Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 17. září 2022
Ukrajinská armáda pokračuje v protiofenzivě na severovýchodě své země, zatímco ruské síly vytvořily obrannou linii mezi řekou Oskil a městem Svatove.
Potvrdilo to dnes britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě, která se opírá o zjištění zpravodajských služeb. "Rusko pravděpodobně považuje udržení kontroly nad touto zónou za důležité, protože jí prochází jedna z mála hlavních tras pro doplňování zásob, které Rusko stále kontroluje ze své Belgorodské oblasti," uvedlo britské ministerstvo na twitteru.
"Rusko se pravděpodobně pokusí v této oblasti tvrdošíjně bránit, ale není jasné, zda síly na ruské frontové linii mají dostatečné rezervy nebo odpovídající morálku, aby odolaly dalšímu soustředěnému ukrajinskému útoku," dodalo ministerstvo.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Rusko má i navzdory konfliktu na Ukrajině dost zdrojů na to, aby plnilo roli zprostředkovatele v arménsko-ázerbájdžánském konfliktu a udrželo svůj vliv v regionu.
Jerevan je ale s reakcí Ruska nespokojený, píše agentura Reuters. Arménie a Ázerbájdžán ve středu večer uzavřely příměří, které prozatím přerušilo největší střet mezi oběma zeměmi od roku 2020. Celkový počet obětí bojů, jež začaly v pondělí, na obou stranách přesáhl 200.
Zprávy ze dne 16. září 2022
V Charkovské oblasti bylo umučeno a zabito přes 1000 lidí, uvedl ombudsman
V ukrajinské Charkovské oblasti bylo během ruské okupace mučeno a zabito přes 1000 civilistů, řekl dnes podle portálu Interfax-Ukrajina ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. V oblasti se po odchodu ruských vojáků našlo 10 mučíren, uvedl také podle ruskojazyčného webu BBC šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko.
Kyjevu se v posledních dnech podařilo obnovit kontrolu nad velkou částí Charkovské oblasti na severovýchodě země během rychlé protiofenzívy. Z osvobozených území začaly přicházet zprávy o hrůzách, kterými si za okupace podle ukrajinských představitelů prošli místní obyvatelé, podobně jako tomu bylo v případě měst v okolí Kyjeva osvobozených v dubnu.
„K dnešnímu dni mohu potvrdit přítomnost nejméně 10 mučíren v obcích (Charkovské oblasti). Dvě z nich jsou ve městě Balaklija,“ uvedl pak policejní šéf Klymenko.
Jednu z mučíren zřídili ruští vojáci za okupace Balakliji na tamní policejní stanici, zjistila BBC. Artem, který tam podle svých slov strávil 40 dní, novinářům stanice řekl, že jeho samotného i spoluvězně a spoluvězenkyně Rusové mučili elektrickým proudem. Používali přitom generátor pro nabíjení mobilního telefonu.
Artem také slyšel, jak v sousedních celách křičí lidé bolestí. Věznitelé podle něj při mučení speciálně vypínali hlasitou ventilaci. „Vypnuli ji, abychom mohli všichni slyšet, jak při mučení proudem křičí lidi,“ vysvětlil. Rusové ho zadrželi poté, co u něho našli fotografii bratra v ukrajinské vojenské uniformě.
Ukrajinský ombudsman novinářům řekl, že v nadcházejících dnech úřady zveřejní přesný počet mučených a zabitých obyvatel osvobozeného Izjumu, kde se po stažení ruských vojáků našlo provizorní pohřebiště se zhruba 450 hroby. Ukrajinská prokuratura dnes podle agentury AP oznámila, že některá těla nalezená na tomto místě měla svázané ruce za zády nebo provaz kolem krku, což ukazuje na možné mučení. Náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov ve čtvrtek uvedl, že někteří z pochovaných pravděpodobně zemřeli také při dělostřeleckém ostřelování.
Putin: Rusko pokračuje v ofenzivě na Donbasu nehledě na ukrajinský protiútok
Rusko bude dál pokračovat ve své ofenzivě na ukrajinském Donbasu nehledě na pokusy Kyjeva o protiútok, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin, který je v uzbeckém Samarkandu na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Před novináři ruský prezident také prohlásil, že plán „speciální vojenské operace“, jak Moskva svou invazi označuje, zůstává stejný a nemění se.
Ukrajinská strana v posledních týdnech přešla do protiofenzivy na jihu a severovýchodě Ukrajiny, kde donutila ruské síly k ústupu. Moskva zatím v souvislosti s ukrajinským postupem slova jako protiofenziva či protiútok nepoužívala, osvobození Charkovské oblasti Ukrajinou a stažení svých vojáků vysvětluje jako přeskupení ruských sil.
Scope: Ruská ekonomika se na předválečnou úroveň vrátí nejdříve v roce 2030
Ruská ekonomika se na úroveň z doby před zahájením útoku na Ukrajinu pravděpodobně nevrátí dříve než v roce 2030. Předpovídá to podle agentury Reuters zpráva evropské ratingové agentury Scope Ratings. Rusko v důsledku útoku na Ukrajinu čelí rozsáhlým sankcím ze strany západních zemí.
Zpráva předpokládá, že výkon ruské ekonomiky se bude na konci příštího roku nacházet zhruba osm procent pod úrovní z loňského roku. „Ruská vláda s pomocí ruské centrální banky využila nečekané exportní příjmy ke zmírnění bezprostředního dopadu války na Ukrajině a sankcí na domácí ekonomiku. Dlouhodobější vyhlídky (ruské ekonomiky) se však zhoršují,“ uvedla agentura Scope.
Hospodářský růst v Rusku bude podle zprávy nadále podkopávat zrychlující odliv kapitálu, omezený přístup k západním technologiím a nepříznivé demografické trendy.
Zpráva předpokládá, že soukromý sektor v letošním roce stáhne z Ruska více kapitálu než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Tehdy odliv soukromého kapitálu z Ruska dosáhl 152 miliard dolarů (zhruba 3,7 bilionu korun). V letošním prvním čtvrtletí podle zprávy odliv kapitálu činil 64,2 miliardy dolarů.
Ruské úřady v poslední době zlepšují odhady letošního vývoje domácí ekonomiky a tvrdí, že západní sankce mají na ruské hospodářství menší dopad, než se předpokládalo. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov například minulý týden předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos klesne o 2,9 procenta. Ještě v srpnu jeho ministerstvo předpokládalo propad o 4,2 procenta.
Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento měsíc citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.
Doba není vhodná na válčení, řekl Putinovi indický premiér
Doba není vhodná na válku, řekl dnes ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podle webu The Times of India šéf indické vlády Naréndra Módí. Rusko udělá vše, co je v jeho silách, aby konflikt na Ukrajině ukončilo co nejdřív, Kyjev ale odmítá diplomatická jednání, reagoval podle agentury TASS Putin. Módí a Putin se setkali na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v uzbeckém Samarkandu.
Celý článek najdete zde >>>
Některá těla exhumovaná z hromadného pohřebiště v osvobozeném ukrajinském městě Izjum nesou známky mučení, uvedla ukrajinská prokuratura.
V poválečné obnově Ukrajiny budou podle Bartoše důležitá partnerství mezi ukrajinskými a evropskými městy a regiony. Připraví společné projekty.
Bek nepředpokládá, že by na unijní summit v Praze dorazil Zelenskyj
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) nepředpokládá, že by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v říjnu dorazil na unijní summit v Praze. Bek dnes novinářům řekl, že ukrajinská hlava státu se nevypraví mimo svou zemi, dokud trvá ruská vojenská invaze. Čeští politici označovali před začátkem předsednictví účast Zelenského za ideální variantu, která však závisí právě na vývoji konfliktu na Ukrajině.
Neformální summit EU se uskuteční v Praze 6. a 7. října, jeho tématem bude širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy. Pozvánky do českého hlavního města dostali talé lídři zemí západního Balkánu, Bek doufá i v účast nové britské premiérky Liz Trussové.
Z Ukrajiny by mělo být zastoupení silné. „Myslím, že nás ale nečeká velké překvapení, že bychom měli prezidenta Zelenského v Praze,“ dodal. Z ukrajinské strany by podle něj muselo nastat velké překvapení. „Ukrajinská strana dlouhodobě inzeruje, že dokud probíhá válka, tak hlava státu se nevypraví mimo Ukrajinu,“ řekl Bek.
Tento týden podle Beka nadále pokračují jednání, kdo přijme pozvání a na summit dorazí. Druhá část summitu se bude podle Beka s velkou pravděpodobností týkat energetiky.
Generální prokurátor v separatistické Luhanské lidové republice zemřel v důsledku exploze, uvedla agentura Interfax s odvoláním na záchranáře.
Ve stovkách provizorních hrobů v Izjumu leží podle policie hlavně civilisté
Většina těl uložených v provizorních hrobech nalezených v Izjumu na severovýchodě Ukrajiny patří civilistům, uvedla dnes ukrajinská policie. Podle prokuratury nesou některá z exhumovaných těl stopy mučení. OSN do města, které síly Kyjeva osvobodily od ruských okupačních jednotek minulý týden, plánuje vyslat misi. Následky ruské okupace jsou na severovýchodě Ukrajiny podobné jako v dříve osvobozené Buči u Kyjeva, řekl v dnešním rozhovoru s agenturou Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že na nově osvobozených územích jsou důkazy o ruských válečných zločinech.
O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala ve čtvrtek místní policie i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stovky hrobů označených křížem v lese na izjumském předměstí viděli dnes i reportéři AFP, podle kterých se pracuje na identifikaci mrtvých.
Hrobů je mezi vzrostlými stromy zřejmě 443, uvedl z místa vládní zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. „Viděl jsem číslo 443. Číslo jedna jsem neviděl,“ řekl činitel. „Celkový počet mrtvých (v oblasti v důsledku bojů) odhadujeme podle čísel,“ uvedl Kotenko. Dodal, že některé hroby ale obsahují i dvě nebo více těl. Úřady zaujal zejména hrob s těly, nad kterým byl vztyčen kříž s nápisem „Ukrajinská armáda, 17 lidí. Izjum, z pitevny“.
Většina lidí pohřbených v provizorních hrobech je z řad civilistů, uvedl dnes policejní šéf Ihor Klymenko, podle kterého jde o přibližný odhad. „Ačkoliv máme informace, že jsou tam (pohřbení) i vojáci, zatím jsme žádného nevyzvedli,“ řekl Klymenko.
Ukrajinská prokuratura dnes podle agentury AP oznámila, že některá těla měla ruce svázané za zády či provaz kolem krku.
Vyhodnotit situaci na místě plánuje OSN, která chce do Izjumu vyslat monitorovací misi. „Plánují tam jet, aby zjistili víc o tom, co se tam mohlo stát,“ uvedla mluvčí OSN. Organizace podle ní nemůže potvrdit, zda se jedná o masový hrob nebo řadu jednotlivých hrobů.
Ukrajinské úřady od objevení provizorního pohřebiště identifikují mrtvé a snaží se zjistit příčinu jejich úmrtí. Náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov ve čtvrtek uvedl, že někteří lidé zemřeli při dělostřeleckém ostřelování, jiní při náletech. Podle Kotenka jsou v neoznačených hrobech lidé, kteří zahynuli v ulicích. Upozornil také, že část Izjumu byla v izolaci a lidé bez zásob umírali hlady. Úřady se dosud navíc nedostaly na izjumské hřbitovy. „Nevíme proto, jaká je situace,“ řekl Kotenko.
Také prezident Zelenskyj dnes v rozhovoru s agenturou Reuters upozornil, že civilních obětí na nově osvobozeném území bude pravděpodobně mnohem víc. „K dnešku víme o 450 pohřbených mrtvých. Jsou ale i další pohřebiště s mnoha lidmi. Umučenými. Někde celé rodiny,“ podtrhl Zelenskyj. Odpověděl také kladně na otázku, zda jsou v oblasti důkazy o spáchání válečných zločinů.
Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny dobyla zpět ukrajinská armáda minulý týden při své protiofenzivě. Pod kontrolou ruských sil bylo toto strategické město od března. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo hromadných hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň.
Rusko podle ukrajinských úřadů ostřelovalo jih a severovýchod Ukrajiny
Ruská armáda v noci na dnešek ostřelovala města Kryvyj Rih a Nikopol v Dněpropetrovské oblasti a Charkov na severovýchodě země, oznámily ukrajinské úřady. Ostřelování, tentokrát z ukrajinské strany, ohlásila i ruská Belgorodská oblast, napsal ruskojazyčný server BBC.
Města na jihu Ukrajiny v Dněpropetrovské oblasti Rusko ostřelovalo dělostřelecky a ze salvových raketomů Grad, uvedl oblastní gubernátor Valentyn Rezničenko. Nejvíc úderů zaznamenali obyvatelé Nikopolu ležícím na břehu Dněpru, kam dopadlo 40 střel. Při ostřelování byla podle gubernátora zraněna 57letá žena a poškozen jeden vícepatrový dům, několik menších domů, gymnázium, školka, několika podniků a plynové potrubí napříč městem.
Jedna raketa dopadla v Charkově ve čtvrti na jihovýchod od centra vedle domu. Poškozena byla silnice a na místě propukl menší požár. Zatím není jasné, jestli si útok vyžádal oběti, napsala agentura Unian.
V Izjumu se po odchodu ruských vojáků našlo provizorní pohřebiště s 440 těly
V ukrajinském Izjumu se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby. Stanici Sky News to řekl náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov. Fotografie a záběry dřevěných křížů v lese zveřejnila na sociální síti Telegram stanice Nastojaščeje vremja, které o nálezu hřbitova řekl zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo masových hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň.
Všechna těla z pohřebiště v Izjumu podle policejního náčelníka úřady plánují vyzdvihnout a podrobit je forenznímu vyšetřování. Některá z nich se podle něj zatím nepodařilo identifikovat.
„Je to pro mě opravdu šokující a hrůzné. Je to zločin proti lidskosti. V civilizovaném světě v roce 2022 by to tak nemělo být,“ okomentoval nález Bolvinov.
„Víme, že někteří (lidé) byli zabiti, další zemřeli kvůli dělostřelecké palbě, kvůli takzvaným zraněním při výbuchu miny. Další kvůli náletům,“ odpověděl Bolvinov na otázku, jak pohřbení lidé zemřeli. Doplnil, že přesnou příčinu smrti ale vyjeví až vyšetřování.
Na některých hrobech jsou příjmení, na některých jsou jen čísla, řekl stanici Nastojaščeje vremja zmocněnec pro pohřešované osoby Kotenko. Na dalších jsou i věnce nebo datum úmrtí.
„Když bylo ostřelování města, lidé umírali přímo na ulicích. Pohřební služby nevěděly, co je to za lidi, ale přijímaly je a pochovávaly na tomhle hřbitově,“ řekl Kotenko. Zmocněnec doplnil, že ruské okupační síly už dříve zveřejnily videozáznam pohřebiště. „Bylo nám jasné, že se to místo musíme pokusit po osvobození území najít,“ vysvětlil Kotenko. Většina pochovaných lidí podle něj zemřela při dělostřeleckých útocích.
USA poskytnout Ukrajině další vojenskou pomoc za 600 milionů dolarů
Spojené státy oznámily nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu. Prezident Joe Biden schválil pomoc za 600 milionů dolarů (14,7 miliardy korun), uvedl Bílý dům ve zprávě zaslané ministerstvu zahraničí. USA dosud Ukrajině bojující od února proti Rusku poskytly vojenskou pomoc přesahující 15 miliard dolarů (368 miliard korun).
Pomoc zahrnuje raketomety HIMARS, brýle pro noční vidění, protipěchotní miny claymore, odminovací zařízení, dělostřelecké granáty a přesně naváděné dělostřelecké střely, uvedl Pentagon. Peníze mají být použité také na vojenské vzdělávání a výcvik, vyplývá ze zprávy Bílého domu.
„S cílem splnit rostoucí požadavky Ukrajiny na bojišti budou Spojené státy pokračovat ve spolupráci se svými spojenci a partnery, aby Ukrajině poskytly důležité kapacity,“ uvedl Pentagon.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval v souvislosti se zprávami o nálezu hromadných hrobů v ukrajinském městě Izjum k rychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude pracovat na stíhání této agrese.
Lipavský to dnes uvedl na twitteru. Podobné útoky vůči civilnímu obyvatelstvu v 21. století označil za nemyslitelné a odporné a nelze je podle něj přehlížet.
Ukrajinská armáda získala Izjum na východě země zpět pod svou kontrolu v neděli 11. září. Po osvobození města a odchodu ruských jednotek tamní policie oznámila nalezení provizorního pohřebiště se 440 hroby, z nichž některé jsou hromadné. Většina těl v hrobech podle ukrajinské policie patří civilistům a mnohá z exhumovaných těl nesou stopy mučení. "Nesmíme to přehlížet. Zasadíme se o potrestání všech válečných zločinců," reagoval na to šéf české diplomacie.
To, že se pachatelé za své činy budou muset zodpovídat, uvedl v pátek na twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. Krutosti páchané na civilistech odsoudil také šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Podle něj "politické vedení Ruska a všichni zapletení do porušování mezinárodní a humanitárního práva na Ukrajině ponesou odpovědnost a EU podporuje každou snahu v tomto směru".
K hrůznému nálezu se v pátek několikrát vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pravidelném večerním projevu v té souvislosti vyzval k potrestání Moskvy za válečné zločiny. Svět podle něj nesmí přihlížet, jak "teroristický stát" Rusko zabíjí a mučí. Rusko podle něj musí být trestáno ještě tvrdšími sankcemi.