O půlnoci zakopali na čtyřicet dnů basu
Po sto letech oživili na periferii Mostu oslavy masopustu. Uplynulá neděle tam připomínala benátský rej masek.
V čele průvodu s koňským povozem šel masopust, střapatý barvami hýřící šašek se slamáčkem na hlavě. Za ním medvěd, vodnice, voják, selka, bába s nůší a spousta dalších masek obou pohlaví a každého věku.
„Stará tradice zmizela. Udělali jsme si průvod po svém,“ říká organizátorka vtelenského masopustu Markéta Hendrychová.
Lidé se v neděli chtěli bavit, dosyta se napít, najíst ze zabitého pašíka, mastné zajídat koblihami. Užít si před čtyřicetidenním půstem, který trvá do Velikonoc. A co hlavně, držet spolu.
V maskách a převlecích, kdy člověk popře svoji identitu, čas plyne rychleji. Zábavu úderem půlnoci odtroubil trumpetista.Veselí utichlo, když muzikanti symbolicky zakopali basu.
Brůna, žid, cikánka
Masopust navazuje na předkřesťanské praktiky. „Jde o magii podobnosti,“ tvrdí odbornice na lidové zvyky Jiřina Langhamerová. Masky magii podobnosti významně pomáhaly.
Oproti vtelenskému novodobému masopustu se ten tradiční na severu Čech odlišoval.
V čele průvodu chodívala brůna. Podle Františka Polánka, který sebral staré zvyky Mostecka, to byla kobyla s rohama. Vyvolávala strach a odháněla dráby, výběrčí daní bez masek.
„Další oblíbenou postavou byl žid. Nespokojeně lamentoval nad výslužkou, kterou maškary dostávaly ve staveních i od kolemjdoucích,“ píše ve Vlastivědě Mostecka František Polánek.
Žid z velkého pytle, který nesl na zádech, vytahoval staré hadry a nabízel je lidem k prodeji.
V průvodu chodila také cikánka. Věštila z ruky nebo vykládala karty. Nechyběla ani sličná baletka a tanečnice. Za ženy se nejčastěji oblékali mládenci. Masopustní rej trval dva i více dnů. Veselí odtroubil ponocný.
Podle ředitelky oblastního muzea Libuše Pokorné lidé na Mostecku naposledy slavili masopust za první republiky.
