
1. Island
Závislost na amerických technologiích: 97 %
Islandská ekonomika je ze všech zemí, které společnost Proton zkoumala, nejvíce závislá na amerických technologiích. Více než 97 % jejích veřejně obchodovaných společností využívá k fungování americké cloudové služby a ve 14 z 15 odvětví je závislost stoprocentní. Vzhledem k odlehlosti ostrova je kritická situace zejména v dopravě: všechny dopravní firmy na burze spoléhají na americké technologické služby. Jakýkoli výpadek by tak mohl Island digitálně i fyzicky odříznout od zbytku světa.
Strukturální slabina se projevuje také v islandském finančním průmyslu. Po kolapsu bankovnictví v roce 2008 strávil Island roky obnovováním důvěry ve svůj finanční systém. Islandské banky jsou dnes stabilnější, ale zároveň silně závislé na zahraničních technologiích. Všechny veřejně obchodované banky v zemi používají pro základní komunikaci americkou infrastrukturu.
