Polský motor i chorvatské překvapení. Deset států, které za dekádu neuvěřitelně zbohatly
- Rychle rostoucí Polsko v produktivitě dotahuje Česko.
- Největší ekonomický skok dekády předvedla přehlížená jihoamerická země.
- Kdo další zažívá podobně závratný růst?
Kdo za poslední dekádu nejvíce zefektivnil svou ekonomiku? Data o produktivitě práce ILOSTAT boří mýty o stagnující Evropě, která má mezi světovými skokany nečekaně silné zastoupení. Podívejte se na TOP 10 států s raketovým růstem výkonu: od asijských technologických tygrů přes východoevropského dravce dotahujícího Západ až po nevídaný jihoamerický ropný zázrak.
10. Chorvatsko
Produktivita 2016: 44,71 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 60,71 dolaru/hod.
Desítku největších skokanů otevírá oblíbená destinace českých turistů, která ale v posledních letech ukazuje, že její ekonomika nestojí pouze na plážích a apartmánech. Chorvatsko zažilo velmi úspěšnou dekádu, kterou korunovalo vstupem do eurozóny a schengenského prostoru. Tyto kroky výrazně zlevnily a zrychlily byznys s Evropou a přilákaly zahraniční investice.
Kromě modernizace služeb a infrastruktury v zemi roste silný technologický sektor – jmenovitě například celosvětově úspěšný výrobce rychlých elektrických aut a technologií Rimac. Hodnota, kterou chorvatský pracovník vyprodukuje za jedinou hodinu práce, se tak za posledních deset let reálně zvýšila o 16 dolarů na úctyhodných necelých 61 dolarů.
9. Polsko
Produktivita 2016: 36,62 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 50,99 dolaru/hod.
Devátou příčku obsadil náš severní soused, který se stal nezpochybnitelným ekonomickým motorem střední a východní Evropy. Polsko dokázalo mistrně využívat evropské fondy, vybudovalo špičkovou infrastrukturu a stalo se oblíbenou destinací pro nearshoring – stahování výroby a služeb blíže k západním trhům.
Za posledních deset let se polský HDP na odpracovanou hodinu výrazně zvýšil – ze 36,6 na více než 51 dolarů. Pro srovnání: v Česku je HDP na odpracovanou hodinu sice stále vyšší než v Polsku, tempo růstu je ale pomalejší než u našeho souseda. V Česku došlo od roku 2016 k nárůstu pouze o 11 dolarů na 58,15 dolaru.
8. Arménie
Produktivita 2016: 17,99 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 27,68 dolaru/hod.
Arménie v posledním desetiletí výrazně poskočila, čímž se zařadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v oblasti produktivity práce. Tento vývoj je o to pozoruhodnější, že země dlouhodobě čelí geopolitickému napětí a blokádám ze strany některých sousedů. Za růstem stojí několik klíčových faktorů.
Zásadní je rostoucí IT sektor, který se v Arménii rozvíjí už od 90. let a v posledních dekádách zaznamenal výrazný boom. Město Jerevan se stalo střediskem startupů a technologických hubů, které přitahují mladé talenty i zahraniční investory. Důležitou roli sehrává také arménská diaspora především z USA a Ruska, která investuje do lokálních firem, poskytuje know-how a pomáhá propojovat arménské podniky se světem.
Od roku 2022 navíc došlo k výraznému přílivu kvalifikovaných pracovníků z Ruska, kteří sem odešli kvůli válce na Ukrajině a změnám v ruském prostředí. Tento „mozkový příliv“ posílil nejen technologický sektor, ale i poptávku po službách, bydlení a po infrastruktuře, což se přímo promítlo do celkové efektivity arménské ekonomiky.
7. Malta
Produktivita 2016: 53,84 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 73,82 dolaru/hod.
Středomořský ostrov a nenápadný premiant Evropské unie. Malta se v posledním desetiletí úspěšně vymanila ze závislosti na letním turismu. Místo spoléhání na hotely a pláže vsadila na vstřícné regulatorní prostředí, které do země přitáhlo lukrativní digitální byznys.
Hlavním motorem proměny je sektor online hazardu (iGaming), fintechu a blockchainu. Orientace na tyto digitální služby s vysokou přidanou hodnotou zemi umožnila přidat k už tak vysoké základně dalších 20 dolarů na odpracovanou hodinu. S výkonem blížícím se 74 dolarům dnes Malta v produktivitě práce patří k největším ekonomickým skokanům v Evropě.
6. Vietnam
Produktivita 2016: 7,97 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 13,34 dolaru/hod.
Vietnam je jedním z největších vítězů přesouvání globálních dodavatelských řetězců. Zatímco v minulosti byla země vnímána především jako centrum textilního a obuvnického průmyslu, v poslední dekádě se stala strategickou zemí pro řadu technologických firem. Do země masivně investují giganty jako Samsung, LG nebo dodavatelé Applu, kteří zde budují pokročilé výrobní linky na elektroniku.
Tento příliv přímých zahraničních investic a moderních technologií zvedl efektivitu tamní výroby. Vietnam za deset let dokázal zvýšit svou hodinovou produktivitu o více než 67 procent. I když v absolutních číslech stále patří k chudším zemím žebříčku, tempo, jakým se transformuje v průmyslovou velmoc, je v regionu jihovýchodní Asie ojedinělé.
5. Tchaj-wan
Produktivita 2016: 51,18 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 71,51 dolaru/hod.
Tchaj-wan už v roce 2016 patřil mezi technologicky nejvyspělejší země světa, přesto dokázal svou efektivitu dále stupňovat. Hodnota vyprodukovaná za hodinu práce se zde za poslední dekádu zvýšila o více než 20 dolarů. Tahounem jsou bezpochyby polovodiče a elektronika – tamní firmy v čele s obrem TSMC zajišťují zásobování celého světa a na ostrově se vyrábějí dvě třetiny všech globálně dodávaných čipů.
Vysoké pokračující tempo růstu v zemi ukazuje, že Tchaj-wan nejenže udržel krok, ale nadále zvyšoval efektivitu práce i v konkurenčním prostředí. Do budoucna ale jeho ekonomický úspěch může ohrožovat Čína, která ostrov stále považuje za své území.
4. Gruzie
Produktivita 2016: 18,74 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 31,08 dolaru/hod.
Gruzie se v posledním desetiletí jeví jako jedna z nejdynamičtějších postsovětských ekonomik. Za jejím skokem stojí dědictví ambiciózních reforem zaměřených na radikální deregulaci, boj s korupcí a na špičkovou elektronizaci státní správy. Země se díky nim stala regionálním lídrem v oblasti logistiky, služeb a cestovního ruchu a zvýšila svou hodinovou produktivitu o více než 65 procent.
Od konce roku 2024 však země prochází vážnou politickou krizí, která její dosavadní úspěchy ohrožuje. Masové protesty po sporných volbách a rozhodnutí vlády pozastavit přístupová jednání s EU do roku 2028 vnášejí do ekonomiky značnou nejistotu. Pro investory představuje tento odklon od proevropského kurzu a postupné posilování vazeb na Rusko a Čínu zásadní riziko, které může dosavadní raketové tempo růstu Gruzie výrazně zbrzdit.
3. Čína
Produktivita 2016: 12,11 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 21,44 dolaru/hod.
Čína potvrzuje svou transformaci z „dílny světa“ s levnou pracovní silou na technologickou velmoc. Během posledních deseti let téměř zdvojnásobila svou hodinovou produktivitu, což je u ekonomiky této velikosti bezprecedentní výkon. Tento posun je hnán masivní robotizací průmyslu a dominantním postavením v sektorech budoucnosti, jako je výroba elektromobilů, baterií a technologií pro obnovitelnou energii.
Zatímco dříve Čína konkurovala hlavně cenou, dnes díky obrovským investicím do výzkumu a vývoje konkuruje efektivitou a inovacemi. Přestože čínská ekonomika aktuálně bojuje s krizí v realitním sektoru a demografickými výzvami, její schopnost automatizovat výrobu jí umožňuje produkovat stále vyšší hodnotu s menším počtem pracovníků.
2. Irsko
Produktivita 2016: 106,29 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 165,22 dolaru/hod.
Irsko si mezi lety 2016 a 2026 upevnilo pozici jedné z nejproduktivnějších ekonomik světa. Produktivita práce zde během poslední dekády vzrostla ze 106 na 165 dolarů na odpracovanou hodinu, čímž se země zařadila do absolutní světové špičky. Tento skok je výsledkem mimořádného přílivu zahraničních investic zejména ze Spojených států a chytře nastaveného daňového prostředí. Irsko se stalo evropskou základnou pro mnoho technologických a farmaceutických gigantů – od Googlu, Applu a Facebooku až po Pfizer a Johnson & Johnson –, které zde optimalizují své zisky a současně vytvářejí vysoce kvalifikovaná pracovní místa.
Ačkoli část tohoto růstu je „papírová“ a mezinárodní statistiky ho někdy označují jako „leprechaun economics“ (tedy ekonomiku nafouknutou přesunem zisků na papíře), nelze popřít, že Irsko z globalizace, inovací a z otevřenosti trhu reálně vytěžilo maximum. Země se proměnila z periferie Evropy v klíčového hráče v digitální i biotechnologické ekonomice. Kromě nízkých daní nabídlo Irsko stabilní právní prostředí, silnou pracovní morálku a kvalitní vzdělání, čímž vytvořilo skutečně atraktivní prostředí pro moderní, vysoce produktivní byznys.
1. Guyana
Produktivita 2016: 17,42 dolaru/hod.
Produktivita 2026: 121,96 dolaru/hod.
Guyana je bezpochyby největším skokanem žebříčku. Produktivita práce zde vzrostla z více než 17 na téměř 122 dolarů na hodinu, což je nárůst o necelých 105 dolarů – suverénně nejvyšší ze všech sledovaných zemí. Tento explozivní růst má jedno hlavní vysvětlení: masivní rozvoj těžby ropy, která byla v pobřežních vodách Guyany objevena teprve v roce 2015. Od té doby se země proměnila z relativně chudé a opomíjené ekonomiky v ropnou velmoc, přičemž těžbu zde rozjela americká společnost ExxonMobil a připojili se k ní i další zahraniční hráči.
Díky malému počtu obyvatel a vysokým exportním ziskům se Guyana rychle stala jednou z nejbohatších zemí Latinské Ameriky z hlediska HDP na obyvatele. Výzva ale teprve přichází: udržet tento růst dlouhodobě a proměnit ropné bohatství ve skutečný rozvoj společnosti. Země čelí klíčovým otázkám – dokáže investovat do školství, zdravotnictví a do infrastruktury? Vyhne se osudu takzvaného ropného prokletí? Budoucnost ukáže, zda Guyana svůj ropný zlom přetaví v trvale udržitelný ekonomický úspěch.
