Zapomeňte na Indii, Japonsko či na vyspělé státy Západu. Nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě je Guyana. Hospodářství země, kterou by měla většina lidí problém najít na mapě, může v příštích pěti letech vystřelit o neuvěřitelných 115 procent, odhaduje analýza společnosti BMI Research, na niž upozornila stanice CNBC. Podobně optimisticky pro Guyanu vyznívají i předpovědi Mezinárodního měnového fondu (MMF). Hlavním důvodem je ropa, jež byla před pár lety objevena u guyanského pobřeží a v době kolapsu ruského exportu na Západ se stala žádaným zbožím.
Guyana patří k nejmenším státům Jižní Ameriky. Žije zde méně obyvatel než v Praze a ještě v roce 2020 činil její hrubý domácí produkt (HDP) pouze 6863 dolarů na hlavu, což je srovnatelný výkon, jakým se může „pochlubit“ například Angola nebo Pákistán. Přede dvěma lety však nastal zlom a ekonomika této bývalé britské kolonie začala strmě stoupat. Loni vyrostla o 62,3 procenta, nejvíce ze všech států na planetě.
V podobně zběsilém tempu Guyana pokračuje i letos. MMF jí zatím předpovídá meziroční růst HDP o 38 procent. To by opět s přehledem stačilo na první místo. Pro srovnání, nejrychleji rostoucí evropská ekonomika Irsko by měla za letošek poskočit o 5,6 procenta. V současné době se tak Guyana v HDP na hlavu už přibližuje úrovni zemí, jako je Polsko či Maďarsko. Podle BMI je pravděpodobné, že si „jihoamerický tygr“ udrží první příčku minimálně další dva roky.
Ohromující růst táhne hlavně ropa
„Robustní růst Guyany je a bude poháněn zejména rychlým rozšiřováním těžby ropy poté, co byla v zemi nedávno objevena nová naleziště,“ vysvětluje Andrew Trahan z BMI. Stát aktuálně těží 390 tisíc barelů ropy denně. Do roku 2027 může jejich počet přesáhnout jeden milion.
Nová naleziště ropy a zemního plynu byla objevena v pobřežních vodách jihoamerické země před pěti lety. Konsorcium vedené americkým energetickým gigantem ExxonMobil se domnívá, že v guyanské oblasti zvané Stabroek Block se může nacházet až jedenáct miliard barelů cenné komodity. Guyaně navíc nahrává nynější geopolitická situace. Bohaté západní státy se po vypuknutí války na Ukrajině a uvalení sankcí na import ruské ropy a plynu začaly rozhlížet po alternativních dodavatelích fosilních paliv a jednou z možností je právě Latinská Amerika.
„Dalšími faktory, které stojí za rapidním vzestupem guyanské ekonomiky, jsou nové investice do dopravy, bydlení a do lidského kapitálu,“ vypočítává Trahan. Zpráva MMF zdůrazňuje, že v poslední době se daří i tamnímu zemědělství.
Rozmach může zpomalit politika či holandská nemoc
„Guyana se bleskově proměnila z jedné z nejchudších karibských zemí v ekonomiku, která vykazuje mimořádný růst,“ přidává se výzkumná pracovnice britského think-tanku Chatham House Valerie Marcelová. To ale podle ní neznamená, že se stát v budoucnu nebude potýkat se žádnými překážkami.
„Je nesmírně důležité, aby Guyana diverzifikovala své hospodářství, protože ceny ropy budou v následujících letech poměrně volatilní a nakonec trvale klesnou,“ myslí si Marcelová. Tak jako každé zemi závislé na příjmech z prodeje nerostných surovin hrozí Guyaně i takzvaná holandská nemoc. Tak se v ekonomii nazývá efekt, kdy snadné zisky z přírodních zdrojů a jejich vývozu vedou k výraznému zhodnocení měny, což oslabí domácí sekundární sektor a v důsledku i celé národní hospodářství. Rizikem může být rovněž politická nestabilita v regionu.
„Guyana má dlouhodobé potíže s vysokou mírou korupce a organizovaného zločinu a také s polarizací svého rozmanitého obyvatelstva, které tvoří převážně lidé s indickými a africkými kořeny. Masivní nárůst zisků z těžby ropy by mohl spory mezi obyvateli ještě více prohloubit,“ varuje Trahan.
