Přezrálé Rakousko je blíž dluhové pasti. V čem všem se mu vede hůř než Česku?

V Rakousku se stále ještě žije skvěle. Ale jak dlouho?

V Rakousku se stále ještě žije skvěle. Ale jak dlouho? Zdroj: profimedia

Jan Vávra
František Zajíc
Diskuze (8)

Pomyslnou nálepku „nemocného muže Evropy“ si v poslední době předávají hlavně Francie a Německo, obavy však začíná vzbuzovat i Rakousko. V létě mu klesl rating, který je už jen nepatrně lepší než v případě Česka. Slábnoucí výkonnost alpské země dává Česku šanci postupně dohánět její ekonomickou úroveň. Následuje makroekonomické srovnání, které ukazuje, jak se Česku daří.

Rakouský rating ve stínu Francie

Dvě významné agentury nedávno snížily Rakousku jeho úvěrový rating. Koncem srpna změnila Moody’s výhled českého souseda na negativní. Ke snížení hodnocení této země sáhla po skoro deseti letech. V červnu k úpravě sáhla také agentura Fitch, která rakouskou úvěryschopnost hodnotí známkou AA, tedy pomyslnou devítkou na desetibodové škále. Česku patří osmička.

Oba středoevropské státy si sice vedou stále ještě citelně lépe než dluhy obtěžkaná Francie, zejména Rakousko už ale vidí náznaky stejných problémů jako země galského kohouta. Podrobněji je rozebírá následující část článku.

Rakouský děsivý schodek

Pro Rakousko jako by koronavirová pandemie ještě neskončila. A pokud ano, tak trpí zrádným dlouhým covidem, který nemocnému brání najet na běžné životní fungování. Rakouské rozpočtové schodky na rozdíl od těch českých výrazně převyšují maastrichtská tři procenta hrubého domácího produktu, čímž dávají vzpomenout na dobu, kdy ekonomika vynuceně stála, státní výdaje však skokově narostly. Ministr financí Markus Marterbauer slíbil, že tříprocentního cíle dosáhne v roce 2028. Delší a postupnější konsolidace má jeho státu pomoci vyhnout se dalšímu uvíznutí v táhlé ekonomické recesi.

„Každá ekonomika má svůj cyklus pomyslného zrání. Rakousko je v tomto smyslu za vrcholem, jeho hospodářství je přezrálé. To znamená mít stále vysokou životní úroveň, ale k jejímu zachování je potřeba hledat nové zdroje růstu, přičemž vyšší zadlužení ani příznivá demografie nejsou dostupnou alternativou,“ vysvětluje analytik ČSOB Private Banking Dominik Rusinko. „Kdybych tuto metaforu chtěl dále rozvinout, řekl bych, že bez ,prořezání‘ v podobě strukturálních reforem nebo ,nové výsadby‘ coby vyšších investic hrozí kromě ustrnutí na místě i pokles životní úrovně.“

Stále ještě vzdálená dluhová past

Rakouské zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu zůstává mírně pod průměrem eurozóny, přestože je skoro dvojnásobné v porovnání s Českem. Zároveň se nachází hluboko pod úrovněmi těch nejzadluženějších zemí prvního světa. Skoro nic ale nenasvědčuje tomu, že by Rakousko mohlo v dohledné době pomýšlet na splácení dluhu, i proto ratingová agentura Moody’s vnímá budoucnost rakouské úvěryschopnosti obezřetně, tedy s negativním výhledem.

Rakousko praktikuje nerůst

Rakouská ekonomika přinejlepším stojí, ale tamní ceny rostou. Už přes dva roky se jeho hospodářství nedaří vymanit z recese, tedy po nejdelší dobu od druhé světové války. Analytici zmiňují kombinaci drahých energií, štědře placené pracovní síly a celkovou orientaci průmyslu, který zůstal uvězněn v minulosti.

Dokládá to i loňská nejsilnější vlna bankrotů od velké finanční krize roku 2009, umocněná mimo jiné pádem motocyklové značky KTM. Rakousku nepomáhá ani orientace jeho vývozu na podobně ekonomicky tápající Německo a trumpovsky nevyzpytatelné Spojené státy americké, stejně jako vůči dolaru posilující euro. Česká ekonomika má naopak alespoň pro tuto chvíli období recese za sebou, její růst překonal předběžné odhady.

Nezaměstnanost v Rakousku

Tomu odpovídají i rozdílné úrovně nezaměstnanosti v obou státech. V Rakousku byl podíl lidí bez práce v některých letech násobně vyšší než v Česku. V současnosti se rozdíl snižuje, i tak je ale citelný. A komu se v Rakousku podařilo získat a udržet zaměstnání, může rozhodně počítat s vyšším výdělkem.

Rakousko vs. Česko: mzdový medián

Dobré výsledky Škody Auto ukazují, že vyhlídky českého autolandu nemusejí být temné.Dobré výsledky Škody Auto ukazují, že vyhlídky českého autolandu nemusejí být temné. | Zdroj: profimedia

Medián hrubé rakouské mzdy tam byl před dvěma lety v porovnání s Českem vyšší téměř o polovinu. Dosahoval v přepočtu 71 tisíc korun. Aktualizované údaje o mzdách má rakouský statistický úřad zveřejnit v prosinci a vzhledem k odlišnému tempu růstu obou ekonomik je pravděpodobné další snižování propasti mezi výdělky v obou státech. Rozdíly jsou ale patrné i ve výši starobních důchodů.

Důchod v Rakousku

Rakouské penze jsou v porovnání s těmi českými výrazně vyšší.Rakouské penze jsou v porovnání s těmi českými výrazně vyšší. | Zdroj: Profimedia

Na první pohled jsou ta čísla jasná. Průměrný rakouský starobní důchod dosahoval v roce 2023 v přepočtu skoro 46 tisíc korun, ten český činil o 26 tisíc méně. Dokonalému porovnání však brání nejen starší údaje rakouského statistického úřadu, ale i další místní specifika. Rakousko vyplácí i pomyslné třinácté a čtrnácté důchody, příjemci ale musejí z penzí odvádět daně a povinný příspěvek na veřejné zdravotní pojištění.

Nezkrotná inflace

Všechny údaje o výši důchodů nebo mezd je ale nutné vztáhnout k cenové hladině dané země. A současný vývoj inflace v Rakousku ještě prohlubuje pocit z ekonomického bezčasí. Tamní nárůst cenové hladiny je nyní skoro dvojnásobný v porovnání s Českem, které si ty největší šoky odbylo naráz během pandemie.

Tuzemská inflace, blížící se dvaceti procentům za rok, měla mimo jiné za následek to, že životní úroveň řady domácností se kvůli skokovému zvýšení životních nákladů dosud nevrátila na úroveň před propuknutím pandemie. Přesto další statistiky ukazují, že Česko nemusí rezignovat na pověstné dohánění Západu.

Rakousko zpomaluje, šance pro Česko

Dorovnání životní úrovně Rakouska nebo Německa bylo jedním z příslibů sametové revoluce. Ani s téměř 36letým odstupem však nedošlo k jeho stoprocentnímu naplnění. Přesto se k tomu Česko pomalu blíží, dosahuje zhruba 80 procent rakouské úrovně hrubého domácího produktu na hlavu v paritě kupní síly. To je statistika, která zohledňuje nejen to, kolik lidé vyprodukují, ale i jejich životní náklady. Podle ní se tuzemsko přiblížilo alpskému sousedu za poslední dekádu o zhruba deset procentních bodů.

Tomu napomáhá právě také současná rakouská ekonomická malátnost. Neznamená to, že Česko nemá vlastní problémy. Statistika HDP na hlavu nezohledňuje například výrazné nerovnosti v distribuci bohatství mezi jednotlivci nebo jednotlivými regiony.

„Pětina nejchudších domácností si od covidu reálně pohoršila,“ komentoval ekonom Miroslav Zámečník v podcastu Odemčeno takzvaný syndrom prázdné peněženky, kdy řada občanů navzdory příznivým makroekonomickým statistikám pociťuje pokles životní úrovně. Nehledě na současný stav jsou na tom Česko a Rakousko podobně špatně v ukazateli, který se brzy může stát největší bolestí vyspělého světa.

Rakousko a demografický problém

Tohle je stále vzácnější výjev. Nejen v Česku.Tohle je stále vzácnější výjev. Nejen v Česku. | Zdroj: Profimedia

Rodí se málo dětí. Jednoduchá věta s sebou ale nese obrovsky komplexní důsledky pro budoucí hospodářský vývoj. Zvyšuje tlak na sociální systémy vyspělých států, navíc může dále snížit hospodářský růst, protože bude ubývat pracujících i spotřebitelů. V Česku loni přišlo na svět nejméně dětí v dosavadní historii měření na jeho území: 84 331 novorozenců. Na jednu ženu v průměru připadalo 1,37 dítěte. Rakouská čísla jsou v některých ohledech ještě horší.

V devítimilionové populaci se tam v roce 2024 narodilo necelých 78 tisíc dětí, nejméně od roku 2009. Pátým rokem v řadě v Rakousku více lidí zemřelo, než se narodilo. Na jednu ženu tam ale připadá dokonce jen 1,31 dítěte.

Nízkou ochotu Evropanů, ale i třeba některých hospodářsky vyspělých asijských národů obšírně popisoval filozofující biolog Stanislav Komárek buddhismem inspirovaným pojmem vyvanutí, který znamená mimo jiné vyhasnutí všech tužeb, novotvorby i vůle k životu. Za vyvanutí je podle ekonoma Dominika Stroukala částečně možné označit v přeneseném významu i situaci Rakouska a dalších bohatých zemí.

„Můžete navázat na vyvanutí a udělat vyvanutí ze starého dubového lesa. Ono to tak docela je. Je to přirozený a vlastně krásný proces, že les stárne, vymírá, chybí mu semenáčky a láme se pod těžkými větvemi dluhů, které dříve dokázal v plné síle udržet, ale teď už na to nemá,“ uvažuje Stroukal. „Není to přírodní katastrofa, je to konec dlouhého a krásného procesu, který se dá jen obtížně zvrátit, ale zase to není tak, že se na ten les podívám a zítra tam nebude. Bude tam ještě dlouho a všechny nás přežije, ale už to není taková síla jako kdysi. Problém takové metafory je, co s tím. Sázet nové stromy? Prořezávat větve? Nechat vyvanout?“

Vstoupit do diskuze (8)