Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Česko už vydalo Ukrajincům 341 308 víz dočasné ochrany

Česko dosud vydalo lidem, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí, 341 308 víz dočasné ochrany. V pátek těchto víz, která umožňují uprchlíkům pobývat v zemi až rok, přibylo 1143, téměř o 600 méně než před týdnem. Úřady zatím nemají informace o tom, kolik uprchlíků zůstává na českém území. Někteří se vracejí na Ukrajinu, nebo se přesouvají do dalších zemí. Vízum otevírá uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Londýn: Rusko chtělo podřídit většinu ukrajinských oblastí proruské správě

Ústřední součástí původního ruského plánu invaze na Ukrajinu bylo s vysokou pravděpodobností podřídit většinu ukrajinských oblastí dlouhodobé proruské správě, ale podařilo se to zatím jen v Chersonské oblasti. Uvedlo to dnes ráno britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce o situaci na Ukrajině, zveřejněné na twitteru.

V Německu se registrovalo přes 700 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Od začátku ruského útoku proti Ukrajině na konci února se v Německu registrovalo přes 727 tisíc lidí prchajících před válkou v této zemi, píše sobotní Welt am Sonntag. V drtivé většině případů se jednalo o ženy či děti. Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, část z nich se ale začíná do země vracet.

Z Prahy je třeba přemístit řádově 30 tisíc uprchlíků, říká Hůle z Člověka v tísni

Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni na Twitteru varoval, že jsou v Praze kapacity pro přijímání uprchlíků zcela naplněné. Hlavní město chystá o víkendu přesunout část uprchlíků do stanového městečka v Troji. Hejtmani se neshodují v názoru na přerozdělování uprchlíků, má to podle nich vyřešit vláda.

Zelenskyj požaduje ještě větší tlak mezinárodního společenství na Rusko

„S každým dnem války globální hrozby narůstají, je tu nová příležitost pro Rusko vyvolat nestabilitu v jiných částech světa, nejen tady v Evropě,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém videoproslovu. Mezitím však na Ukrajině umírají muži a ženy, „kteří dělají vše pro to, aby každý mohl žít svobodně,“ pokračoval. „Je potřeba mnohem větší tlak na Rusko,“ dodal.

Ruští vyšetřovatelé se zabývají zraněním novinářů RT na Ukrajině

Při ostřelování ukrajinskými silami v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny utrpěli zranění dva novináři ruské stanice RT (dříve Russia Today), oznámila podle agentury AFP tato televize. Událostí se podle agentury TASS zabývá ruský vyšetřovací výbor, který plní funkci kriminální ústředny.

Tým válečného zpravodaje Valentina Goršenina se dostal pod ukrajinskou raketovou palbu u Dokučajivsku," uvedla stanice RT na sociální síti Telegram. Goršeninovi se podle tohoto oznámení nic nestalo, střepiny ale zasáhly dva kameramany, kteří museli být s poraněním zad a nohou odvezeni do nemocnice. Dokučajivsk leží na území ovládaném proruskými separatisty na ukrajinském Donbasu.

"V rámci trestního řízení vyšetřovatelé zjistí všechny okolnosti události a viníky, kteří ponesou trestní odpovědnost," upozornil podle TASS ruský vyšetřovací výbor.

Ukrajinci a Francouzi identifikovali díky DNA první nerozpoznané oběti z Buče

Ukrajinští a francouzští experti identifikovali díky analýze DNA prvních pět dříve nerozpoznaných těl, která byla nalezena v Buči u Kyjeva po stažení ruských vojáků. Na facebooku o tom podle agentury Unian informovala ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová.

"Francouzská mise společně s ukrajinskými experty zpracovala část profilů DNA nerozpoznaných těl a odhalila mezi nimi pět shod s rodinnými příslušníky, kteří hledají své blízké," napsala Venediktovová. Prokurátorka upřesnila, že dohromady vzorky svého DNA francouzské misi poskytlo 74 příbuzných lidí, kteří se pohřešují. Specialisté ve zkoumání profilů DNA pokračují a je možné, že najdou další shody, dodala prokurátorka.

"Děkujeme francouzským kolegům za pomoc. Mise přijela původně na dva týdny a je tu s námi už měsíc. Mezinárodní podpora je nejdůležitější faktor pro dosažení vítězství na právním bitevním poli," napsala Venediktovová.

Ruští vojáci v Buči podle ukrajinských úřadů během doby, kdy město okupovali, povraždili stovky civilistů a město u Kyjeva se tak stalo symbolem válečných zvěrstev. Moskva ale obvinění, že Rusové v Buči zabíjeli civilisty, označuje za provokace, a snímky a záběry těl považuje za zinscenované.

Ruská energetická společnost přeruší od půlnoci dodávky elektřiny do Finska

Ruská energetická společnost Inter RAO od soboty 01:00 místního času (dnešní půlnoci SELČ) přestane dodávat do Finska elektřinu, uvedla podle Reuters finská rozvodná firma Fingrid. Dodala, že problémy s nedostatkem elektřiny kvůli tomuto kroku nehrozí, poněvadž objem elektřiny dodávané z Ruska tvoří asi deset procent finské spotřeby. Důvodem pro pozastavení dodávek je problém s platbami, citovala Fingrid vyjádření Inter RAO.

"Hrozba nedostatku elektřiny ve Finsku není. Výpadky v dodávkách mohou být kompenzovány větším dovozem elektřiny ze Švédska a částečně také zvýšením domácí produkce," citovala agentura Reuters finskou rozvodnou společnost.

Fingrid upřesnila, že pouze zajišťuje transfer elektřiny z Ruska do Finska a že zaplatit za nakoupenou energii měla evropská burza Nord Pool, která tak ale od 6. května neučinila.

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes zároveň podle agentury TASS označil za novinářskou kachnu zprávu, že se Rusko chystá přerušit do Finska dodávky plynu. Finský list Iltalehti podle agentury Reuters ve čtvrtek napsal, že mnozí finští politici byli varováni, že přerušení dovozu plynu hrozí.

Biden se spojil s lídry Švédska a Finska, mluvilo se o Rusku a členství v NATO

Americký prezident Joe Biden dnes po telefonu hovořil s prezidentem Finska Saulim Niinistöm a premiérkou Švédska Magdalenou Anderssonovou, a to v době, kdy dvě severské země dávají najevo zájem o vstup do Severoatlantické aliance. Podle vyjádření finské hlavy státu se mluvilo o obavách kolem ruské války na Ukrajině a dalších krocích spojených s potenciálním členstvím v NATO. Vysoce postavená americká diplomatka Karen Donfriedová zároveň sdělila médiím, že Washington se snaží pochopit pozici Turecka, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan se dnes vyslovil proti přijetí Švédska a Finska do aliance.

Telefonát Bidena s Anderssonovou a Niinistöm trval něco málo přes půl hodiny, uvedl Bílý dům podle agentury AFP. Přišel den před cestou amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena do Evropy, při níž šéf diplomacie USA absolvuje jednání s ministry dalších členských zemí NATO.

Finský prezident na twitteru napsal, že lídři při dnešním telefonátu "sdíleli hluboké obavy ohledně války Ruska na Ukrajině". "Popsal jsem další kroky Finska směrem ke členství v NATO. Finsko si velmi váží veškeré podpory Spojených států," uvedl.

Niinistö se ve čtvrtek společně s finskou premiérkou Sannou Marinovou vyslovil pro bezodkladné podání žádosti o vstup do NATO. Tento krok se očekává do několika dní, zatímco ke stejnému rozhodnutí podle všeho směřuje i Švédsko. Obě země přehodnocují svou dosavadní neutralitu ve světle útoku Ruska na Ukrajinu a představitelé aliance ve čtvrtek finské oznámení vítali. Dnes ovšem prezident Turecka, které je rovněž členem, uvedl, že není nakloněn přijetí Finska a Švédska.

Spojené státy se nyní snaží pozici Ankary vyjasnit, řekla novinářům podle agentury Reuters diplomatka Donfriedová, která má na americkém ministerstvu zahraničí na starosti eurasijskou agendu. Otázku podle ní proberou ministři NATO při víkendovém jednání v Berlíně. Podle Donfriedové s Finskem a Švédskem všichni členové aliance navázali blízké vztahy.

Americký ministr obrany po měsících hovořil se Šojguem, vyzval k příměří

Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes v telefonickém rozhovoru s ruským protějškem Sergejem Šojguem vyzval k okamžitému příměří na Ukrajině a zdůraznil důležitost udržování komunikačních kanálů. Informoval o tom Pentagon.

Mluvčí Pentagonu John Kirby v prohlášení řekl, že šlo o první rozhovor obou ministrů od 18. února, což bylo ještě před vpádem Ruska na Ukrajinu.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá od 24. února, ale Moskvě se nepodařilo dosáhnout svých cílů. Například ruský útok na Kyjev byl v březnu odražen díky silnému ukrajinskému odporu. Moskva, která vpád označuje za "speciální vojenskou operaci", minulý měsíc vyslala další vojáky na východní Ukrajinu, aby se podíleli na velké ofenzivě, ruské zisky jsou však považovány za malé.

Americký prezident Joe Biden v pondělí vyjádřil obavy, že ruský prezident Vladimir Putin nemá způsob, jak z války na Ukrajině vycouvat. Moskva však nijak nenaznačila, že by se chtěla stáhnout a podle západních tajných služeb hodlá ovládnout rozsáhlá území na východě a jihu Ukrajiny.

Ruský soud dal pokutu Rádiu Svobodná Evropa za "lživé" zprávy o ruské agresi

Ruský soud dnes uložil rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) pokutu ve výši 12,8 milionu rublů (4,7 milionu korun) za to, že odmítla odstranit ze svého webu zprávy, které jsou v Rusku zakázané. Informovala o tom agentura TASS. Mezi zprávy nepřípustné v Rusku patří informace o ruské agresi na Ukrajině, které Moskva označuje za lživé.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už začátkem března zablokoval přístup na stránky RFE/RL. Stanice podle něj šířila "společensky významné falešné informace o údajném ruském útoku na ukrajinském území".

Stejný krok úřad současně učinil proti dalším médiím - ruskojazyčné službě BBC News, informačnímu portálu Meduza sídlícímu v Rize a stanicím Deutsche Welle a Voice of America. "Potrestal" je za "výzvy k masovým nepokojům, k extremismu a k účasti na nezákonných hromadných akcích".

Moskva dlouhodobě obviňuje západní média, že jejich zpravodajství je zaměřeno proti Rusku. Zároveň ale podle ní nedostatečně upozorňují na provinění vedoucích představitelů svých zemí v souvislosti s korupcí nebo s ničivými válkami, jako byla ta v Iráku. Od začátku invaze na Ukrajinu ruské úřady zakročily proti médiím, která ruskou agresi nazývají jinak než "speciální vojenská operace".

Kyjev požádal státy G7, aby zabavily ruský majetek a daly ho na obnovu Ukrajiny

Kyjev dnes požádal státy ze skupiny nejsilnějších ekonomik G7, aby přijaly zákony o zabavení majetku ruského státu na svém území a financovaly tak obnovu Ukrajiny. Novinářům to na okraj setkání ministrů zahraničí skupiny G7 v Německu řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

"Kanada to již udělala a mám pocit, že ostatní k tomu dospějí spíše dříve než později. Mluvíme o stovkách miliard dolarů. Rusko musí zaplatit," řekl Kuleba. Takové opatření podpořil v dnešním rozhovoru s magazínem Der Spiegel i německý ministr financí Christian Lindner.

Kuleba také vyzval Evropskou unii, aby na Rusko uvalila ropné embargo. Ukončení dovozu ruské ropy do konce roku je součástí šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, který navrhla Evropská komise. Podle Kuleby by ruský prezident Vladimir Putin slavil, kdyby návrh padl. Krok totiž odmítá podpořit Maďarsko, a tak se o věci mezi členskými státy dál vyjednává. "Nezasahujeme do jejich diskuse, ale je to kritický okamžik, kdy uvidíme, zda bude jednota EU nadále existovat, nebo zda bude narušena," řekl Kuleba.

Šéf ukrajinské diplomacie vyzval země G7, aby urychlily dodávky zbraní. Při boji nepomůže, když jsou k němu potřebné zbraně stále "na cestě", prohlásil Kuleba. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dopoledne oznámil další vojenskou podporu Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun).

Na každoroční setkání, které potrvá až do soboty, se do 400 let starého zámku v letovisku Weissenhaus u Baltského moře sjeli vrcholní diplomaté z Británie, Kanady, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Spojených států a EU. Jednání navazuje na závazek lídrů skupiny G7 z minulého víkendu, že zakážou nebo postupně ukončí nákup ruské ropy.

Dodávat zbraně na obranu Ukrajiny je ospravedlnitelné, tvrdí dvojka ve Vatikánu

Dodávat zbraně na obranu Ukrajiny je za dodržení některých podmínek morálně ospravedlnitelné. Uvedl to druhý nejvýše postavený muž ve Vatikánu, šéf diplomacie kardinál Pietro Parolin. Podle něj ale musí být obrana přiměřená a nesmí přinést větší škodu než samotná agrese, uvedla agentura AP. V minulosti dodávky zbraní kritizoval papež František.

Podle Parolina katolická nauka počítá s "právem na ozbrojenou obranu v případě agrese". Nutné je však dodržet některé podmínky, například přiměřenost. Samotná odezva by tak neměla vyvolat větší škody než útok. "Otázka dodávek zbraní je zasazena do tohoto rámce," uvedl Parolin. Podle něj není vždy jednoduché určit parametry, kdy je ozbrojená obrana ještě ospravedlnitelná.

V podobném duchu se vyjádřil ve čtvrtek večer v rozhovoru s italskou veřejnoprávní stanicí Rai 2 i šéf vatikánského oddělení pro vztahy se státy kardinál Richard Gallagher. "Ukrajina má právo se bránit, a k tomu potřebuje zbraně," uvedl kardinál s tím, že je nutné postupovat "velmi opatrně". Podle Gallaghera, který příští týden odjede do Kyjeva, je nutné se vyhnout tomu, aby vznikl nový závod ve zbrojení. Gallagher si také myslí, že stávající konflikt má i náboženský rozměr kvůli rozkolu mezi pravoslavnými církvemi a neochotě ruské pravoslavné církve se vyjadřovat způsobem, který by byl více nezávislý na stanoviscích Kremlu.

Proti poskytování zbraní se opakovaně vyjádřil papež František, podle kterého vojenské dodávky "nikdy nepřinesly mír". V rozhovoru, který zveřejnil deník Corriere della Sera na začátku května, pak papež uvedl, že neví, zda je správné posílat zbraně Ukrajině.

Papež ve svých vystoupeních opakovaně odsoudil válku na Ukrajině a vyzval k ukončení bojů. Vatikán se také snaží jednat s oběma stranami a kardinál Parolin dnes uvedl, že podpoří jakoukoliv diplomatickou snahu ukončit válku.

Rusko vyhostilo deset rumunských diplomatů a jednoho bulharského

Rusko vyhostilo deset rumunských diplomatů a jednoho pracovníka bulharského velvyslanectví v Moskvě, informovalo dnes ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS. Jde o odvetný krok za dřívější stejné rozhodnutí vlád v Bukurešti a Sofii.

Rumunsko 5. dubna za nežádoucí označilo desítku ruských diplomatů v Rumunsku. Ruské ministerstvo zahraničí dnes také uvedlo, že odmítá snahy Rumunska obviňovat Moskvu z válečných zločinů na Ukrajině. Kritizovalo ho také za údajné zamlčování "nepřístojností páchaných nacionalistickými jednotkami na civilním obyvatelstvu" i kvůli tomu, že dodává zbraně ukrajinské armádě.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v dubnu k vyhoštění ruských diplomatů z Rumunska řekla, že ho Moskva chápe jak součást kampaně Spojených států a jejich spojenců s cílem zdiskreditovat speciální operaci na Ukrajině. Rusko invazi na Ukrajinu neoznačuje za válku, ale právě za zvláštní vojenskou operaci.

Agentura Reuters připomíná, že v důsledku útoku Ruska na Ukrajinu evropské země vyhostily více než 300 jeho diplomatů.

Rusko 24. února napadlo Ukrajinu s cílem ji demilitarizovat a zbavit údajných nacistů. Ukrajina popírá, že by představovala pro Rusko nebezpečí a vláda v Kyjevě obvinění z podpory nacistů považuje za neopodstatněnou záminku k nevyprovokované agresi.

Ruský prezident Vladimir Putin podle Kremlu hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem o evakuaci civilistů z oceláren Azovstal v Mariupolu. Mírová jednání prý podle Putina zablokovali Ukrajinci.