Velký úklid
Bydlet tak na zámku, to by bylo žůžo! Celé dny bych se procházela po komnatách a vybírala si šaty na večerní ples. Pak bych zašla do stáje a projela bych se na koni po zámecké zahradě, zasní se nejedna potenciální malá princezna.
O něco starší generace má zpravidla jiný pohled na věc. „Prosím tě, víš co by dalo práce takový barák uklidit? Jenom než by člověk vytřel podlahu,“ zní obvyklá reakce rodiče, který vzápětí zapne vysavač. Právě se totiž navzdory jarnímu počasí moří s úklidem bytové jednotky a na romantické myšlenky mu nezbývá mozková kapacita. Malá princezna ale stejně tuší, že udržování pořádku je jen zástupný problém a že ve skutečnosti není v rodinné kasičce patřičná hotovost. V době krize zkrátka hrady na dračku nejdou.
O úklidu by zaměstnanci hradů a zámků v období, kdy dolaďují poslední přípravy na sezonu, mohli vykládat. Sedmička se na jednu z památek vypravila, aby krátce před otevíračkou zkontrolovala, jak mají uklizeno na Šternberku. Zkušení harcovníci po starobylých hradech ovšem tak jako tak dobře vědí, že podstatné není to, jak se která almara či zrcadlo blýská, ale jakou atmosféru hrad vyzařuje. A taky, jaké pověsti jsou s ním spojené. Tak třeba na Bouzově sloužili svého času oddaně tři bratři. Jestli se pánové rytíři hnali do úklidu, nebo jestli se kvůli tomu někdy poprali, knihy neuvádějí. Jisté je, že se jim podařilo zachránit očarované koně před smrtí. To švec Jíra, který se díky svým křídlům prohání ve filmové pohádce nad nádvořím, si sotva dělal hlavu s uklízením.
Své neodolatelné kouzlo má ale každá památka, i bez křídel. Takže je čas odpočinout si od jarního úklidu, odložit mopy a vyrazit na pořádný výlet a uklidit si v duši. Třeba někam na hrad.
