Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko zváží, že by plyn do Evropy posílalo přes Ukrajinu i po roce 2024, kdy končí stávající smlouva o tranzitu přes tuto zemi, pokud bude v Evropě zájem a ukrajinské plynovody budou v provozuschopném stavu. Uvedlo to podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo zahraničí.

Kanál v deltě Dunaje využilo už 16 lodí plujících pro náklad obilí

Nově zpřístupněným kanálem v deltě Dunaje proplulo za poslední čtyři dny už 16 nákladních lodí. Mohou tak snáze dosáhnout ukrajinských říčních přístavů, kde na ně čeká ruskou invazí blokované obilí. Informovala o tom dnes agentura Unian s odvoláním na ukrajinské ministerstvo infrastruktury.

Zprovoznění kanálu Bystre, který spojuje hlavní rameno delty Dunaje s Černým mořem, umožnilo opětovné dobytí nedalekého Hadího ostrova ukrajinskými silami. Lodě mohou kanál využít při plavbě do ukrajinských říčních přístavů Izmajil, Reni a Usť-Dunajsk. První loď od počátku války proplula kanálem 9. července.

Podle náměstka ukrajinského ministra infrastruktury Jurije Vaskova zprovoznění vodní cesty, která je zatím schopna pojmout pouhé čtyři lodě denně, uleví přetíženému rumunskému kanálu Sulina. U jeho ústí čeká na možnost proplout do některého z ukrajinských přístavů na 90 lodí. Ukrajinské ministerstvo podle Vaskova současně jedná s rumunskými kolegy a zástupci Evropské komise o zvýšení kapacity Sulinského kanálu.

Úřady v Rusku stíhají opozičního politika Jašina za šíření lží o armádě

Ruští vyšetřovatelé z federální kriminální ústředny začali stíhat opozičního politika Ilju Jašina kvůli podezření, že se dopustil šíření vědomě lživých informací o nasazení ruských ozbrojených sil. Oznámila to dnes agentura Interfax, která se odvolává na Jašinova obhájce.

"Právě mi telefonoval vyšetřovatel, že u Jašinů začíná domovní prohlídka. Jedu na místo," řekl advokát Vadim Prochorov. Vyšetřovatelé se k tomu zatím nevyjádřili.

Devětatřicetiletý Jašin je zřejmě jedním z posledních významných opozičníků, který dosud zůstával na svobodě, anebo neuprchl do exilu. V současnosti si ale odpykává trest 15 dnů vězení za neuposlechnutí příkazu policisty, na svobodu by měl vyjít ve středu. "Možná mě pustí, možná ne," napsal na sociálních sítích.

V zemi, jejíž vedení označuje válku proti Ukrajině za speciální vojenskou operaci a bez ohledu na četná svědectví a důkazy trvá na tom, že ruští vojáci neútočí na civilisty a civilní cíle, nově hrozí až 15 let vězení za šíření informací, které se odchylují od oficiální verze. Minulý týden moskevský soud poslal na sedm let do vězení moskevského poslance Alexeje Gorinova, který veřejně hovořil o válce proti Ukrajině a o tom, že v ní umírají ukrajinské děti. Šedesátiletý Gorinov se podle tiskových agentur stal prvním člověkem, navíc ve volené pozici, který za protiválečné postoje skončil ve vězení.

Polsko podle neoficiálních informací poskytne Ukrajině další tanky

Polsko by podle nepotvrzených informací mělo brzy předat Ukrajině všech svých 232 tanků PT-91 Twardy. Na oplátku by měla Varšava od Spojených států obdržet 300 už používaných tanků Abrams, napsal dnes polský server Defence 24. Ten se odvolává na informace z ukrajinských sociálních sítí. Zpráva se objevila v den, kdy polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka přijal v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Blaszczak při jednání se svým protějškem Oleksijem Reznikovem podle agentury PAP zdůraznil, že pomoc Ukrajincům ve válce proti Rusku je pro Polsko nejvyšší prioritou, protože případná porážka Ukrajiny by Polsko vystavila vážnému ohrožení, že se stane příští obětí ruské agrese.

"Ukrajina bojuje samozřejmě i za naši svobodu. Svobodná Ukrajina znamená také svobodné Polsko. Dobytí Ukrajiny Ruskem by pro Polsko představovalo smrtelné nebezpečí," řekl polský ministr. "Chceme sousedit se svobodnou Ukrajinou, ne s Ruskem, a proto podporujeme Ukrajinu," dodal. Připomněl, že Polsko již poskytlo Ukrajině pomoc za 1,7 miliardy dolarů (asi 41,3 miliardy Kč).

Polské tanky PT-91 Twardy jsou v podstatě modernizací tanků T-72 sovětské konstrukce, které za socialismu v licenci vyráběly i polské a československé zbrojovky. Polsko už dříve předalo Ukrajině více než 200 tanků T-72.

Blaszczak začátkem dubna podepsal s Američany smlouvu o nákupu 250 tanků Abrams v nejnovější verzi. Polská armáda má kromě toho ve výzbroji tanky Leopard německé konstrukce.

Lukašenko odvolal zástupce náčelníka generálního štábu a stěžoval si na spojence

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes odvolal zástupce náčelníka běloruského generálního štábu Aljaksandra Škirenku, oznámila místní média s odvoláním na příslušný výnos hlavy státu. O důvodu odvolání se nezmínila. Lukašenko v projevu před vojáky tvrdil, že Bělorusko nikdy dříve nečelilo takovému ohrožení národní bezpečnosti jako nyní, kdy Západ rozpoutal proti zemi hybridní válku, a stěžoval si na "vyčkávací postoj" spojenců z řad bývalých sovětských republik.

Generálmajor Škirenka stál v generálním štábu v čele organizační a mobilizační správy a měl na starosti i povolávání branců k povinné vojenské službě. Do generálské hodnosti jej Lukašenko jmenoval v roce 2017.

Bělorusko jako nejbližší spojenec Moskvy se přímo nezapojilo do ruské války proti Ukrajině, ale poskytlo k agresi své základny, a tak je pokládáno za účastníka války. Západ na Minsk kvůli tomu uvalil další sankce.

Lukašenko při dnešním přijetí absolventů vojenských vysokých škol a nejvyšších důstojníků podle opozičního listu Naša Niva tvrdil, že konflikt na Ukrajině zavinil Západ v čele s USA rozvracením systému globální bezpečnosti a že "novodobí křižáci z NATO" plánovali zaútočit na Rusko přes Ukrajinu a Bělorusko, o čemž v pondělí podrobně hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Kyjev a Západ označují ruskou invazi z 24. února za ničím nevyprovokovanou agresi proti sousední zemi.

"Nynější události představují rozhodné kroky k multipolárnímu světovému řádu, k ukončení americké hegemonie, kvůli jejímuž zachování se zvětšují uskupení vojsk, podporuje se neonacistická ideologie a otevřeně fašistické režimy okolo zemí pokládaných za nežádoucí. Taková politika Západu bohužel přibližuje svět k propasti velké války, ve které už nebude vítězů," prohlásil Lukašenko.

Postěžoval si, že proti Bělorusku rozpoutal Západ rozsáhlou hybridní válku útočného charakteru. V této souvislosti Lukašenko kritizoval spojence z vojenského paktu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) a postsovětského Společenství nezávislých států (SNS), že zaujali vyčkávací postoj.

"Masivní nátlak vedl bohužel k tomu, že někteří naši spojenci z ODKB a SNS zaujímají - jemně řečeno - vyčkávací postoj. Ale politika Běloruska tím nebyla otřesena, udržujeme dialog se státy, které si váží našeho názoru a našich zájmů," řekl Lukašenko a dodal, že nikdy dříve v dějinách nečelilo Bělorusko tak bezprecedentní úrovni ohrožení národní bezpečnosti.

Ukrajinský podnik Naftogaz požádal mezinárodní věřitele o odklad splátek

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz požádala své mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu. Podle agentury Reuters tak vyvolala očekávání, že podobný krok by v brzké době mohla učinit rovněž ukrajinská vláda.

Naftogaz by měl 19. července splatit dluhopisy v hodnotě 335 milionů dolarů (přes osm miliard korun) a uhradit dvě splátky úroků. Firma však uvedla, že se potýká s nedostatkem hotovosti, protože mnozí její zákazníci nejsou v důsledku ruské invaze schopni platit své účty. Návrh, o kterém by měli držitelé dluhopisů hlasovat do 21. července, by odložil platby související s mezinárodními dluhopisy podniku do července 2024.

Naftogaz je pro ukrajinskou vládu důležitým zdrojem příjmů. V loňském roce se podílet téměř 17 procenty na celkových rozpočtových příjmech Ukrajiny. Před válkou podnik zaměstnával více než 50 tisíc lidí.

Žádost Naftogazu vyvolává očekávání podobného kroku ze strany ukrajinské vlády, která by měla v září uhradit splátku dluhopisů v hodnotě téměř jedné miliardy dolarů. Vláda nicméně dosud uváděla, že tuto platbu hodlá uskutečnit.

"Mohl by to být návod pro Ukrajinu," řekl o plánu Naftogazu na odklad splátek analytik Viktor Szabó z investiční společnosti abrdn. Podle Jerlana Syzdykova z firmy Amundi Asset Management, která vlastní ukrajinské dluhopisy, by pozastavení splátek prostřednictvím dohody s věřiteli mělo v současné době pro Ukrajinu smysl.

"Čím dříve to udělají, tím větší smysl to bude mít," uvedl Syzdykov.

Meduza: Třicet procent Rusů si přeje okamžité ukončení války na Ukrajině

Třicet procent Rusů si myslí, že válku proti Ukrajině je nutné okamžitě ukončit. Ve věkové kategorii 18 až 24 let ukončení války žádá až 56 procent dotázaných. Se stoupajícím věkem ale podpora války mezi Rusy stoupá, uvedl dnes zpravodajský server Meduza s odvoláním na výsledky neveřejného výzkumu, který podle zdrojů portálu minulý měsíc na zakázku Kremlu uskutečnila společnost VCIOM. Kreml i VCIOM se zdržely vyjádření.

Autoři průzkumu kladli dotázaným, jejichž počet není znám, otázku, zda je jim bližší názor, že bojové operace na Ukrajině je záhodno co nejdříve zastavit, anebo nikoli. První možnost zvolilo 30 procent dotázaných, naopak 57 procent usoudilo, že ve válce je nutné pokračovat; 13 procent neodpovědělo.

Pro ukončení války bylo 56 procent dotázaných ve věku 18 až 24 let, pro pokračování jen 19 procent. Ve věkové kategorii 25 až 34 let ukončení války podporovalo 43 procent dotázaných a 41 proti bylo pro pokračování. Se stoupajícím věkem počet přívrženců války rostl: u Rusů starších 60 let to bylo již 72 procent dotázaných, napsala Meduza s odvoláním na zdroje blízké Kremlu.

V Moskvě a v Petrohradu, dvou největších ruských městech, si ukončení války přálo okolo dvou pětin dotázaných, 48 procent bylo pro pokračování. Nejvíce podporovatelů války - 62 procent - žilo v dalších městech s více než milionem obyvatel.

VCIOM na žádost Kremlu také zkoumal souvislost mezi podporou války a vlivem médií. Mezi "aktivními uživateli internetu" 47 procent dotázaných chtělo skoncovat s válkou a 35 procent bylo pro její pokračování. Naopak mezi televizními diváky si konec války přálo jen 22 procent dotázaných, zatímco 68 procent podpořilo další válčení.

VCIOM údaje z tohoto průzkumu nezveřejnil. Na svém webu jen napsal, že podle červnové ankety 72 procent Rusů spíše podporuje "speciální vojenskou operaci", jak ruské úřady oficiálně nazývají válku proti Ukrajině, dalších 17 procent ji spíše nepodporuje a 11 procent mělo problém odpovědět.

Sociolog Grigorij Judin o neveřejném průzkumu Meduze řekl, že jeho výsledky byly předvídatelné, i jiné průzkumy totiž vypovídají, že "speciální operaci" podporují spíše starší Rusové a také obyvatelé velkých měst s velkým počtem státních zaměstnanců. "Je to válka starců a příslušníků silových složek, kteří chtějí zakonzervovat zemi v minulosti," usoudil. Touha mládeže po míru se ale podle sociologa přinejmenším v nejbližší době neprojeví masovými protesty.

"Prezident (Vladimir Putin) chce bojovat, a on je hlavní," řekl serveru nejmenovaný zdroj blízký Kremlu, podle kterého k ukončení války nepovedou žádné průzkumy a ani protesty, na jejichž zvládnutí má pořádková policie dostatek sil.

Meduza, založená ruskými novináři, operuje z lotyšské Rigy, v samém Rusku ji úřady nejprve loni označily hanlivou nálepkou "zahraničního agenta" a krátce po vypuknutí války proti Ukrajině ji zakázaly.

K vyšetřování zločinů na Ukrajině využije EU stávající soudy, uvedl Blažek

K vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině využije Evropská unie stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez souhlasu dalších velmocí. Po dnešním neformálním jednání ministrů spravedlnosti EU v Praze to uvedli eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

S přáním diskutovat o vzniku speciálního tribunálu přijel na zasedání ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Reynders ale po jednání řekl, že EU se pokusí využít soudy, které již má k dispozici - tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud v Haagu.

Eurokomisař apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá národní vyšetřování zločinů na Ukrajině Eurojustu a aby využily důkazy, které Eurojust shromáždí ve společné databázi. Shromážděné důkazy budou k dispozici všem soudům a tribunálům, zdůraznil.

Dánský výrobce stavebnic Lego se rozhodl přerušit obchodní aktivity v Rusku. Ukončuje spolupráci s firmou, která provozuje ruské obchody značky Lego.

Ukrajinci odrazili ruské útoky u Charkova a Slovjansku, tvrdí jejich velení 

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ráno velení ukrajinské armády. Ukrajinští obránci se kromě toho podle stejného hlášení vypořádali s ruskými útočnými akcemi v Charkovské oblasti, kde ale kvůli ruskému ostřelování podle místní správy za uplynulých 24 hodin zemřelo sedm lidí a dalších 34 utrpělo zranění. Také ranní ostřelování Mykolajivu na jihu země si podle místních úřadů vyžádalo zranění několika civilních obyvatel, informuje agentura Unia

Ruský prezident Vladimir Putin příští týden navštíví Teherán, kde se setká s prezidenty Íránu a Turecka, informuje Reuters s odvoláním na Kreml.

EU pošle Ukrajině miliardu eur na chod státu, shodli se ministři financí

Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur (24,6 miliard korun) z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to dnes ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury zajistí finance například fungování kritické infrastruktury.

Evropský blok od únorového začátku ruské invaze poskytl Kyjevu 1,2 miliardy eur, které slouží k pokrytí nákladů vzniklých v důsledku agrese Moskvy. Ukrajinská vláda požádala o další pomoc, když podle ekonomů jen na každodenní provoz státu potřebuje až pět miliard eur měsíčně.

Slovensko má v zásobnících dostatek plynu pro celou příští zimu, řekl ministr

Slovensko má v zásobnících uskladněno dostatek zemního plynu na celou příští topnou sezonu, řekl dnes novinářům tamní ministr hospodářství Richard Sulík. Státní plynárny SPP už dříve začaly nakupovat také norský plyn a zkapalněný zemní plyn v zájmu snížení závislosti země na dodávkách suroviny z Ruska.

„Mohu oznámit, že Slovensko má plynu dostatek na celou příští topnou sezónu, tedy až do konce března 2023. Tento plyn se nachází v slovenském vlastnictví a je fyzicky na Slovensku v zásobnících,“ oznámil Sulík. Dodal, že za stávající situace nedojde k žádným omezením pro odběratele.

Sephora oznámila, že prodá sto procent akcií své dceřiné společnosti v Rusku místnímu generálnímu řediteli v Rusku. Cílem je zachování pracovních míst pro stávající zaměstnance. 

Írán se podle Bílého domu chystá Rusku dodat bezpilotní letouny

Spojené státy se domnívají, že se Írán chystá Rusku dodat několik stovek dronů, z nichž některé budou schopny nést zbraně. Novinářům to dnes podle agentury AP řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Rusko by podle něj tyto bezpilotní letouny mohlo použít při své pokračující invazi na Ukrajinu.

„Naše informace naznačují, že se íránská vláda chystá poskytnout Rusku až několik stovek bezpilotních letounů, včetně těch schopných nést zbraně, a to vše ve zrychleném termínu,“ řekl Sullivan. USA podle něj také mají informace dokládající, že Írán chystá výcvik ruských sil, při kterém je naučí tyto bezpilotní letouny používat možná již tento měsíc. Zda Teherán Rusku již některé z těchto bezpilotních systému poskytl, podle Sullivana není jasné.