Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 20. září 2022
Německo pošle Ukrajině čtyři samohybné houfnice s municí, Slovinsko tanky
Německá armáda dodá Ukrajině čtyři samohybné houfnice a příslušnou munici, oznámilo dnes německé ministerstvo obrany podle agentury DPA. Vybavení pošle okamžitě. Berlín se dnes rovněž dohodl s Lublaní na takzvané řetězové výměně, jejímž výsledkem bude dodání bezmála 30 starších tanků slovinské armády Kyjevu. Západ dodává Ukrajině zbraně v rámci pomoci před ruskou invazí, která začala v únoru.
Zprávy ze dne 19. září 2022
Lídři donbaských republik chtějí spolupracovat na referendu o připojení k Rusku
Lídr samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a jeho protějšek v Luhanské lidové republice (LNR) Leonid Pasečnik dnes uvedli, že chtějí spolupracovat na referendech o připojení obou separatistických útvarů na východě Ukrajiny k Rusku, informovala agentura TASS. Separatističtí vůdci se na tom dohodli v době pokračující ukrajinské ofenzivy.
Podle agentury DPA je výzva k uspořádání referend známkou narůstající paniky mezi vedením separatistů.
Občanské komory v LNR a DNR, jejichž oficiálním úkolem je podle ruského vzoru zprostředkovávat státní moci zájmy občanů, dnes oba lídry vyzvaly, aby "neprodleně uspořádali referenda o připojení k Rusku". Pušilin později v telefonickém rozhovoru s Pasečnikem navrhl, aby republiky v tomto ohledu "synchronizovaly své úsilí".
Zprávy o urychlení plebiscitů o přičlenění k Rusku přichází v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu na téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení již v červnu prohlásilo za "osvobozenou".
"Ruští propagandisté věří, že 'referenda' jsou všelék. Mám špatnou zprávu. Existuje celosvětová shoda a mezinárodní právo. To je jednoznačné: Doněck, Luhansk, Krym jsou Ukrajina. Jakékoli pokusy o přemalování vlajek jsou fikcí, která nic nemění ani pro nás, ani pro naše partnery," uvedlMychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Moskva uznala nezávislost LNR a DNR krátce předtím, než 24. února zahájila invazi na Ukrajinu. Konání referend o připojení k Rusku bylo již několikrát odloženo.
Ukrajinská armáda osvobodila na východě země několik dalších obcí
Postup ukrajinské armády na východě země pokračuje. V Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti podle místní správy i ukrajinských médií vytlačila ruské síly z několika dalších obcí, informovala dnes agentura DPA.
Kyjevská média oznámila osvobození vesnice Jarova na levém břehu Severního Donce, úřady dosud tuto zprávu nepotvrdily. Řeku se ukrajinským jednotkám zřejmě podařilo překročit také Bilohorivky v Luhanské oblasti, přičemž sama obec je podle oblastního šéfa Serhije Hajdaje rovněž v držení ukrajinských sil.
Šéf doněckých separatistů Denis Pušilin v ruské televizi hovořil o odražení ukrajinského útoku na město Kreminna nedaleko Severodoněcku, které je od dubna pod ruskou kontrolou.
Ruské vedení na začátku léta ohlásilo úplné dobytí Luhanské oblasti.
Již dříve se objevily videozáznamy úspěšného postupu ukrajinských jednotek na levém břehu řeky Oskil u měst Kupjansk a Borova v Charkovské oblasti. Znamenalo by to, že ukrajinská armáda pokračuje ve svém tažení ze začátku září, při němž dobyla prakticky celou oblast.
Průzkum: Až polovina ukrajinských běženců v Polsku chce v zemi zůstat dlouhodobě
Až 48 procent ukrajinských uprchlíků v Polsku má v úmyslu zůstat v zemi ještě alespoň rok po skončení války. Podle agentury PAP to ukazuje čerstvý průzkum mezi uprchlíky. Minulý týden registrovaly polské úřady 1,4 milionu Ukrajinců, kteří v zemi požádali o dočasnou ochranu.
Sondáž, kterou provedla agentura EWL společně s Varšavskou univerzitou, ukazuje, že šest procent dotazovaných plánuje zůstat v Polsku nastálo, 15 procent několik let po skončení války a 27 procent nejméně rok po ukončení bojů. Dalších 22 procent deklarovalo záměr vrátit se co nejrychleji na Ukrajinu a 12 procent uvedlo, že plánuje odejít z Polska do jiné země.
Ukrajinští uprchlíci nacházejí v Polsku uplatnění nejčastěji v hotelových službách a pohostinství (29 procent), službách (18 procent), výrobě (14 procent), maloobchodu (11 procent), zemědělství (sedm procent) a logistice (sedm procent), uvádí studie.
Pobaltské státy a Polsko uzavřely hranice pro ruské turisty
Ve třech pobaltských státech a Polsku dnes začalo platit omezení vstupu pro ruské občany. Čtyři z pěti zemí Evropské unie sousedících s Ruskem začaly o půlnoci odmítat ruské turisty s odůvodněním, že by neměli cestovat, když jejich země válčí s Ukrajinou, napsala agentura Reuters. Země uzavřely své hranice pro většinu Rusů v reakci na širokou podporu ruské veřejnosti pro invazi do sousední země, píše agentura AP.
Zákaz vstupu je zaměřen na turisty a nevztahuje se mimo jiné na ruské disidenty, kteří hledají v EU útočiště, uprchlíky nebo lidi s trvalým pobytem v unijních zemích či na Rusy navštěvující rodinné příslušníky. Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko dospěly k rozhodnutí uzavřít své hranice pro ruské turisty tento měsíc, přičemž podle premiérů zemí tento krok rovněž ochrání bezpečnost Pobaltí, píše AP.
"Rusko je nepředvídatelný a agresivní stát. Tři čtvrtiny jeho občanů podporují válku. Je nepřijatelné, aby lidé, kteří podporují válku, mohli volně cestovat po světě, do Litvy, do EU," uvedla dnes litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. "Jde také o bezpečnostní aspekty, protože taková podpora válečných akcí může ohrozit bezpečnost naší země i celé EU," dodala.
Dnešní omezení vstupu pro ruské občany je dosud poslední z řady sankcí a dalších kroků, které Evropská unie nebo její členské státy přijaly vůči Rusku od 24. února, kdy tato země vojensky napadla Ukrajinu. EU už dříve zakázala lety z Ruska a ponechala k dispozici pouze železniční a silniční dopravní spojení. Tento měsíc pak schválila ukončení zjednodušeného vydávání víz ruským turistům. Poté, co EU pozastavila letecké spojení s Ruskem, začali ruští turisté k cestám do Evropy více využívat pozemní hranice s Polskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem a Litvou.
Čtveřice zemí nicméně nemůže zabránit Rusům, aby na jejich území vstoupili přes jiný stát, jenž je součástí schengenského prostoru. Chtějí proto, aby všech 27 unijních států zavedlo podobná opatření, píše AP, která připomíná, že některé země už cestování Rusů omezily. Zmiňuje Českou republiku, která jako jedna z prvních přestala vydávat víza pro ruské občany. Vláda premiéra Petra Fialy o tom rozhodla krátce po začátku ruské invaze. Určitá omezení podle AP dříve zavedlo rovněž Polsko.
Reuters upozorňuje, že Finsko se rozhodlo zůstat otevřené, ačkoliv omezilo počet konzulárních schůzek pro ruské cestovatele žádající o víza. Estonská premiérka Kaja Kallasová vyjádřila své rozčarování nad rozdělením v EU a varovala, že mnoho ruských turistů nyní zamíří k finským hranicím. "Existuje mezera a tou mezerou je Finsko," řekla v sobotu Kallasová. "Doufám, že spíše dříve než později to budou muset udělat také," dodala.
Kreml označil obvinění z páchání zločinů u Izjumu za lež
Kreml dnes označil obvinění, že ruské invazní jednotky spáchaly válečné zločiny na území ukrajinské Charkovské oblasti, za lež. Přibližně 450 těl - z nichž většina byli podle ukrajinských úřadů civilisté - bylo nalezeno v hrobech poblíž východoukrajinského Izjumu poté, co ukrajinští obránci vytlačili z oblasti ruské vojáky, uvedla agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden uvedl, že vyšetřovatelé na místě našli důkazy mučení, včetně těl se svázanýma rukama, a obvinil ruské jednotky ze spáchání válečných zločinů.
„Je to stejný scénář jako v Buči. Je to lež a my samozřejmě budeme v tomto příběhu hájit pravdu,“ prohlásil mluvčí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který tak podle Reuters reagoval na dotaz ohledně Zelenského vyjádření.
Kremelský mluvčí přitom zmínil město Buča v Kyjevské oblasti, odkud se ruské invazní jednotky stáhly na přelomu března a dubna a vzápětí odtamtud začaly přicházet zprávy o masakrech civilistů ruskými vojáky během okupace a také o nálezech masových hrobů. Svět po osvobození Buče šokovaly snímky mrtvých lidí ležících na ulicích. Moskva i tehdy zodpovědnost popřela.
Rusové ostřelovali další ukrajinskou jadernou elektrárnu i město Záporoží
Ruské okupační síly ostřelovaly Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedla energetická společnost Enerhoatom. Reaktory podle ní nebyly poškozeny a pracují normálně. Podle ukrajinského generálního štábu se ruská armáda nyní snaží především obsadit celou Doněckou oblast, organizovat obranu a držet dobytá území. Ruské okupační síly v noci na dnešek ostřelovaly mimo jiné i město Záporoží. Americký Institut pro studium války (ISW) píše, že Rusko se stále více spoléhá na nepravidelné dobrovolnické síly.
Podle společnosti Enerhoatom rakety dopadly zhruba 300 metrů od reaktorů Jihoukrajinské jaderné elektrárny a poškodily její budovy. Útok poničil také nedalekou hydroelektrárnu a elektrické vedení.
V noci na dnešek ruské okupační síly rovněž provedly raketový útok na město Záporoží, oznámil náčelník oblastní vojenské správy Oleksandr Staruch. Podle něj Rusové vypálili nejméně osm střel. Starosta města Anatolij Kurtjev upřesnil, že podle předběžných informací byly zasaženy dva objekty městské infrastruktury. Informace o případných obětech se zjišťují.
Teď se chystáme osvobodit celý zbytek Ukrajiny včetně Krymu, načrtl Zelenskyj
Odmlka po řadě úspěchů ukrajinských sil na frontě je jen zdánlivá a znamená, že se Kyjev připravuje na osvobození celé Ukrajiny. Ve svém pravidelném projevu to v neděli večer řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina dokázala v minulých týdnech během rychlé protiofenzivy vytlačit ruské jednotky z velké části Charkovské oblasti na severovýchodě země.
„Možná se teď někomu z vás zdá, že po řadě vítězství přišla určitá odmlka. Ale to není odmlka. Je to příprava na další řadu... protože Ukrajina musí být svobodná. Celá,“ řekl Zelenskyj.
„Izjum, Balaklija, Kupjansk a Charkovská oblast obecně - to jsou města a obce, které jsme osvobodili. Teď zní tato slova,“ jmenoval Zelenskyj místa, kde se v posledních dnech podařilo Kyjevu obnovit kontrolu.
„Zní i Mariupol, Melitopol a Cherson, ale budou znít ještě častěji a hlasitěji, až je osvobodíme. Bude znít i Doněck, Horlivka a Luhansk. I Džnankoj, Jevpatorija a Jalta,“ načrtl Zelenskyj plány na znovudobytí jihu Ukrajiny, Donbasu a poloostrova Krym.
Zprávy ze dne 18. září 2022
Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření NATO
Bývalý americký prezident Bill Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření Severoatlantické aliance, ke kterému došlo během jeho mandátu. "Myslím, že jsme udělali správnou věc ve správný čas. A kdybychom to neudělali, tato krize mohla nastat ještě mnohem dříve," řekl Clinton v dnes odvysílaném rozhovoru s americkým novinářem Fareedem Zakariou na televizi CNN.
Rusko vpadlo na Ukrajinu pod záminkou obrany vlastní bezpečnosti, kterou by podle Moskvy mohlo ohrozit další rozšíření aliance a zejména případné přijetí Ukrajiny do NATO. Podle některých kritických hlasů chtěla Moskva invazí buď získat část ztraceného ruského impéria nebo ukázat, že Rusko není slabý stát, který se Západem nechá snadno zastrašit. Kyjev a Západ označují ruský vpád za ničím nevyprovokovanou agresi.
Putin "se netajil tím, že považuje rozpad Sovětského svazu za obrovskou tragédii", uvedl Clinton. Jak dodal, USA a NATO nikdy neměly v úmyslu ohrozit Rusko. Země východní Evropy nicméně mají právo žít v bezpečí desítky let poté, co v oblasti dominovalo právě jen Rusko, doplnil.
"Když jsem udělal to, co jsem udělal, nabídl jsem Rusku nejen speciální partnerství s NATO, ale rovněž vyhlídku na případné členství v NATO s argumentem, že naše největší bezpečnostní problémy v budoucnosti budou souviset s nestátními aktéry nebo s autoritativními státy, které prodávají chemické, biologické či jaderné zbraně teroristickým skupinám," popsal Clinton podle serveru Politico.
Clinton se stal americkým prezidentem v roce 1992 po konci studené války. Česká republika vstoupila do NATO v březnu 1999 společně s Polskem a Maďarskem. V roce 2004 je následovaly Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Všechny tyto země byly v minulosti součástí Sovětského svazu nebo jeho spojenci.
"Měli jsme říct Polákům, že mají žít dál v nejistotě, že po nich Rusko zase půjde? Nebo Maďarům nebo těm ostatním? Baltským zemím. Skutečně by po tom všem, co udělaly, chtěly být zase součástí Sovětského svazu? A Česká republika byla nejdemokratičtější ze všech a nejlépe fungující," řekl Clinton Zakariovi.
Známá ruská zpěvačka Alla Pugačevová kritizovala válku na Ukrajině
Známá ruská zpěvačka Alla Pugačevová dnes veřejně kritizovala válku, kterou vede Rusko na Ukrajině a která podle ní zabíjí vojáky pro iluzorní cíle, zatěžuje obyčejné lidi a mění Rusko v globálního vyvrhele. Pugačevová to podle agentury Reuters uvedla na instagramu, který je v Rusku zakázaný.
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února Rusko bojuje i proti kritikům ve vlastní zemi, umělci dostávají pokuty za protiválečná vyjádření a státní televize kritiky "speciální vojenské operace", jak invazi Moskva nazývá, označuje za vlastizrádce.
Třiasedmdesátiletá Pugačevová, která je stálicí ruského popu, ve svém vyjádření požádala Rusko, aby ji označilo za "zahraničního agenta", stejně jako to udělali jejímu muži. Šestačtyřicetiletý televizní komik Maxim Galkin byl na seznam "zahraničních agentů" zařazen 16. září.
"Žádám vás, abyste mě zařadili mezi zahraniční agenty mé milované země, protože jsem solidární se svým manželem," napsala zpěvačka. Jak uvedla, její manžel je jen vlastenec, který chce prosperující zemi, kde vládne mír a svoboda, a kde "už nebudou umírat naši chlapci pro iluzorní cíle".
Rusko se podle ní stává "vyvrhelem" a konflikt zatěžuje životy obyčejných Rusů. Pugačevová nepoužila slovo válka, ale ve svém komentáři dala jasně najevo svůj nesouhlas s tím, co Kreml označuje za speciální vojenskou operaci, napsala Reuters. Podobná kritika od jedné z největších ruských celebrit je vzácná a v nynějším Rusku potenciálně nebezpečná. Ukazuje nicméně, že válka znepokojuje i širší ruské elity.
Jedna z ruských mučíren v ruském Izjumu..
Exhumování těl z hromadného pohřebiště ve východoukrajinském Izjumu bude pokračovat nejspíš dva týdny, uvedl starosta města Valerij Marčenko.
Jak Rusko ve věznicích rekrutuje nové vojáky?
Šéf ruské bezpečnostní rady Patrušev má v Číně jednat o bezpečnostní spolupráci
Šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev dnes zahajuje dvoudenní návštěvu Číny. S čínskými představiteli bude jednat o bezpečnostní spolupráci mezi oběma zeměmi, oznámilo dnes čínské ministerstvo zahraničí.
Patrušev se zúčastní 17. kola konzultací o strategicko-bezpečnostních vztazích Číny s Ruskem a sedmého čínsko-ruského jednání o spolupráci bezpečnostních složek, uvedl Peking.
Setkání následují po čtvrtečních přímých rozhovorech čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem v Uzbekistánu. Bylo to první setkání obou státníků od zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února.
Čína ruskou agresi vůči Ukrajině neodsoudila a ani ji označuje za invazi, zcela v souladu s Kremlem, který hovoří o "speciální vojenské operaci".
Moskva podle britské rozvědky přesunula část ponorek z Krymu na jih Ruska
Ruská armáda podle britské rozvědky přemístila část svých ponorek z krymského přístavu Sevastopol na jih Ruska, informovala dnes agentura Reuters. Podle britské rozvědky tento krok zřejmě souvisí s úspěšnou protiofenzivou ukrajinské armády v posledních týdnech.
"Velení ruské černomořské flotily téměř jistě přesunulo své ponorky třídy Kilo z jejich domovského přístavu v krymském Sevastopolu do Novorossijsku v Krasnodarském kraji v jižním Rusku," napsala dnes britská rozvědka na twitteru. "Pravděpodobně to souvisí s nedávnou změnou ohrožení v důsledku zvýšené ukrajinské schopnosti zasadit údery dlouhého dosahu," dodala s tím, že v posledních dvou měsících černomořská flotila a její hlavní základna čelily útokům.