Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Úřady v Moskvě zřídí v centru pro migranty kancelář pro nábor do armády

Úřady v Moskvě zřídí v centru pro migranty kancelář pro nábor do armády. Chtějí usnadnit registraci cizincům, kteří mají zájem získat ruské občanství zjednodušenou cestou. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC. Podle západních expertů se ruská armáda v souvislosti s ukrajinskou protiofenzivou potýká s nedostatkem personálu.

„V nejbližší době vedení Moskvy zřídí v Sacharovu (centru pro migranty) infrastrukturu, která bude pomáhat ruskému ministerstvu obrany s organizací náboru cizinců k vojenské službě,“ uvedl moskevský starosta Sergej Sobjanin na svém oficiálním kanálu na telegramu. Nově ve zjednodušeném režimu mohou získat ruské občanství ti cizinci, kteří s ruskou armádou uzavřou roční smlouvu. Dříve musel být kontrakt na tři roky. Příslušnou změnu dnes schválila ruská Státní duma.

BBC připomíná, že dolní komora parlamentu novelu schválila v době úspěšné ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti. Kvůli personálním nedostatkům v ruské armádě se gubernátoři ruských oblastí pustili do „sebemobilizace“. BBC píše, že minulý týden čečenský prezident Ramzan Kadyrov napsal na telegramu, že gubernátoři „nemusí čekat, až Kreml vyhlásí válečný stav nebo sedět do doby, než skončí speciální vojenská operace“. Speciální vojenskou operací Rusko oficiálně nazývá válku na Ukrajině. Kadyrov vyzval vedení každého regionu, aby „připravilo, vycvičilo aspoň tisíc dobrovolníků“.

Ruské úřady doposud plány na vyhlášení všeobecné mobilizace popíraly, začalo se o ní ovšem více hovořit po úspěšném ukrajinském postupu v Charkovské oblasti.

Jen dohoda respektující mezinárodní právo umožní obnovu míru na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Macron před Valným shromážděním OSN.

Západní politici vzkázali Rusku, že neuznají pseudoreferenda na východě Ukrajiny

Západní politici odmítají referenda chystaná na východě Ukrajiny na Ruskem kontrolovaných nebo okupovaných územích. Jejich výsledky nebudou uznány, řekl na okraj zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách. Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, řekl, že Spojené státy tato území budou vždy uznávat jedině jako součást Ukrajiny. Za Ukrajinu se postavila i OSN, generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.

„Je naprosto jasné, že tato pseudoreferenda nebudou uznána, protože nemají oporu v mezinárodním právu a smlouvách vytvořených mezinárodním společenstvím,“ cituje Scholze agentura DPA. „Nikdy neuznáme snahy Ruska legitimizovat protiprávní a brutální okupaci ukrajinských území,“ vzkázala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell upozornil, že lidi, „kteří se podílejí na pseudoreferendech, budou pohnáni k odpovědnosti“. Sedmadvacítka bude podle něj uvažovat o dalších „restriktivních opatřeních“ proti Rusku.

„Toto všechno je jen pokus o imperialistickou agresi,“ řekl také k plánovaným referendům Scholz. Dodal, že Ukrajina má plné právo bránit integritu a suverenitu svého území i svoji demokracii. „OSN zcela potvrzují územní integritu a suverenitu Ukrajiny,“ řekl zástupce mluvčího generálního tajemníka OSN Farhan Haq.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na twitteru napsal, že plánované hlasování je „další eskalací Putinovy války“ proti Ukrajině. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jsou ruské plány na referenda novou provokací. „Nebudou mít žádné právní dopady, celý proces je parodie,“ řekl Macron a dodal, že kdyby celý plán na vyhlášení referend na východě Ukrajiny nebyl tak tragický, byl by legrační. Uvedl také, že v příštích dnech bude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Pravdou je, že o výsledku (referend) rozhoduje Kreml a ne hlasování,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda. Polsko podle něj výsledky neuzná. Kanadský premiér Justin Trudeau označil plánovaná referenda za „nepřijatelnou“ eskalaci. „Nikdy je neuznáme,“ napsal na twitteru.

„Donbas, Krym, Cherson = Ukrajina,“ napsala na twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu vyzval Evropskou unii, aby Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku, samozvané útvary na východě Ukrajiny ovládané proruskými separatisty, označila za teroristické organizace. Stejně jako Kallasová se vyslovil také pro uvalení dalších sankcí na Rusko. „To, co se Rusko snaží udělat v Doněcku, Luhansku a na dalších okupovaných územích..., je pouhou snahou ukrýt své imperialistické ambice za iluzi demokracie,“ napsal na twitteru litevský prezident Gitanas Nauséda.

Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika dnes oznámily, že mezi 23. a 27. zářím uspořádají referendum o připojení k Rusku. Taková lidová hlasování se mají konat i v Ruskem okupovaných částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Podle západních médií by anexe těchto území poskytla Rusku záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenziva by mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území. Bezpečnostní poradce Bílého domu Sullivan řekl, že cílem Moskvy může být provést po referendech na těchto územích nábor do armády. Ruská armáda v poslední době utrpěla značné ztráty zejména na severovýchodě Ukrajiny, stáhla se ze skoro celé Charkovské oblasti.

Po podobném referendu Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Výsledky tehdejšího hlasování nejsou mezinárodně uznávané.

DPA: Lukašenko připravuje Bělorusko na možné vyhlášení válečného stavu

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes nařídil uvést všechny bezpečnostní složky do stavu pohotovosti. Hodlá také nastolit větší disciplínu ve společnosti, uvedla běloruská státní média. Podle agentury DPA tím Lukašenko na pozadí války na Ukrajině připravuje zemi na vyhlášení válečného stavu.

„Pokud je nutné uvést nějakou vojenskou složku do pohotovosti podle válečných norem, pak to musíme udělat,“ uvedl Lukašenko podle agentury BelTA s tím, že situace v regionu je „velmi vážná“. Na Ukrajině se podle něj formují jednotky, které chtějí svrhnout běloruský režim a připojit zemi k NATO. Lukašenko také řekl, že má být urychleně vytvořena běloruská domobrana.

Osmašedesátiletý autoritářský vládce rovněž vzkázal, že běloruské společnosti „chybí disciplína“. „Musíme zmobilizovat všechny vládní orgány, aby v zemi zavedly disciplínu a pořádek,“ řekl Lukašenko na setkání se šéfem běloruské bezpečnostní rady Aljaksandrem Valfovičem.

Bělorusko je dosud nejsilnějším podporovatelem ruské invaze na Ukrajinu, přičemž Lukašenko dal ruským silám k dispozici běloruské území pro ozbrojené útoky vůči svému sousedovi. Běloruská armáda rovněž pravidelně pořádá cvičení na hranicích s Ukrajinou.

USA odmítají plány Ruska na referenda na východě Ukrajiny, řekl bezpečnostní poradce Bílého domu. Moskvě může podle něho jít o nábor nových vojáků.

Turecký prezident Erdogan v OSN vyzval k důstojnému ukončení války na Ukrajině

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v OSN vyzval k ukončení války na Ukrajině způsobem, který bude „důstojný“ pro všechny strany konfliktu.

„Dohromady musíme najít rozumné diplomatické řešení, které oběma stranám nabídne důstojné východisko z této krize,“ řekl turecký prezident na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. „Budeme nadále posilovat naše snahy ukončit válku (...) na základě územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny,“ dodal.

Turecký prezident vyjádřil naději, že zvítězí „spravedlivý mírový proces“, nikoliv válka. Také připomenul, že přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem Turecko hostilo od začátku ruské invaze 24. února dvakrát, a to 10. března na ministerské úrovni v Antalyi a 29. března v Istanbulu.

Erdogan, kterému se od začátku ruské invaze na Ukrajinu daří udržovat vztahy s Moskvou i Kyjevem, se pravidelně nabízí jako prostředník v konfliktu a opakuje, že je třeba vypracovat dohodu, která uspokojí obě strany, píše agentura AFP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na twitteru bez dalších podrobností informoval, že s Erdoganem telefonicky hovořil o aktuálních bezpečnostních otázkách.

Krátce před Erdoganem hovořil v OSN brazilský prezident Jair Bolsonaro. Ten vyzval k okamžitému klidu zbraní na Ukrajině a zároveň kritizoval sankce proti Rusku. V této souvislosti řekl, že jednostranné sankce nepovažuje za nejlepší způsob, jak řešit konflikt, a dodal, že řešení lze dosáhnout pouze prostřednictvím dialogu a jednání.

V New Yorku dnes začala všeobecná rozprava 77. zasedání Valného shromáždění OSN. Na seznamu mluvčích je 150 šéfů států a vlád i ministrů zahraničí. Ještě dnes by měla vystoupit slovenská prezidenta Zuzana Čaputová nebo francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz. Projev amerického prezidenta Joea Bidena je na programu ve středu dopoledne místního času, odpoledne pak má mluvit český ministr Lipavský a také britská premiérka Liz Trussová či ukrajinský prezident Zelenskyj. Členské státy OSN minulý týden povolily Zelenskému, aby na Valném shromáždění OSN výjimečně vystoupil na dálku prostřednictvím videozáznamu.

Putin obvinil USA, že chtějí mít dominantní postavení, nařídil posílit zbrojení

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Spojené státy, že se snaží udržet dominantní postavení ve světě a vše ovládat. Informovala o tom agentura AP. Zástupcům zbrojního průmyslu v souvislosti s válkou na Ukrajině nařídil zvýšit produkci.

Na setkání s novými velvyslanci v Moskvě Putin řekl, že „postup k multipolárnímu světu naráží na odpor těch, kteří se snaží udržet svoje výsadní postavení v mezinárodních záležitostech a ovládat všechno - Latinskou Ameriku, Evropu, Asii a Afriku,“ řekl Putin. Dodal, že „hegemonovi se to dost dlouho dařilo, ale navždy to takhle nejde“, bez ohledu na vývoj na Ukrajině.

Putin svoje rozhodnutí zahájit invazi na Ukrajinu opakovaně vysvětluje jako reakci na údajné narušování základních ruských bezpečnostních zájmů ze strany Západu. Sankce, jež na něj západní země kvůli vpádu do sousední země uvalily, jsou podle Putina součástí snahy Spojených států a jejich spojenců o posílení jejich pozic. Nicméně sankce se jejich autorům vymstily, tvrdí šéf Kremlu.

Později na schůzce se zástupci zbrojařských firem Putin uváděl, že ruské zbraně prokázaly v bojích na Ukrajině svoji efektivitu.

„Naše technika efektivně čelí západním zbraním,“ řekl Putin. „Prakticky veškeré zásoby zbraní (států) NATO byly poslány na podporu současného režimu v Kyjevě,“ dodal. Rusko by podle něho mělo západní zbraně zkoumat, aby vylepšilo vlastní arzenál. Uvedl, že nařídil posílit financování nových zbraní, nabídnout více půjček zbrojovkám a zvýšit platy jejich zaměstnancům, aby posílili výrobu. Vojenské průmyslové podniky „musejí dodávat požadované zbraně a vybavení v co nejkratším termínu,“ řekl šéf Kremlu.

Ruská armáda v poslední době zaznamenává v bojích na Ukrajině značné neúspěchy a musela se stáhnout prakticky z celého území Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. V reakci na postup Ukrajinců separatisté v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice a úřady v Ruskem okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti vyhlásily na konec tohoto měsíce referenda o připojení k Rusku.

Referenda o připojení okupovaných oblastí k Rusku podle šéfa ukrajinské diplomacie Kuleby nic nezmění, Ukrajina bude pokračovat v jejich osvobozování.

Části Chersonské a Záporožské oblasti uspořádají referendum o připojení k Rusku

Část Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a část Záporožské oblasti, které jsou pod ruskou kontrolou, uspořádají od 23. do 27. září referendum o připojení k Rusku. Stejný krok dnes schválilo také vedení samozvaných republik Luhanské lidové republiky (LNR) a Doněcké lidové republiky (DNR).

Ruská Duma schválila zpřísnění trestů za dezerci, rabování a poškozování armády

Ruská státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila zákon, který zpřísňuje tresty za zločiny spáchané v době všeobecné mobilizace. Za dezerci, poškození vojenského materiálu nebo neuposlechnutí rozkazu nově hrozí až deset let vězení. Senát zákon projedná ve středu, informovala agentura RIA Novosti.

Změna zákona přichází v době, kdy ukrajinská armáda osvobozuje své území od ruské okupace a Moskva zvažuje všeobecnou mobilizaci, které se dosud vyhýbala.

Novela zákona zavádí až pětiletý trest za ničení zbraní během války a až 15 let za rabování v době vyhlášeného stanného práva. Vojáci v záloze povolaní k výcviku budou za tyto delikty trestáni stejně jako smluvní vojáci a branci.

Samozvaná Luhanská a Doněcká republika uspořádají referendum o připojení k Rusku

Parlament samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku, uvedla dnes agentura Interfax. Referendum se podle vedení parlamentu bude konat od 23. do 27. září. Ve stejném termínu chce referendum uspořádat i vedení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), které příslušný zákon schválilo jen o chvíli později.

Celý článek najdete zde >>>

Státy Evropské unie schválily půjčku pět miliard eur pro Ukrajinu

Státy Evropské unie dnes formálně schválily poskytnutí půjčky pět miliard eur (asi 123 miliard Kč) Ukrajině, a to na běžný chod státu ochromeného ruskou invazí. Oznámila to Rada EU. Na pomoci, která Ukrajině pokryje provozní výdaje zhruba na měsíc, se unijní ministři financí shodli minulý týden na neformální schůzce v Praze.

Schválená podpora navazuje na unijní summit z konce května, kde lídři dali zelenou balíku finanční podpory v objemu devíti miliard eur. Kvůli sporům o způsob ručení z něj však EU zatím uvolnila jen jednu miliardu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v létě kritizoval evropský blok za průtahy.

Kyjev a Moskva se dohodly na výměně 200 zajatců, řekl turecký prezident

Kyjev a Moskva se dohodly na výměně 200 válečných zajatců, řekl ve vysílání americké stanice PBS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Americký Institut pro studium války (ISW) pak ve své pravidelné analýze napsal, že ukrajinská protiofenziva úspěšně podkopává morálku ruských okupačních vojsk a v Kremlu vyvolává paniku. Naznačují to zejména snahy o uspíšení referend v Doněcké a Luhanské oblasti o jejich připojení k Rusku, dodává ISW.

Ukrajina tvrdí, že její síly úspěšně zastavily ruské jednotky, které se pokoušely zřídit přechod přes řeku Dněpr u Nové Kachovky. Potopily ruskou loď s naloženými zbraněmi, vojenským vybavením a personálem. „Člun se připojil k podvodní jednotce okupantů,“ napsalo na facebooku jižní operační velení ukrajinské armády. Situace v oblastech pod správou jižního velitelství je podle něj trvale napjatá, ale pod kontrolou.

Alexandrovce v ČR nahradí “Bojovníci světla” z Ukrajiny

Alexandrovce v České republice nahradí „Bojovníci světla“: Soubor písní a tanců Ozbrojených sil Ukrajiny.

V prosinci 2022 bude Česká republika hostit turné zasloužilého akademického souboru písní a tanců Ozbrojených sil Ukrajiny s koncertním programem „Bojovníci světla“. Umělci během týdne navštíví pět měst republiky.

Soubor byl založen v Kyjevě v roce 1939 a je jedinečným spojením sborového zpěvu, mistrovské choreografie a uchvacující symfonické hudby. Na pódiu zároveň vystoupí 100 umělců.