Finanční rezerva: Kolik mít ideálně našetřeno a kde peníze zhodnotit?
Češi myslí na finanční rezervu víc než dřív. Častější změny ve společnosti zřejmě nutí lidi přemýšlet, jak zvládnout období výkyvů. Letošní průzkum společnosti Home Credit ukázal, že peníze stranou si dává většina Čechů, jen asi 10 procent domácností na „zadní vrátka“ nemyslí.
Kolik peněz mít takzvaně bokem?
Minimální částka by měla odpovídat jednomu měsíci vašich výdajů. To, aby člověk zvládl vyřešit akutní situaci, jako třeba poruchu auta, nečekané opravy nebo rozbitou pračku. Ombudsman klientů společnosti Home Credit Miroslav Zborovský však zmiňuje, že vyhovující obnos jako rezerva by měl být výrazně vyšší: „Ideální finanční rezerva by měla pokrývat alespoň tři až šest měsíců běžných výdajů domácnosti. Nejlepším způsobem, jak si ji vytvořit, je pravidelné odkládání i menších částek.“ A to pro případy nečekaných životních situací, jako jsou například výpadek příjmů nebo i dlouhodobá nemoc.
Pokud tedy vaše měsíční výdaje za nájem, jídlo, energie, dopravu a jiné dělají například 30 tisíc korun, vaše rezerva by měla být 90 tisíc – 180 tisíc korun. Podnikatelé by pak měli myslet na zadní vrátka ještě víc. Odborníci na finance radí, že finanční rezerva živnostníků by měla být ve výši šesti až dvanácti běžných měsíčních výdajů.
Jaký finanční „polštář“ si lidé tvoří?
Statistiky mluví jasně – přístup lidí k úsporám se liší nejenom podle toho, kolik vydělávají, ale taky podle jejich vzdělání a věku. Platí přímá úměra: čím vyšší dosažené vzdělání, tím i vyšší úspory. Například domácnosti s příjmem nad 60 tisíc korun a mladí lidé ve věku 18 až 26 let si často dávají stranou přes 10 tisíc korun měsíčně. Zhruba každý třetí dává bokem více než 5 tisíc korun a každý devátý pak nedokáže za měsíc naspořit ani tisícikorunu.
Úspory okolo 60 tisíc korun
Existuje pomyslná finanční hranice, pod kterou se lidé v případě finančního polštáře nechtějí dostat a která je pro ně komfortní. Ta částka dosahuje hranice bezmála 60 tisíc korun. Ukázal to průzkum BNP Paribas Cardif Pojišťovny. Přesto je stále řada lidí, která má rezervu o mnohem nižší, nebo na horší časy nemyslí a peníze bokem zkrátka vůbec neodkládá. Jen pro zajímavost – skoro čtvrtina lidí by z naspořených financí vyžila maximálně tři měsíce.
Spořit nebo investovat?
Stále platí, že nejoblíbenější jsou mezi Čechy spořicí účty. Právě tam odkládá svoje finanční rezervy 72 procent lidí. Další velká část domácností pak využívá běžný účet. Analytik firmy Home Credit Jaroslav Ondrušek pak dodává, že stále jsou mezi lidmi ti, kdo schovávají hotovost takzvaně pod polštář: „Za zajímavost stojí zmínka, že lidé s nižším vzděláním a také ti, kteří bydlí v menších obcích do tisícovky obyvatel, si uchovávají finanční rezervu doma v hotovosti.“ Důvodem bývá nedůvěra k bankám, obava z inflace a dostupnosti peněz nebo i pocit kontroly a bezpečí, kdy se často starší generace obává podvodů a zneužití účtů.
Jak peníze zhodnotit?
V nakládání s úsporami jsou Češi konzervativní a velice opatrní. Spořicí účty nebo třeba i termínované vklady nevynášejí mnoho a jde spíše o ukládání peněz stranou mimo hlavní účet. Investice sice přinášejí větší riziko, zároveň ale taky větší možnost zhodnocení úspor.
Hlavně mladší a vzdělanější generace Čechů se pak snaží svoje peníze zhodnotit investováním. Nejoblíbenější jsou ETF fondy (Exchange Traded Fund), akcie konkrétních firem, nákup nemovitostí za účelem pronajímání nebo taky kryptoměny. Obecně platí, že třeba dluhopisy jsou méně rizikové než například akcie. Kryptoměny jsou zase více rizikové než akcie.
Úspory pro děti – ano či ne?
Řada rodičů uvažuje nad tím, jestli začít svým dětem spořit a případně kolik a kdy je ten ideální čas. Pokud lidé mají finanční kapacitu na to odkládat peníze bokem, jejich cílem je často pomoci svým dětem finančně při studiu nebo třeba při nákupu prvního bydlení. Aktuální průzkum společnosti Swiss Life Select ukázal, že bezmála 60 procent rodičů pravidelně dětem spoří.
Kdy začít spořit dětem?
Ideální je si stanovit cíl a horizont – tedy do jaké doby chce rodič peníze odkládat a k jakému účelu má suma sloužit. Pokud je například cílem pomoci dítěti financovat studium na vysoké škole, horizont končí zhruba kolem 20. roku dítěte. V případě finanční podpory při pořízení vlastního bydlení je pak lepší zvolit ještě delší období pro investování.
Podle průzkumu Swiss Life Select spoří rodiče svým dětem nejčastěji do 18. narozenin, kdy dosáhnou plnoletosti. Skupina 41 procent rodičů pak nemá přesně určený časový plán, do kdy spořit a ukládá peníze spíše „dokud to jde“ nebo podle aktuálních možností.
Kolik dávat dětem stranou?
Nejčastěji rodiny odkládají dětem podle průzkumu do 500 koun měsíčně, čtvrtina rodičů spoří od jednoho do dvou tisíc korun každý měsíc a zhruba desetina posílá vyšší částky nad 2 tisíce korun. Jen zhruba dvě procenta lidí dnes ukládá svým dětem přes pět tisíc korun měsíčně. Podle generálního ředitele společnosti Swiss Life Select Karla Šulce není ani tak důležitá suma, ale spíš řád: „Rodiče by neměli podceňovat ani drobné měsíční částky. Díky pravidelnosti a dostatečně dlouhému časovému horizontu se může i několik set korun měsíčně změnit v desítky či stovky tisíc korun. Klíčové je, aby peníze neležely ladem na běžném účtu, ale pracovaly.“
Kam ratolestem posílat peníze?
V žebříčku popularity v Česku vedou tradiční investiční produkty, jako jsou spořicí účty a stavební spoření. Méně rodičů pak volí vyšší možnost zhodnocení ve formě investic do fondů, akcií a dluhopisů. Podle odborníků je ideální volbou kombinace – tedy bezpečnější produkty (například stavební spoření) s investičními nástroji, aby uložené peníze uchovávaly svoji hodnotu a zároveň rostly.
Pravidelně dává peníze stranou víc než polovina rodičů, velká část lidí pak spoří alespoň tak, jak jim finanční stránka a čas povolí. Žádné finanční rezervy pak nevytváří asi necelá pětina rodičů.
