Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinské letectvo zničilo svůj první nepřátelský cíl pomocí ukořistěného systému #Russian Pantsir-S1 SAM, řekl plukovník Yuriy Ignat, mluvčí velitelství vzdušných sil AFU.

Osm zahraničních lodí připlulo do ukrajinských přístavů pro zemědělské výrobky, píše Ukrajinska pravda s odvoláním na velení námořnictva.

Ukrajinský velvyslanec Perebyjnis v Praze skončí během srpna, řekl ČTK. Poté se vrátí do Kyjeva, do budoucna nevyloučil přesun na jiné velvyslanectví.

Johanssonová: Do EU přišlo 6,7 milionu uprchlíků, přes tři miliony se vrátily

Do Evropské unie přišlo za více než čtyři měsíce trvání ruské invaze na Ukrajinu 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, přes tři miliony běženců se vrátily. Největší zátěž v přepočtu na obyvatele mají Česko, Polsko a Estonsko. Na tiskové konferenci po neformálním zasedání ministrů vnitra EU v Praze to dnes řekla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

Podle Johanssonové asi 3,7 milionu běženců z Ukrajiny požádalo v unii o dočasnou ochranu. „Někteří tu jsou, ale o ochranu nepožádali, protože se plánují vrátit, jiní o ochranu požádali, ale na Ukrajinu se vrátili. Někteří se registrovali v jedné zemi EU a pak znovu v další zemi. Takže tu jsou překryvy,“ řekla eurokomisařka. Podle ní je tak v Evropské unii mezi 3,2 a 3,7 milionu ukrajinských uprchlíků.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) minulý týden uvedl, že od začátku ruské invaze 24. února odešlo z Ukrajiny 8,8 milionu lidí, 3,3 milionu lidí se zase na Ukrajinu vrátilo. V různých evropských zemích je podle úřadu nyní 5,6 milionu běženců z Ukrajiny.

EU podle Johanssonové také pracuje na deklaraci solidarity, podle které by mohli být někteří uprchlíci relokováni do jiných zemí. Dosud je podle ní připraveno provádět relokace 13 zemí, mohlo by jít až o 8000 lidí.

Ministři vnitra EU jednali o dopadech války na Ukrajině

Ukrajina infrastrukturně trpí, bude potřebovat například i obnovu policejních automobilů či techniky. Po dnešním neformálním jednání ministrů vnitra EU v Praze to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se svými protějšky jednal také o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí.

Debatu o válce na Ukrajině ministři podle Rakušana dnes rozšířili i o moldavský pohled. Moldavská ministryně vnitra Ana Ravencová a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová podepsaly dokument, podle kterého má v Kišiněvě vzniknout platforma Evropské unie, která sdruží bezpečnostní experty zemí EU pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem. Rakušan dodal, že dnešního jednání se už on-line účastnili i čeští experti.

Dalšími tématy jednání ministrů byly podle Rakušana registrace zbraní, jejich kontrola, zamezení zneužívání uprchlíků z Ukrajiny různými podvodníky a jejich zneužívání na černém pracovním trhu. „To jsou všechno výzvy, kterým budeme čelit nejenom v rámci českého předsednictví, ale i v dalších měsících a možná i letech,“ řekl ministr.

Ministři jednali i o boji proti zneužívání dětí. „Komise už v květnu přišla se svým návrhem a úkolem českého předsednictví je tento návrh s ostatními členskými zeměmi posunout dál,“ řekl ministr. Johanssonová dodala, že návrh se soustředí na boj se zneužíváním na internetu. Internetové společnosti podle ní jen minulý rok nahlásily 85 milionů případů, za deset let tato trestná činnost v EU narostla o 6000 procent.

První ministerské setkání při českém předsednictví v Radě Evropské unie bude pokračovat v úterý jednáním ministrů spravedlnosti, kteří se budou mimo jiné zabývat sběrem a uchováváním důkazů pro účely trestního stíhání ruských zločinů na Ukrajině.

Nejbohatší Ukrajinec Achmetov ohlásil, že kvůli zákonu proti oligarchům předá svůj mediální byznys státu, protože jej kvůli válce nemůže prodat.

Na Ukrajině se pohřešuje přibližně 7200 vojáků, velká část z nich upadla do zajetí a žije, řekl serveru Suspilne zmocněnec pro pohřešované osoby.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který Ukrajincům zjednoduší postup při získání ruského občanství. Tuto možnost dosud měli jen obyvatelé separatistických území.

Počet obětí nedělního ruského raketového útoku na ukrajinský Časiv Jar vzrostl na 24, píše s odvoláním na záchranné složky agentura Unian.

USA poskytnou českým organizacím pomáhajícím Ukrajincům 248 milonů korun

Spojené státy poskytnou organizacím v České republice 10,2 milionu dolarů (zhruba 248 milionů korun) na podporu lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu. Částka je součástí balíčku humanitární pomoci ve výši zhruba 368 milionů dolarů (téměř devět miliard korun), který oznámil minulý týden americký ministr zahraničí Antony Blinken, uvedlo dnes v tiskové zprávě velvyslanectví USA v Praze.

Peníze podle chargé d'affaires americké ambasády Michaela Dodmana mají vyjádřit solidaritu USA s Českou republikou a lidmi z Ukrajiny. „ČR svou podporou Ukrajině a Ukrajincům prchajícím před ruskou agresí nadále ukazuje svou iniciativu, odvahu a empatii,“ uvedl. Peníze budou určeny na podporu aktivit Dětského fondu OSN, Mezinárodní organizace pro migraci, Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Světové zdravotnické organizace v Česku.

Centrum pro uprchlíky v Praze znovu otevřelo

V Praze se po necelém měsíci znovu otevřelo Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU). Před centrem čekaly ráno desítky lidí. To bylo začátkem týdne běžné i před jeho uzavřením, sdělil mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Vedení hlavního města centrum uzavřelo v polovině června kvůli nedostatku ubytovacích kapacit v metropoli. Na základě rozhodnutí vlády jej magistrát musel znovu otevřít, ale již nenabízí trvalé ubytování.

KACPU stejně jako dříve pomáhá uprchlíkům se zařízením povolení k pobytu, zdravotního pojištění a dalších úkonů. Nově již však kvůli naplněné kapacitě nenabízí bydlení v městských bytech a ubytovnách. Běžencům pracovníci centra nabízejí jen nouzové přespání v provizorních stanových městečkách a také státní lůžka zajišťovaná Správou uprchlických zařízení.

Tři lidé zemřeli a dalších 22 jich utrpělo zranění v důsledku ruského ostřelování Charkova, uvedl oblastní gubernátor Oleh Syněhubov.

Litva zakázala převoz dalšího zboží do Kaliningradu

Litva v souladu se sankcemi Evropské unie rozšířila omezení na převoz zboží přes své území do ruské kaliningradské enklávy, informovala dnes agentura Reuters. Opatření se nově vztahuje na alkohol, cement nebo dřevo, uvedl mluvčí litevské celní správy. Gubernátor Kaliningradské oblasti následně v reakci navrhl kompletní zákaz tranzitu zboží mezi všemi třemi pobaltskými státy a Ruskem.

Omezení přepravy dalších druhů zboží do ruské oblasti u Baltského moře podle litevských médií odpovídá sankčnímu balíku EU, který členské státy přijaly 8. dubna v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Tranzit zboží do Kaliningradské oblasti je předmětem diplomatických sporů mezi Moskvou a Vilniusem od poloviny června. Litva minulý měsíc zakázala přes své území do ruské enklávy přepravovat zboží, na které se vztahují protiruské sankce evropského bloku. Rusko omezení tranzitu označuje za blokádu a už dříve Vilnius varovalo, že podnikne tvrdá odvetná opatření.

Celý článek najdete zde >>>

Proč je Cherson významný pro Ukrajince i Rusy

Město Cherson a přilehlá Chersonská oblast jsou jednou z klíčových oblastí konfliktu. Rusové území obsadili krátce po začátku války. Poblíž Chersonu se největší ukrajinská řeka Dněpr vlévá do Černého moře. Kontrolou oblasti Rusové Ukrajince odřízli od významné vodní cesty a připravili je o jeden z klíčových přístavů. Chersonská oblast navíc sousedí s poloostrovem Krym.

PŘEHLEDNĚ: Město Cherson je důležité pro Ukrajinu i Rusko. Jak se vyvíjely dosavadní boje