Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

ČR vydala minulý týden ukrajinským uprchlíkům 3821 dočasných víz

Česko v posledních sedmi dnech udělilo lidem, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí, 3821 víz dočasné ochrany. O třicítku méně než o týden dříve. Za téměř sedm měsíců trvání rusko-ukrajinské války získalo víza 431975 ukrajinských běženců. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Dočasná víza jejich držitelům otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Nejvíce víz v posledních sedmi dnech udělily úřady Ukrajincům v pondělí, a to 1317. O stovku méně jich dostalo víza ve středu. V ostatní pracovní dny úřady udělily ukrajinkým běžencům řádově stovky dočasných víz. O víkendových dnech nebyla stejně jako v předchozích týdnech vydána žádná víza.

Uprchlíci se musí nahlásit do tří dnů od příjezdu do země na cizinecké policii. Za posledních sedm dní jich tak učinilo 12246, což je zhruba o 1400 méně než v předchozím týdnu. Ohlašovat se nemusí děti do 15 let, kterých je mezi uprchlíky asi třetina. Celkově se od začátku války zaregistrovalo na českých úřadech 485100 Ukrajinců.

Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není znám. Koncem srpna, půl roku po začátku ruské invaze na Ukrajinu, odhadoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) počet ukrajinských uprchlíků v zemi na více než 300 tisíc.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v týdnu řekl Hospodářským novinám, že náklady na ukrajinské uprchlíky možná nepřesáhnou miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Původně přitom předpokládal výdaje až dvojnásobné. Ukrajinci se ale podle něj rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada lidí je navíc ubytovala zdarma.

Rusové podle amerických expertů na Ukrajiny provádějí nesmyslné ofenzivní akce

Rusové provádějí nesmyslné ofenzivní operace kolem Doněcka a Bachmutu na východě Ukrajiny, místo aby se soustředili na obranu proti postupujícím ukrajinským protiofenzivám v Charkovské oblasti. Uvedl to v noci na dnešek americký Institut pro studium války (ISW) ve svém hodnocení vývoje ruské války na Ukrajině. Boje mezitím pokračují i v Cheronské oblasti na jihu Ukrajiny, odkud velení ukrajinské armády hlásí dílčí úspěchy, například potopení ruského říčního člunu s výzbrojí.

Podle ISW ruské síly pokračují v "nesmyslných" ofenzivních operacích na východě Ukrajiny. Útočí na Bachmut a různé vesnice v blízkosti města Doněck, což má sice "emoční význam" pro proválečně naladěné obyvatele samozvané Doněcké lidové republiky, ale jinak jsou tyto útoky málo důležité, tvrdí ústav.

"Rusové zjevně směrují část svých velmi omezených rezerv na Ukrajině do těchto snah místo do zranitelných ruských obranných linií chvatně vytvořených podél řeky Oskil na východě Charkovské oblasti," píše ISW. Rusové podle něj nemohou doufat ve velké zisky kolem Bachmutu a Doněcka a zjevně pokračují "v téměř robotickém úsilí prosadit se v Doněcké oblasti, což se zdá být stále více odtržené od celkové reality na bojišti".

Podle institutu však dává smysl upřednostnění obrany ruských zisků na jihu Ukrajiny před řídce zalidněnými zemědělskými oblastmi na severovýchodě.

Podle britského ministerstva obrany Rusko pravděpodobně rozšířilo okruh lokalit, na něž je připraveno udeřit, aby oslabilo morálku ukrajinské vlády a lidu. Rusko podle Londýna od zahájení invaze 24. února na Ukrajinu vypálilo několik tisíc raket dlouhého doletu, ale v posledních sedmi dnech stále více cílí na civilní infrastrukturu i tam, kde to pravděpodobně nemá žádný bezprostřední vojenský účinek.

Do této kategorie spadají útoky na elektrickou síť a na přehradu na řece Inhulec v Kryvém Rihu, píše britské ministerstvo v pravidelném bulletinu o vývoji na Ukrajině.

Doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko dnes ráno uvedl, že v sobotu ruské útoky v Doněcké oblasti zabily pět civilistů a dalších 18 zranily. Dva lidé byli zabiti v Bachmutu, další dva ve Vulhedaru a jeden člověk v Heorhijivce.

Jižní velení ukrajinské armády v noci na dnešek uvedlo, že ukrajinské síly potopily ruský říční člun s vojenskou technikou a personálem. Ukrajinská armáda údajně zničila plány okupantů na obnovení provozu na železničním Antonivském mostu, který se Rusové snažili opravit. Podle zprávy operačního velení Jih ukrajinská armáda v sobotu na jihu Ukrajiny zabila 62 ruských vojáků.

Náměstek: Proměna Ukrajiny je obrovskou příležitostí pro české zbrojní firmy

Proměna Ukrajiny představuje obrovskou příležitost pro expanzi českého obranného a bezpečnostního průmyslu, možná největší v novodobé historii. Je o tom přesvědčen náměstek ministryně obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný. Česku na Ukrajině otevírá dveře to, jakým způsobem zemi bránící se ruské agresi podporuje. Vojenská podpora Ukrajiny navíc podle Kopečného znamená vznik stovek až tisíců nových pracovních míst v obranném a bezpečnostním průmyslu. 

Kopečný vyzdvihl, že díky tomu, jak se Česko od počátku postavilo k podpoře Ukrajiny, jsou nyní Ukrajinci ochotní sdílet s českými experty zkušenosti, které ve válce nabyli. Jako příležitost pro českou ekonomiku vnímá také celkovou obnovu Ukrajiny po skončení války. Poukázal na bezprecedentní tempo, jakým Ukrajina přijímá legislativu potřebnou pro vstup do EU. Nové zákony a ekonomické příležitosti na Ukrajině podle něj ovlivní fungování její ekonomiky. "Vytvoří se zcela nové hřiště. Je to zásadní revoluční přeměna a největší příležitost pro expanzi české ekonomiky do zahraničí, jaká kdy za posledních 30 let byla," zdůraznil. "Díky naší vojenské pomoci, alespoň co říkají Ukrajinci, tam máme hodně výsadní postavení," dodal.

První spolupráce s ukrajinskými firmami by mohla být spojena s kodaňskou dárcovskou konferencí. Česko na konferenci představilo asi pět desítek projektů, z nich některé jsou ve formě společných podniků (tzv. joint ventures) s ukrajinskými společnostmi. "Ukrajinci vědí, jaké požadavky definuje jejich armáda a ministerstvo obrany. Oni u toho musí být od začátku do konce," řekl náměstek.

Podotkl také, že české zbrojní firmy mají v klíčových produktech kapacity vyprodány na dlouho dopředu. Je proto potřeba jejich výrobní možnosti zvýšit. Už nyní podle něj tyto podniky hledají nové zaměstnance. Zdůraznil, že to je důležitá zpráva v době, kdy naopak jiné společnosti kvůli ekonomickým potížím zvažují propouštění. "Je důležité zmínit, že to, že podporujeme vojensky Ukrajinu, výrazně pomáhá české ekonomice. Vzniknou díky tomu stovky nebo tisíce pracovních míst, firmy budou ekonomicky silné, a tím pádem budou vkládat více finančních prostředků na další inovace a modernizaci," řekl. Pro státní rozpočet to zároveň bude znamenat miliardové odvody na daních.

Česko může podle Kopečného na Ukrajině čerpat poučení ve vojenství i v průmyslu. "Pro mě bylo velmi fascinující, že když jsme byli v Kyjevě, viděli jsem, jak došlo k mobilizaci ukrajinského průmyslu pro vojenské účely," poznamenal. Do výroby nejen zbraní, ale čehokoli, co je možné využít proti ruskému agresorovi, se podle Kopečného zapojily třeba i univerzity nebo malé start-upy, které s obranným průmyslem dosud neměly nic společného. "Ukrajina se dostala do stavu mysli a fungování, v jakém je Izrael," doplnil s odkazem na blízkovýchodní zemi, která díky neustálému boji o svou existenci vybudovala velmi schopnou armádu i zbrojní průmysl. Podle Kopečného z Ukrajiny vzniká nová vojenská mocnost, a to díky bojeschopnosti populace i díky technice, která do bránící se země proudí od západních zemí.

Od Ukrajinců může česká armáda čerpat také praktické vojenské zkušenosti. Kopečný poukázal třeba na využívání dronů, kdy Ukrajinci díky své kreativitě přizpůsobili potřebám armády často komerční bezpilotní prostředky. Za klíčový moment války označil to, že se Rusku nepodařilo ovládnout vzdušný prostor Ukrajiny, protože zafungovala protivzdušná obrana, a to protiletadlová, protiraketová i protidronová.

Významnou roli na Ukrajině hraje i dělostřelectvo, které spotřebovává obrovské množství munice. Kopečný poznamenal, že Rusku v řádu měsíců dlouho střádané zásoby dojdou a země nebude mít kapacity potřebné množství vyrobit. Západ poté bude podle něj schopen Rusko "uzbrojit" například díky aktivaci obranné průmyslové základny ve střední Evropě. Za další důležité poučení označil také fungování systémů velení a řízení, otázku ochrany tanků nebo to, jaký typ munice je vhodný pro dělostřelecké bitvy.

Biden zrazuje Putina od nasazení taktických jaderných zbraní na Ukrajině

Americký prezident Joe Biden vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby v situaci, kdy ruská armáda zažívá nezdary na Ukrajině, nenasazoval v této zemi taktické jaderné nebo chemické zbraně. Biden to Putinovi vzkázal v rozhovoru, který dnes odvysílá americká televize CBS.

Ukrajinské jednotky během protiofenzivy na severovýchodě země vytlačily ruské vojáky z území o rozloze několika tisíc kilometrů čtverečních. Kvůli tomuto ústupu, o němž Rusko oficiálně mluví jako o přeskupení vojsk, se Putin dostal pod tlak ze strany nacionalistů, aby se znovu chopil iniciativy. Putin varoval, že pokud se situace bude vyvíjet jako nyní, ruská reakce bude vážnější. Agentura Reuters píše, že svými výroky vzbudil obavy z možného nasazení prostředků, jako jsou taktické jaderné zbraně nebo chemické zbraně.

"Ne. Ne. Ne. Změnilo by to podobu války jako žádná jiná událost od druhé světové války," odpověděl Biden na otázku moderátora pořadu 60 Minutes na CBS, co by vzkázal Putinovi, pokud uvažuje o nasazení takových zbraní. Biden bez dalších podrobností uvedl, že reakce Spojených států by byla "závažná". Rusko by se podle něho "ještě více stalo ve světě vyvrhelem".

Reuters uvádí, že ruští činitelé odmítají spekulace některých západních politiků a analytiků, že Moskva by mohla na Ukrajině nasadit taktické jaderné zbraně, nicméně na Západě nadále takové obavy přetrvávají.

Další možností pro Rusko by mohla být všeobecná mobilizace, nebo zákaz vývozu veškerých energetických surovin do Evropy s cílem jí v zimě znemožnit vyrábět teplo. Pak by evropští politici podle Kremlu mohli přinutit Ukrajinu uzavřít s Ruskem příměří.

V osvobozené části Charkovské oblasti se našlo deset mučíren, řekl Zelenskyj

V osvobozené části Charkovské oblasti se po odchodu ruských jednotek našlo v různých městech a obcích deset mučíren, řekl v dnešním nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbil zjistit totožnost všech, kteří takové zlo na Ukrajině páchali.

"Mučení bylo na okupovaném území rozšířenou praxí," řekl Zelenskyj. Jako příklad uvedl železniční nádraží v obci Kozača Lopaň, v jejímž sklepě takzvané lidové milice mučili Ukrajince elektrickým proudem.

Na případ dnes upozornila i prokuratura Charkovské oblasti, podle níž na nádraží docházelo k "nelidskému mučení". Okupanti použili starý ruský polní telefon s generátorem, na které připojili elektrické kabely, jejichž konce připnuli na vyslýchané oběti. Vyšetřovatelé už "identifikovali jednotlivce, kteří pracovali pro představitele agresora a probíhají opatření k jejich trestnímu stíhání", napsala prokuratura.

Zelenskyj v projevu také uvedl, že pokračují práce na provizorním pohřebišti v Izjumu, kde se našlo na 450 těl. Do sobotního večera odborníci exhumovali z hromadného hrobu 59 těl, z toho bylo 17 vojáků a 16 mužů a 27 žen z řad civilistů. Většina z nich nese podle znalců stopy násilné smrti, uvedl dnes na telegramu gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes vyzval v souvislosti se zprávami o nálezu hromadných hrobů v Izjumu k rychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude pracovat na stíhání této agrese.

Ukrajinci posílají "pozdrav" Rusům...

This is what evening greetings from our Western friends look like. We are gladly passing them along to our enemy. pic.twitter.com/H7IYcKg1jQ

— Defense of Ukraine (@DefenceU) September 17, 2022

Rusko po sobě v oblasti Izjumu nechalo masové hroby stovek zastřelených a mučených lidí. V 21. století jsou takové útoky vůči civilnímu obyvatelstvu nemyslitelné a odporné. Nesmíme to přehlížet. Zasadíme se o potrestání všech válečných zločinců. #StandwithUkraine

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) September 17, 2022

Cílem Turecka je vstoupit do Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), která zahrnuje mimo jiné Čínu a Rusko. Uvedl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, informovala dnes agentura Reuters. Turecko by se tak stalo prvním členem Severoatlantické aliance, který by do SCO vstoupil.

Kromě Číny a Ruska tvoří SCO Indie, Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Pákistán. "Naše vztahy se tímto krokem posunou na jinou úroveň," řekl Erdogan. Upozornil, že Turecko má "historické a kulturní vazby" na asijský kontinent.

Erdogan o záměru vstoupit do SCO hovořil poté, co se zúčastnil summitu organizace v Uzbekistánu. Nyní se turecký prezident chystá do Spojených států. Podle zdrojů agentury Bloomberg by se chtěl během Valného shromáždění OSN setkat mezi čtyřma očima s americkým prezidentem Joem Bidenem, setkání však ještě nebylo dohodnuto.

Erdogan vyčítá Severoatlantické alianci a Evropské unii nedostatečnou podporu Turecka. To je od roku 1999 kandidátskou zemí EU, na cestě k plnému členství však zatím příliš nepokročilo, uvedla agentura DPA. Upozornila rovněž, že Turecko sice odsuzuje ruský útok na Ukrajinu, v některých oblastech má nicméně s Ruskem společné zájmy a dobré vztahy.

Roky 2008, 2014 a 2022 nám jasně ukázaly, jak důležitá je obrana i jak je důležité se na ni připravovat. Proto můžeme být velice rádi, že se opět klade důraz na vyzbrojení armády - řekl na #DnyNATO 1. náměstek ministryně obrany František Šulc.

👉 https://t.co/NAXqr7RXqTpic.twitter.com/DGmhyYXAP7

— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) September 17, 2022

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna, okupovaná ruskými silami, byla opět připojena na ukrajinskou rozvodnou síť. S odkazem na své zaměstnance v elektrárně o tom dnes informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Technici opravili jedno ze čtyř vedení, a zařízení je tak po dvou týdnech opět zásobována elektřinou z ukrajinské sítě. Elektrárna potřebuje energii na chlazení reaktorů a udržení chodu.

Technici v pátek odpoledne obnovili hlavní 750kilovoltové vedení. Další tři záložní vedení, poškozená během bojů, zůstávají nadále mimo provoz, uvedla MAAE.

Německo musí být připraveno na to, že Rusko by mohlo po dodávkách plynu zastavit také dodávky ropy. Vyplývá to podle agentury DPA z vyjádření německého kancléře Olafa Scholze.

"Byl jsem si od začátku jistý, že se nelze spolehnout na to, že Rusko dodrží své závazky, například pokud jde o dodávky plynu," uvedl Scholz v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice Deutschlandfunk. "Stejně tak se nyní připravujeme na to, že podobně obtížná situace může nastat pro východoněmecké rafinerie, které jsou napojené na ropovod Družba," dodal.

Válka na Ukrajině podnítila podporu pro sňatky lidí stejného pohlaví

Když se otevřeně homosexuální voják Alex Fisčuk v únoru připravoval na obranu Ukrajiny proti ruským jednotkám, bál se nejen o svůj život, ale i o život svého partnera, který byl také v armádě. Třiadvacetiletý muž si dělal starosti s tím, co by se stalo, kdyby byl jeho přítel v boji zraněn nebo zabit. Na Ukrajině totiž vztahy mezi lidmi stejného pohlaví nejsou uznávány, napsala nadace Thomson Reuters Foundation.

"Pokud náš (partner) zemře... nebudeme (ho) smět ani pohřbít... možná nás nepustí do nemocnice," popisuje Fisčuk, který se v armádě specializuje na letecký průzkum. Když pak začátkem března zasáhly jednotky obou mužů ruské nálety a několik vojáků zahynulo, Fisčuk se rozhodl, že je čas posunout vztah dál. "Bylo to děsivé. Přemýšlel jsem o tom a rozhodl se, že ho požádám o ruku," vypráví. V polovině března se pár zasnoubil.

Podle aktivistů bránících práva skupiny LGBTQ+ (leseb, gayů, bisexuálů, transgenderových a queer osob) se od začátku ruské invaze na Ukrajinu v armádě zasnoubilo několik párů stejného pohlaví a mnozí doufají, že země legalizuje manželství pro gaye a lesby, nebo jim alespoň umožní registrované partnerství.

Ukrajinská armáda pokračuje v protiofenzivě na severovýchodě své země, zatímco ruské síly vytvořily obrannou linii mezi řekou Oskil a městem Svatove. Potvrdilo to dnes britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě, která se opírá o zjištění zpravodajských služeb.

"Rusko pravděpodobně považuje udržení kontroly nad touto zónou za důležité, protože jí prochází jedna z mála hlavních tras pro doplňování zásob, které Rusko stále kontroluje ze své Belgorodské oblasti," uvedlo britské ministerstvo na twitteru.

"Rusko se pravděpodobně pokusí v této oblasti tvrdošíjně bránit, ale není jasné, zda síly na ruské frontové linii mají dostatečné rezervy nebo odpovídající morálku, aby odolaly dalšímu soustředěnému ukrajinskému útoku," dodalo ministerstvo.

Dnešní centrum Doněcku...

Today the center of #Donetsk was shelled. pic.twitter.com/P2y8DNbbqz

— NEXTA (@nexta_tv) September 17, 2022

S úspěchem ukrajinské ofenzívy se do středu pozornosti dostává otázka ruské mobilizace.

Problém je, že se mobilizace často zaměňujete s všeobecnou mobilizací, jako v ČSR v září 1938.

Rusko nemá ani schopnost ani potřebu takovou mobilizaci provést 🧵: pic.twitter.com/9GAv74N13V

— Jan Ludvík (@nuclearJan) September 17, 2022