Válka na Ukrajině ONLINE: Možná přijde táta zítra. Ukrajina s Ruskem mění zajatce, někteří se nedočkají

Americká ambasáda v Kyjevě varovala před velkým vzdušným útokem v příštích dnech

Americké velvyslanectví v Kyjevě dnes večer varovalo, že Ukrajina v příštích dnech může čelit velkému vzdušnému útoku. V sobotu skončí třídenní příměří, které po dobu oslav 80. výročí porážky nacistického Německa jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin.

„Velvyslanectví v Kyjevě obdrželo informaci o potenciálně významném vzdušném útoku, který může nastat kdykoli v příštích několika dnech,“ uvedla ambasáda na svém webu. Doporučila Američanům, aby se v případě vzdušného poplachu ihned ukryli.

Putin na 8., 9. a 10. května oznámil jednostranné příměří. Ukrajina tento návrh kritizovala jako frašku, protože Putin si podle ní takto chtěl zajistit klidný průběh moskevských oslav konce druhé světové války v Evropě. V ruské metropoli byli dnes přítomni mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching či slovenský premiér Robert Fico. S výjimkou Fica představitelé ostatních zemí Evropské unie ruské oslavy ignorovali, protože Rusko od února 2022 vede válku proti Ukrajině.

Maďarsko po obvinění Kyjeva ze špionáže tvrdí, že odhalilo síť ukrajinských zvědů

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó oznámil vyhoštění dvou špionů pracujících pod diplomatickým krytím na ukrajinského velvyslanectví v Budapešti. Oznámení přichází poté, co ukrajinská tajná služba SBU ohlásila odhalení maďarské špionážní sítě, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarsko označilo ukrajinské obvinění za propagandu. I Kyjev v reakci na kroky Budapešti vyhostil dva maďarské diplomaty.

„Úkolem této buňky bylo shromažďovat informace o vojenském zabezpečení Zakarpatské oblasti, vyhledávat slabá místa v pozemní a protivzdušné obraně regionu a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel - zejména scénáře jejich chování v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu,“ tvrdí ukrajinská tajná služba o maďarské síti.

Vyšetřování podle SBU také zjistilo, že oba podezřelí byli pod dohledem důstojníka maďarské vojenské rozvědky. Ukrajinská tajná služba ho prý již identifikovala, jeho totožnost ale nezveřejnila.

„Pokud obdržíme jakékoliv detaily nebo oficiální informace, tak budeme schopni se tím zabývat. Do té doby to musím označit za propagandu, k níž je třeba přistupovat obezřetně,“ řekl později na na tiskové konferenci maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Následně na síti Facebook bez podrobností oznámil, že Maďarsko jako odpověď vyhostilo dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím.

Na maďarský krok obratem zareagoval Kyjev. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X napsal, že Ukrajinu musí do 48 hodin opustit dvojice maďarských diplomatů. „Právě jsme si na ministerstvo zahraničí předvolali maďarského velvyslance a předložili jsme mu příslušnou nótu,“ uvedl Sybiha. „Jednáme v reakci na kroky Maďarska, a to na základě principu reciprocity a s ohledem na naše národní zájmy,“ dodal.

Ukrajina a evropští ministři podpořili vznik speciálního tribunálu k Rusku

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat ruského prezidenta Vladimira Putina a další ruské lídry za vojenskou agresi proti Ukrajině.

„Tento tribunál zajistí, že ti, kdo nesou největší zodpovědnost za agresi proti Ukrajině, budou pohnáni k zodpovědnosti,“ vyjádřila své přesvědčení šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak ve videoposelství prohlásil, že pro Evropu je morální povinností, aby Rusko za válku pohnala k odpovědnosti. „Silný tribunál pro zločin agrese může – a musí – přimět každého potenciálního agresora, aby si to rozmyslel,“ řekl.

Tribunál, který vznikne v rámci Rady Evropy, by podle představ jeho iniciátorů mohl začít působit příští rok. Takzvané Lvovské prohlášení, tedy dokument, který završuje přípravu právních nástrojů potřebných pro vznik tribunálu, podepsali ministři zahraničí nejméně 37 zemí, včetně těch, kteří dnes ve Lvově nejsou.

Šéfové evropských diplomacií, včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského, se v západoukrajinském městě i s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou sešli v den, kdy si Rusko připomíná vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.

Ruské velvyslanectví se ohradilo proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem

Ruské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem, podle něj vyznívají taková prohlášení v době oslav konce druhé světové války cynicky. Uvedlo to na síti X. Ambasáda tak reagovala na čtvrteční výrok prezidenta Petra Pavla před zahájením koncertu k 80. výročí konce druhé světové války.

„Kategoricky odmítáme jakékoli srovnávání dnešního Ruska s nacistickým Německem. Taková prohlášení vyznívají obzvláště cynicky na pozadí oslav 80. výročí vítězství nad Hitlerovou říší, k němuž naše země rozhodujícím způsobem přispěla, včetně osvobození Československa,“ uvedlo velvyslanectví.

Celé Rusko podle Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině

Celé Rusko podle Vladimira Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině. Ruský prezident to dnes řekl na vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě, kde také vyjádřil vděk generaci, která před 80. lety zničila nacismus a zajistila svobodu. Ocenil i spojence, kteří tehdy pomohli k vítězství nad nacistickým Německem.

„Dnes nás všechny spojují pocity radosti a smutku, hrdosti a vděčnosti, obdivu ke generaci, která rozdrtila nacismus, vybojovala svobodu a mír pro celé lidstvo za cenu milionů životů,“ prohlásil dvaasedmdesátiletý politik v krátkém projevu k nastoupeným vojákům.

Ukrajinská SBU tvrdí, že odhalila maďarskou špionážní síť, dva lidé zatčeni

 Ukrajinská tajná služba SBU podle svého dnešního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě této země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.

„Úkolem této buňky bylo shromažďovat informace o vojenském zabezpečení Zakarpatské oblasti, vyhledávat slabá místa v pozemní a protivzdušné obraně regionu a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel - zejména scénáře jejich chování v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu,“ tvrdí ukrajinská tajná služba.

Zelenskyj telefonoval s Trumpem, hovořili o příměří ve válce Ruska s Ukrajinou

Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří, řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trump. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval „k, ideálně, třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.

Zelenského dnešní telefonát s Trumpem podle agentury AFP trval asi dvacet minut, vedl se v angličtině a hlavními tématy byla diplomacie a příměří ve válce s Ruskem, které v únoru 2022 Ukrajinu napadlo. Zelenskyj po telefonátu prohlásil, že Ukrajina je připravena vést s Moskvou „všechny formáty jednání“ s cílem nalézt řešení konfliktu vyvolaného ruskou invazí.

Merz si volal se Zelenským, ujistil ho o německé podpoře Ukrajiny

Nový německý kancléř Friedrich Merz ujistil v telefonátu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o německé podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Informoval o tom mluvčí nové německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Zelenskyj poblahopřál Merzovi k úternímu zvolení kancléřem. Oba politici ocenili podle prohlášení snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

„Spolkový kancléř potvrdil solidaritu Německa s Ukrajinou, která se může na podporu nové německé vlády spolehnout,“ uvedl mluvčí německé vlády. Merz a Zelenskyj se podle něj shodli, že Rusko musí souhlasit s příměřím. Snahu amerického prezidenta o jeho zprostředkování politici ocenili.

Zelenskyj po telefonátu na síti X uvedl, že Ukrajina počítá s tím, že Německo bude nadále hrát jednu z klíčových rolí v podpoře Ukrajiny, „a to jak v ochraně našich lidí teď, tak v obnově země, až válka skončí“. Dodal, že německo-ukrajinské partnerství má velký potenciál.

Oslav v Moskvě se hodlá zúčastnit také český europoslanec Dostál

Český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!) v rozpravě Evropského parlamentu řekl, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války. Moskevských oslav se má podle médií zúčastnit pět členů EP: dva z Německa a po jednom z Česka, Slovenska a Kypru, dosud však byla známá jména jen německých europoslanců Michaela von der Schulenburga a Ruth Firmenichové z levicové strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Rusko porušilo po pár hodinách příměří, které samo vyhlásilo, tvrdí Kyjev

Rusko podle ukrajinského vojenského letectva porušilo dnes brzy ráno třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Píše to agentura Reuters, podle které nelze útoky nezávisle ověřit. Ruská státní média oznámila, že ruská armáda začala dodržovat klid zbraní nařízený prezidentem Vladimirem Putinem ve středu 23:00 SELČ.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno vyhlásil jednostranné třídenní příměří v souvislosti s oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Kyjev ale ruský návrh označil za bezpředmětný. Rusko začalo příměří uplatňovat ve středu ve 23:00 SELČ, o půlnoci ze středy na dnešek moskevského času, napsala agentura AFP s odkazem na ruská státní média. Podle Putinova příkazu má klid zbraní trvat tři dny.

Ukrajinské vojenské letectvo při tom dnes brzy ráno informovalo o nejméně dvou útocích na ukrajinské město Sumy, které leží u hranic s Ruskem, v rozmezí zhruba dvou hodin. Podle Kyjeva na město ruský bojový letoun vypustil naváděné bomby.

Výdaje rozpočtu v souvislosti s válkou na Ukrajině loni klesly

Přímé výdaje českého státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

Kompenzační příspěvek na ubytování uprchlíků stál daňové poplatníky meziročně o 4,3 miliardy korun méně, 1,7 miliardy korun. Zvýšená platba státu do veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky loni klesla o 0,4 miliardy na 3,9 miliardy korun. Podpora školství klesla o 0,3 miliardy na 1,7 miliardy korun.

Vláda uvádí, že finanční správa ani ministerstvo financí nemají k dispozici údaje o výši daně z příjmů za uprchlíky v tuzemsku. Zaměstnavatelé dokládají finanční správě pouze kumulované údaje o sražené a odvedené dani, a nikoli individualizované údaje o výpočtu daně za jednotlivé zaměstnance, popisuje státní závěrečný účet. "Údaje za zaměstnance, kteří nepodávají daňové přiznání, proto v individualizované podobě nejsou k dispozici," stojí v materiálu.

Česká správa sociálního zabezpečení odhaduje podle státního závěrečného účtu že zaměstnávání ukrajinských uprchlíků přineslo v roce 2022 na pojistném na sociální zabezpečení 2,7 miliardy korun. V roce 2023 už tento výběr vzrostl na 6,3 miliardy. Za loňský rok bude mít ČSSZ k dispozici přesnější údaje až z evidenčních listů důchodového pojištění přibližně v polovině roku 2025, stojí v závěrečném účtu. "Vzhledem k rostoucí míře zaměstnanosti těchto osob lze předpokládat mírný nárůst pozitivního dopadu do příjmů státního rozpočtu oproti roku 2023," uvádí vláda.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už loni v listopadu ve Sněmovně výpočet přínosu ukrajinských uprchlíků vysvětloval v odpovědi na písemnou interpelaci místopředsedy Sněmovny Aleše Juchelky (ANO). Jurečka tehdy uvedl, že v modelu na straně přínosu uprchlíků vstupují údaje o výběru pojistného, daních z příjmů fyzických osob, dani z přidané hodnoty, spotřebních daních, energetických daních a dani z příjmů právnických osob. Údaje o pojistném na sociální zabezpečení získává ministerstvo z evidenčních listů důchodového pojištění a odhad daně z příjmů vychází z decilového rozdělení průměrného vyměřovacího základu od ČSSZ.

Stát má podle tehdejšího Jurečkova vyjádření přehled o příjmech lidí s dočasnou ochranou, protože má přehled o výběru pojistného. "Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, tak jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme i právě na přepočty, kolik ten český člověk, občan, domácnost v různém složení a v různé fázi svého života utrácí v rámci spotřebního koše," řekl tehdy ministr. V případě daně z příjmů právnických osob jde podle ministra o model příjmů zpracovaný pro vládu poradenskou firmou McKinsey v roce 2023, který počítá například s hrubou přidanou hodnotou nebo průměrnou mzdou uprchlíků a jejich průměrným vyměřovacím základem.

Podle Zelenského je naprosto spravedlivé, že na ruském nebi není klid. Řekl to v souvislosti s vlnami ukrajinských dronových útoků na Rusko.

Do fondu NATO na pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun

Do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun. Dalších pět milionů korun dá ČR jako dar do svěřenského fondu NATO zaměřeného na budování kapacit v oblasti obrany a bezpečnosti. Na dnešním zasedání dary schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání.

Viceprezident USA Vance vyzval Rusko a Ukrajinu k přímým jednáním o konci války

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce, aby se Ukrajina a Rusko shodly na nějakých pravidlech vzájemné přímé komunikace, uvedl dnes podle agentur viceprezident J. D. Vance. Bez toho podle něj nebude možné válku ukončit. Spojené státy mají za to, že Rusko žádá příliš velké ústupky, řekl také Vance, ale vyjádřil naději, že je stále možné konflikt zastavit.

Protivzdušná obrana za poslední den zničila 524 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Šlo by o jeden z největších útoků za této války.