Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025)

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025) Zdroj: ČTK / AP / Efrem Lukatsky

Francouzský prezident Emmanuel Macron (vlevo) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství v albánské metropoli Tiraně.
Jednání v Istanbulu: Mluvčí ukrajinské delegace Heorhij Tychyj (2.6.2025)
První záběry z ruské příhraniční Brjanské oblasti po nehodě vlaku, který narazil do zříceného mostu
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov
Americký prezident Donald Trump.
157 Fotogalerie
ČTK
e15.cz , ČTK , lig
Diskuze (774)

Zprávy ze dne 16. března 2022

16. března 2022 · 14:56

Novinářka, která protestovala v ruské TV, se obává o svou bezpečnost

Ruská novinářka a televizní produkční Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s protiválečným transparentem vtrhla do hlavního vysílání ruské státní televize, se obává o svou bezpečnost. Doufá však, že její manifest otevře oči Rusům zaslepeným propagandou, napsala agentura Reuters.

„Za svým činem si stojím, ale teď jsem pochopila škálu problémů, které musím vyřešit, a samozřejmě se extrémně obávám o své bezpečí,“ řekla v rozhovoru s agenturou Ovsjannikovová.

„Rozhodně se necítím jako hrdinka ... Opravdu chci věřit, že tato oběť nebyla nadarmo, že lidé procitnou,“ dodala k protestu, za který ji ocenili i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Francie jí ve světle hrozícího postihu nabídla konzulární pomoc.

Ovsjannikovová nemá v plánu utéct z Ruska, doufá ale, že nebude obviněna z trestného činu. Ruský soud jí v úterý udělil pokutu 30 tisíc rublů (6000 korun), podle agentury RIA Novosti trest padl za porušení pravidel pro pořádání veřejných akcí. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu - závažnějšímu obvinění.

Novinářka uvedla, že chtěla udělat něco víc, než jen protestovat proti válce - měla v úmyslu i přímo oslovit ruské občany. „Nebuďte jako zombie; neposlouchejte tuhle propagandu; naučte se analyzovat informace; naučte se vyhledávat jiné zdroje než jen ruskou státní televizi,“ řekla Ovsjannikovová.

Ruští poslanci začátkem března jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až 15 let vězení za dezinformace a za to, co ruské úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o ruské armádě. Přísné tresty hrozí také za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k protiruským sankcím. Moskva invazi na Ukrajinu označuje jako „zvláštní vojenskou operaci“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.

16. března 2022 · 14:50

Ukrajina se stala členem Evropské energetické unie. Sjednocení energetických systémů bylo dokončeno. Nyní Ukrajinou proudí elektřina Evropské unie a naopak

 

16. března 2022 · 14:33

Příspěvek na ubytování uprchlíků by mohl činit 3000 korun na osobu na měsíc

Lidé, kteří u sebe doma či ve svých bytech ubytují uprchlíky, by mohli dostávat na ubytovanou osobu solidární příspěvek 3000 korun měsíčně. Nejvýš by ale stát na domácnost poskytoval 9000 korun měsíčně. Návrh podpory pro soukromé ubytovatele představil dnes po jednání vlády vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se příspěvek nebude danit.

„Je to ubytování v rodinách, je to ubytování v bytech, je to ubytování takové, které z našeho pohledu a z pohledu odborníků přináší největší možnost adaptace na život v ČR. Pokud se někdo dostane k někomu do rodiny, tak ta pomoc je samozřejmě přirozená. Člověk se lépe orientuje ve městě a v podmínkách, kam právě přišel,“ uvedl Rakušan.

Návrh vládního nařízení s částkou a podmínkami jejího přidělení připravilo ministerstvo práce. Vláda by mohla předpis schválit příští týden poté, co začne platit nový zákon o zaměstnávání a zabezpečení uprchlíků, který se solidárním příspěvkem počítá. O normě by měl ve čtvrtek rozhodovat Senát a poté ji dostane k podpisu prezident. „Příští týden předložím na jednání vlády návrh nařízení, 3000 korun na měsíc na osobu, maximálně 9000 korun na měsíc a bude to platit i za měsíc březen,“ uvedl na twitteru ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Poděkoval lidem, kteří uprchlíkům pomáhají.

Podle Rakušana nastavená maximální hranice na domácnost má bránit „umělému kšeftování s chudobou“. Stanjura se ale zneužívání neobává. „Pokud by to někdo zkusil, tvrdě zasáhneme... Policie to bedlivě sleduje, bude postupovat velmi tvrdě v rámci zákona,“ dodal ministr financí.

Podle šéfa státní pokladny se příspěvek nebude danit. „Nebude to příjem, který bude podléhat zdanění, popíralo by to smysl příspěvku. Příjemcem budou čeští občané, ne uprchlíci. Majitelé bytů,“ uvedl Stanjura. Podle něj by měl vzniknout také jednoduchý systém vyřizování. „Mohou být desetitisíce případů, aby administrativa byla co nejnižší,“ zdůvodnil ministr financí.

Podle původního návrhu ministerstva práce měli soukromí ubytovatelé dostávat na ubytovanou osobu na měsíc 1000 korun, nejvýš ale 5000 korun na domácnost. Podle zástupců některých organizací a institucí byla tato částka nízká a její navýšení by zvedlo ochotu lidí byty poskytnout.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby do Česka podle Rakušana dorazilo 250 tisíc uprchlíků. Víc než polovinu z nich tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Ministerstvo vnitra vydalo dosud asi 171 tisíc víz ke strpění.

16. března 2022 · 14:26

 

16. března 2022 · 14:24

Rada Evropy vyloučila Rusko kvůli invazi na Ukrajinu

Rada Evropy, která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí, oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu vyloučila Rusko. Výbor ministrů RE v prohlášení uvedl, že Ruská federace přestává být jejím členem ode dneška, po 26 letech členství.

Rusko se členem Rady Evropy, která nijak nesouvisí s Evropskou unií, stalo v roce 1996. Jeho odchod z této organizace mimo jiné znamená, že nebude vázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.

16. března 2022 · 14:18

Zelenskyj od Kongresu USA žádal pomoc proti ruským letadlům i další sankce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volal po další obranné pomoci své zemi i nových protiruských sankcích, když dnes z Kyjeva prostřednictvím videohovoru promluvil ke členům amerického Kongresu. Hovořil o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, případně alespoň poslat jeho bránící se armádě sofistikované protiletecké systémy. Také vyzval k uvalení sankcí na všechny ruské politiky, kteří se od invaze na Ukrajinu nedistancovali. Vystoupení bývalého herce v dnes již dobře známém zeleném tričku zahrnovalo odkazy na americké dějiny a osobní vzkaz pro amerického prezidenta Joea Bidena.

„Vyzývám vás, abyste udělali víc,“ prohlásil ukrajinský prezident. To, co nyní „každý den“ zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001. „Nové balíky sankcí jsou potřeba každý týden, dokud se ruská vojenská mašinérie nezastaví,“ pokračoval.

Zelenskyj svým dnešním projevem pokračoval v sérii virtuálních vystoupení před zahraničními lídry poté, co se stejným způsobem spojil s britským či kanadským parlamentem. Američtí zákonodárci na začátku i na konci jeho vystoupení tleskali vestoje, někteří se podle reportérky deníku The New York Times při videoprojevu „slyšitelně“ bránili slzám. Součástí Zelenského poselství bylo také dramatické video, které stavělo do kontrastu aktuální zkázu ukrajinských měst s tím, jak v nich život vypadal dříve.

Na city kongresmanů a senátorů ukrajinský prezident apeloval i odkazy na vize otců zakladatelů americké demokracie nebo bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga. Svůj projev pak zakončil osobnější pasáží v angličtině. „Dnes je mi 45 let... Nevidím žádný smysl v životě, když nemůže zastavit umírání,“ řekl, načež adresoval několik vět přímo americkému prezidentovi Bidenovi. „Přeji vám, abyste byl lídrem světa. Být lídrem světa znamená být lídrem míru,“ uvedl.

Ukrajinský prezident předtím zopakoval, že Ukrajinci ani po třech týdnech bojů vůbec nepomýšlí na kapitulaci. Apeloval však na posílení podpory ze strany USA a jejích spojenců, kteří Kyjevu dodávají zbraně i další materiál a posílají ukrajinské vládě peníze.

Zelenskyj znovu hovořil o vytvoření bezletové zóny, což ovšem Západ vytrvale odmítá kvůli obavám z přímé konfrontace mezi jednotkami NATO a ruskými silami. „Žádáme toho příliš?“ tázal se prezident, přičemž navrhl i „alternativu“ v podobě dodávek protileteckých systémů. Konkrétně hovořil o „S-300 a podobných systémech“, čímž odkazoval na ruskou protivzdušnou techniku, kterou mají ve výbavě i členské státy NATO Slovensko, Bulharsko a Řecko.

Přání by se mu mohlo brzy vyplnit, neboť vláda USA se podle amerických médií chystala ještě dnes oznámit nový balík obranné pomoci v hodnotě stovek milionů dolarů, který zahrnuje i protiletecké střely. USA už na Ukrajinu poslaly tisíce protitankových střel, granátomety nebo systémy pro monitorování vzdušného prostoru, napsala agentura AP.

V Kongresu v této souvislosti panuje na poměry posledních let nevídaná jednota mezi republikány a demokraty. Zákonodárci z obou hlavních stran dokonce opakovaně tlačí na prezidenta Bidena, aby přijímal silnější kroky na podporu Ukrajiny. Zelenskyj k některým členům Kongresu promluvil už zkraje měsíce, načež zákonodárný sbor během několika dní schválil nový státní rozpočet zahrnující skoro 14 miliard dolarů vyčleněných na pomoc Ukrajině či sousedním státům Evropské unie. Americký Senát kromě toho jednomyslně schválil rezoluci, která označuje ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince

Co se týče sankcí, USA už podobně jako Evropská unie nebo Británie představily několik balíků a naposledy postihy vystupňovaly v pátek, když na sankční seznam zařadily mimo jiné rodinu kremelského mluvčího Dmitrije Peskova. Podle Zelenského musí Spojené státy úplně přerušit ekonomické styky s Ruskem. „Mír je důležitější než příjmy,“ prohlásil.

16. března 2022 · 14:17

Rakušan: Stát na ubytování uprchlíků z Ukrajiny poskytne příspěvek 200 a 250 korun

Vláda podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) schválila příspěvek na dočasné nouzové přístřeší 200 korun za osobu a noc bez ohledu na to, zda se bude jednat o dospělého nebo dítě. V jiných ubytovacích zařízeních bude dotace státu činit 250 korun. Ministři počítají s tím, že částku ještě navýší kraje. Dvěma třetinami by se na příspěvku pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny podílel stát, třetinou kraje. Rakušan to dnes řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.

Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek dnes zopakoval, že hoteliéři už poskytli tisíce lůžek pro uprchlíky zdarma, ale v případě většího počtu pokojů to již není možné a potřebují pokrýt alespoň náklady. Ty činí 500 korun za lůžko na noc. Upozornil, že vláda s oborovými organizacemi příspěvky nekonzultovala.

16. března 2022 · 14:16

Rakušan: Vláda schválila další vojenský materiál pro Ukrajinu

Vláda schválila dodávku dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu, uvedl bez dalších podrobností po dnešním zasedání kabinetu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v neděli v České televizi uvedla, že ČR poskytne Ukrajině další materiál za více než 700 milionů korun, v úterý novinářům řekla, že se chystá darování materiálu až za miliardu.

„Vláda bez bližší specifikace dnes schválila další pomoc v rámci poskytnutí vojenského materiálu ukrajinské straně,“ oznámil Rakušan.

Ministerstvo obrany již na Ukrajinu, která se brání ruské agresi, poslalo vojenskou pomoc asi za 750 milionů korun. Šlo o munici, samopaly, kulomety, odstřelovačské pušky nebo protiletecké střely S-2. Podobu částí daru úřad z bezpečnostních důvodů nespecifikoval.

Na Ukrajinu zároveň z ČR proudí zbraně díky darům na účet ukrajinské ambasády, na který lidé a firmy poslali podle náměstka ministryně obrany Tomáše Kopečného asi 700 milionů korun. Za vybrané peníze ambasáda nakupuje zbraně, s jejich pořízením velvyslanectví pomáhá ministerstvo obrany.

Česko požádalo Evropskou unii o proplacení některých vojenských darů. Unie na tyto účely uvolnila 500 milionů eur (zhruba 12,3 miliardy korun). Novinářům to v úterý řekl náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

16. března 2022 · 14:05
Důležitý moment

Premiér Fiala: Evropa musí pokračovat v podpoře Ukrajině

Pokud bude Evropa a NATO pokračovat v podpoře Ukrajiny a sankcích proti Rusku, je šance dospět k mírovému diplomatickému řešení, řekl novinářům po návratu z Kyjeva premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajina podle něj potřebuje hlavně protitankové a protiletecké zbraně a další vojenskou techniku, protože bojuje proti obrovské přesile. V Kyjevě mluvili třeba také o vytvoření aliance států, které by nabídly azyl ruským vojákům. Fiala také podpořil myšlenku mírové mise na Ukrajině. Jde ale podle něj až o následný krok, nyní je třeba Ukrajinu podporovat v jejím boji. Mírovou misi v Kyjevě navrhl polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński.

Více informací zde >>>

16. března 2022 · 13:29

Ukrajina potřebuje hlavně protitankové a protiletecké zbraně, řekl český premiér Petr Fiala. V Kyjevě mluvili o vzniku koalice, která by poskytla azyl ruským vojákům.

16. března 2022 · 12:22

Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky, odmítá model neutrality po vzoru Švédska nebo Rakouska, oznámil podle agentury AFP Kyjev. Ukrajinský vyjednavač Machajlo Podoljak navrhuje „dohodu s několika státy, které by měly jasný legální závazek aktivně předcházet útokům na Ukrajinu“.

16. března 2022 · 11:57
Důležitý moment

Ruská a ukrajinská strana jednají o možnosti neutrální Ukrajiny po vzoru Rakouska či Švédska, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinsky řekl, že podle tohoto návrhu si Ukrajina bude moci ponechat svou armádu, ale nebude moci na svém území mít cizí vojenské základny ani hostit zahraniční vojáky.

Nadějné prohlášení zároveň vyvolává otázky ohledně Krymu. Rusko ukrajinský poloostrov od roku 2014 okupuje a má na Krymu od sovětských dob svou klíčovou námořní základnu.

16. března 2022 · 11:25

Anglikánská církev vyvíjí nátlak na francouzský petrochemický koncent Total, aby ukončil své podnikání v Rusku. Správce investičního fondu církve a církevní penzijní fond ve společném dopisu šéfovi Totalu Patrickovi Pouyannému napsali, že pokud firma nezpřetrhá své vazby na Rusko, Anglikánská církev přehodnotí své investice do Totalu.

16. března 2022 · 11:03

Trhu s ropou hrozí kvůli protiruským sankcím šok, už příští měsíc by mohly denně chybět tři miliony barelů ruské ropy a ropných produktů. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

„Očekáváme pokles celkového exportu o 2,5 milionu barelů denně, z čehož ropa tvoří 1,5 milionu barelů a produkty milion barelů denně,“ uvedla agentura. Upozornila také, že se v Rusku sníží poptávka po některých ropných produktech. (ČTK)

16. března 2022 · 10:15

Rozhovory s Kyjevem nejsou lehké, je ale naděje na kompromis, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vážně se podle něj jedná i o neutralitě Ukrajiny.

Podobně se v úterý vyjádřil i člen ukrajinské delegace Michaljo Podoljak, o pokroku ve vyjednávání mluvil i ukrajinský prezident Volodymy Zelenskyj.

Vstoupit do diskuze (774)

Články z jiných titulů