Válka na Ukrajině ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí na každé straně, o víkendu mají pokračovat
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Černochová se dohodla s Řehkou na revizi seznamu, co lze poslat Ukrajině
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se dohodla s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou na revizi seznamu materiálu, který lze poslat na pomoc Ukrajině tak, aby nebyla ohrožena česká bezpečnost. „Co můžeme poslat, pošleme,“ řekla ministryně na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě.
Lipavský: Stejně jako obranu je nutné posílit i diplomacii k omezení vlivu Ruska
Stejně jako obranu musí Česko posilovat také svou diplomacii k omezení vlivu Ruska a Číny. Odolnost mezinárodního společenství vůči nim bude záviset i na vysvětlení postoje Africe a Asii. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj stojíme na prahu globální konfrontace, její podobu ale neznáme. Dodal, že členství v NATO a v EU má pro ČR životní význam.
Zničení Kachovské přehrady má už 38 obětí
Počet mrtvých v důsledku zničení Kachovské přehrady a následných záplav stoupl v Ruskem okupované části Chersonské oblasti na 38, raněných je 115, uvedla agentura TASS s odvoláním na okupační úřady. Předchozí bilance čítala 35 obětí. Ze zničení jedné z největších evropských přehrad se vzájemně obviňují Moskva a Kyjev.
Francie se přiklonila k podpoře budoucího přijetí Ukrajiny do NATO
Francie před několika dny změnila postoj k otázce ukrajinského členství v NATO a rozhodla se prosazovat perspektivu přijetí Ukrajiny ve snaze přiblížit vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem. S odvoláním na své zdroje to uvedl deník Le Monde. Paříž by se tak přiblížila postoji členských zemí aliance ve střední a východní Evropě před červencovým summitem NATO, kde bude podpora Ukrajiny opět klíčovým tématem.
Rusko je podle Fialy na Ukrajině ochotné překročit všechny meze včetně lidskosti
Rusko poslední rok ukázalo, že v rámci své agrese na Ukrajině je ochotné překročit veškeré meze včetně lidskosti. Na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Seznam válečných zločinů spáchaných na Ukrajině se podle něj rozrůstá a jejich krutost se stupňuje. Varoval před scénářem zamrzlého konfliktu, který by znamenal vznik trvalé bezpečnostní nestability ve východní Evropě. Fiala označil za optimistické zprávy o ukrajinském postupu, ale nezdá se mu, že by válka skončila v nejbližší době.
Kyjev plní dvě ze sedmi podmínek pro zahájení přístupových jednání
Ukrajina splnila dvě ze sedmi podmínek pro zahájení rozhovorů o o jejím vstupu do Evropské unie. Podle dvou zdrojů agentury Reuters tento závěr obsahuje chystaná hodnotící zpráva Evropské komise, která zároveň vyzdvihuje pokrok Kyjeva v reformách navzdory pokračující válce. EU udělila Ukrajině status kandidátské země před rokem - čtyři měsíce poté, co na zemi Rusko vojensky zaútočilo. Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ukrajina Evropskou unii vyzývá, aby jednání započala ještě v tomto roce.
Ukrajinská protiofenziva pokračuje na třech frontových úsecích
Ukrajinci v rámci své protiofenzivy útočí na třech úsecích fronty. Za poslední den dosáhli určitých územních zisků, uvedl ve svém pravidelném hodnocení bojů na Ukrajině americký Institut pro studium války. Postup zaznamenala ukrajinská armáda na východě Ukrajiny, konkrétně u obce Krasnopolivka asi 12 kilometrů severovýchodně od Bachmutu, uvedli američtí analytici s odvoláním na informace proruských válečných blogerů. Ukrajinci tlačí také u Berchivky a Kliščijivky, obcí bezprostředně přiléhajících k Bachmutu.
EU je připravena navrhnout balíček pomoci Ukrajině ve výši zhruba 50 miliard eur
Evropská unie je připravena navrhnout další balíček finanční pomoci Ukrajině ve výši zhruba padesáti miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun), uvedla agentura Bloomberg. Podle osob obeznámených s plánem Evropské komise má balíček pomoci financovat běžné výdaje ukrajinské vlády a také naléhavě nutné rekonstrukce. Balíček, který ještě může doznat změn, má být oznámen v úterý, tedy den před začátkem londýnské konference, na níž budou dárci diskutovat o tom, jak Ukrajině pomoci s obnovou po válce proti Rusku, která už trvá téměř šestnáct měsíců.
Kyjev i Lvov čelily dalším ruským útokům, nasazena byla protivzdušná obrana
Kyjev i západoukrajinský Lvov v noci na úterý čelily dalším ruským útokům, v obou městech zněly exploze a byla nasazena protivzdušná obrana. Protiletecký poplach platil po několik hodin i v řadě dalších regionů Ukrajiny. Uvedly to agentura Ukrinform a ruskojazyčná verze BBC. O tom, že by si útoky vyžádaly zraněné, ukrajinské úřady neinformovaly. Agentura Reuters noční útoky označila za rozsáhlé a s odvoláním na ukrajinskou armádu napsala, že se podařilo sestřelit 28 ze 30 dronů Šáhed íránské výroby, které Rusko vyslalo. Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko napsal, že jen u ukrajinské metropole bylo zničeno kolem dvaceti nepřátelských cílů.
Reuters: Kyjev jedná s evropskými zbrojovkami o výrobě na Ukrajině
Kyjev jedná se zbrojovkami z Německa, Itálie, Francie a východní Evropy o výrobě zbraní na Ukrajině. Agentuře Reuters to dnes řekl náměstek ukrajinského ministra pro strategický průmysl Serhij Bojev na mezinárodním aerosalonu na letišti Le Bourget u Paříže.
"Vedeme s nimi velmi podrobné diskuze. A jsme si jistí, že během několika měsíců podepíšeme kontrakty," uvedl Bojev. Podporou výroby zahraničních zbrojovek na Ukrajině by Kyjev mohl efektivněji uspokojit vlastní poptávku po zbraních a zajistit rozvoj zbrojního průmyslu v zemi, napsal Reuters.
Budapešť drží v izolaci 11 ukrajinských zajatců vyvezených z Ruska, tvrdí Kyjev
Maďarsko drží v izolaci 11 ukrajinských válečných zajatců, které vyvezlo z Ruska, uvedl dnes na facebooku mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Budapešť podle něj navíc brání ukrajinskému diplomatickému zastoupení v zemi navázat s dotyčnými vojáky kontakt.
"Všechny pokusy ukrajinských diplomatů z minulých dnů navázat přímý kontakt s ukrajinskými občany selhaly. Tato skutečnost a také informace od příbuzných těchto ukrajinských obránců naznačují, že ujišťování maďarské vlády o jejich údajném svobodném statusu v Maďarsku neodpovídá skutečnosti," napsal Nikolenko na facebooku. Kromě toho, že jsou podle něj vojáci v izolaci, tak mohou se svými příbuznými komunikovat jen za přítomnosti třetí osoby.
NYT: Ukrajina se potýká s nesplněním dodávek zbraní a nepoužitelnou technikou
Ukrajina se potýká s nesplněním dodávek zbraní, za něž zaplatila, a mnohdy také se špatným stavem techniky dodané západními spojenci. Dnes to s odvoláním na ukrajinské vládní dokumenty a představitele obeznámené s nákupy zbraní uvedl deník The New York Times, podle něhož je některá technika poskytnutá spojenci použitelná jen na náhradní díly.
Dohromady podle amerického listu Ukrajina od začátku ruské invaze zaplatila 800 milionů dolarů (zhruba 17,4 miliardy korun) za nasmlouvané zbraně, které buď nikdy nedorazily, nebo jich dorazila jen část. V některých případech zprostředkovatelé smluv peníze vrátili, upřesňuje list. Problémy byly i v případě smluv uzavřených s ukrajinskými státními zbrojařskými společnostmi, které působí jako zprostředkovatelé.
Rusko odmítlo pomoc OSN v oblastech zaplavených vodou z Kachovské přehrady
Moskva odmítla nabídku OSN na pomoc obyvatelům Ruskem okupovaného ukrajinského území, které zasáhly záplavy po zničení Kachovské přehrady. Kreml to dnes zdůvodnil tím, že má bezpečnostní obavy, napsala agentura Reuters.
Ohledně pomoci OSN v Chersonské oblasti, kterou okupuje Rusko, vyvstává "řada problémů", řekl dnes novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Jak překročit linii dotyku (mezi ukrajinskými a ruskými silami), jak zajistit bezpečnost - víte, že tam neustále pokračuje ostřelování," řekl Peskov.
Londýn chce umožnit zachovat protiruské sankce, dokud Moskva neodškodní Ukrajinu
Britská vláda dnes představila návrh zákona, který by umožnil zachovat v platnosti sankce proti Rusku, dokud neodškodní Ukrajinu za válku, kterou proti ní od loňského roku vede. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na šéfa britské diplomacie Jamese Cleverlyho. Britský premiér Rishi Sunak si předtím volal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"S tím, jak se Ukrajina dál brání proti ruské invazi, jsou dopady Putinovy války zjevné," uvedl Cleverly s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina. "Potřeby Ukrajiny spojené s rekonstrukcí jsou a budou ohromné," řekl ministr zahraničí.
Německý prezident vyzval Čínu, aby pomohla dosáhnout míru na Ukrajině
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval Čínu, aby svého vlivu na Rusko využila k dosažení spravedlivého míru pro Ukrajinu. Steinmeier téma ruské invaze na Ukrajinu otevřel během dnešního jednání s čínským premiérem Li Čchiangem, který je na návštěvě Německa. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni v únoru. Peking, který s Moskvou udržuje úzké ekonomické i diplomatické vztahy, invazi neodsoudil a sankce proti Rusku na rozdíl od Západu nepřijal.
„Spolkový prezident Steinmeier zdůraznil, že Čína by mohla svého globálně politického významu a vlivu na Rusko využít k tomu, aby se zasadila o spravedlivý mír,“ uvedla po Steinmeierově setkání s Liem prezidentova mluvčí Cerstin Gammelinová.
