Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 16. května 2022
Ruské jednotky soustředily hlavní úsilí k Doněcku; oblast ostřelují a útočí na ni letadly, uvedl v ranní zprávě ukrajinský generální štáb.
Ukrajinská jednotka v Charkovské oblasti dosáhla hranic s Ruskem
Jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, oznámil dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo obrany. U Charkova ukrajinské jednotky před několika dny přešly do protiútoku a osvobodily řadu obcí.
"Hlásím, že 227. prapor 127. brigády sil územní obrany dosáhl hranice, na demarkační linii ze zemí-okupantů. Došli jsme sem, pane prezidente, jsme tu, jsme na hranicích," hlásí v natočeném videu jeden z vojáků ukrajinskému prezidentovi Volodomyru Zelenskému.
Deník poznamenal, že voják zřejmě omylem uvádí, že video bylo natočeno 15. dubna, a ne května.
Zprávy ze dne 15. května 2022
Stanové městečko v pražské Troji je téměř plné, azyl tu našlo 142 uprchlíků
Stanové městečko v pražské Troji je téměř plné. Během víkendu tam nalezlo azyl 142 ukrajinských uprchlíků včetně několika rodin. Kapacita městečka je 150 lůžek. Sdělil to dnes mluvčí magistrátu Vít Hofman. Praha se potýká s nedostatkem kapacit pro uprchlíky. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.
"Situace ve stanovém městečku je klidná. Stejně tak v asistenčním centru ve Vysočanech a na hlavním nádraží," řekl dnes okolo 18:00 Hofman.
Prvních 16 uprchlíků přijelo do městečka v sobotu krátce po poledni. Dobrovolníci na hlavním nádraží mimo jiné dnes odpoledne vytipovali také několik rodin, které byly na místě již delší dobu. V tomto případě se jednalo o celkem 17 lidí.
Švédská vládní sociálně demokratická strana podpořila vstup země do NATO
Švédská vládní sociálně demokratická strana dnes podpořila vstup země do NATO, uvedla agentura Reuters. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.
Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství Švédska v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka však v poslední době několikrát naznačila, že ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci.
Na ukrajinské západní hranici je nyní více přijíždějících než odjíždějících
Na západní ukrajinské hranici je v posledních dnech více lidí, kteří do země přijíždějí, než těch, kdo odjíždějí. Podle webu Interfax-Ukrajina to na facebooku uvedla ukrajinská pohraniční služba. Trend trvá od 9. května a je nejvýraznější od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
V sobotu přes západní hranici z Ukrajiny odcestovalo 37 tisíc lidí a v pátek 34 tisíc. Na Ukrajinu ale zároveň v sobotu přijelo 46 tisíc lidí a v pátek 40 tisíc.
Přes ukrajinsko-polskou hranici v sobotu na Ukrajinu přijelo 31 500 osob, v opačném směru jich hranici překročilo 23 tisíc lidí, uvedla polská pohraniční služba na twitteru.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že od začátku války do pátku 13. května z Ukrajiny odjelo 6,1 milionu lidí. Přes 3,3 milionu mířilo právě do Polska. Další téměř milion dorazil do Rumunska nebo do Moldavska a asi 800 tisíc lidí odjelo do Ruska. Do Maďarska přicestovalo téměř 600 tisíc osob a na Slovensko asi 415 tisíc obyvatel Ukrajiny. Česko dosud uprchlíkům z Ukrajiny vydalo 342 300 víz dočasné ochrany.
Lipavský: NATO intenzivně pracuje na vyřešení tureckých výhrad k rozšíření
Severoatlantická aliance intenzivně pracuje na vyřešení tureckých výhrad k očekávané přihlášce ke vstupu Finska a Švédska. Dnes to po skončení dvoudenního neformálního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Berlíně řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Konkrétní požadavky Ankary neuvedl, řekl ale, že problém pomáhají překonat zejména Spojené státy.
"Je potřeba si věci vyříkat. Turecká strana vznesla určité obavy a dnes ráno ale zaznělo, že probíhala i noční jednání a že je intenzivní snaha najít pozitivní řešení," řekl Lipavský. Konkrétní požadavky Ankary neupřesnil. "Ponechal bych to na jednání Turecka, Švédska a Finska, případně dalších hráčů, kteří se do toho vkládají, jako jsou samozřejmě Spojené státy," odpověděl. Uvedl také, že neví o žádné další členské zemi, která by vůči švédské a finské cestě do NATO měla nějaké požadavky.
Rusko ve válce nedosáhlo svých strategických cílů, nedobylo Kyjev ani Charkov, řekl šéf NATO. Vstup Finska a Švédska by byl podle něj historický.
Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko. Uvedl to po dnešním jednání ministrů zahraničí NATO generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pokud obě skandinávské země žádost podají, bude je chtít schválit ve výrazně kratším čase než v minulosti. V přechodném období by NATO mohlo Finsku a Švédsku poskytnout bezpečnostní záruky. Pro zrychlené schválení se vyjádřila i šéfka německá diplomacie Annalena Baerbocková. Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že věří v dosažení dohody o rozšíření.
Rozšíření NATO o Finsko a Švédsko by bylo podle Stoltenberga historickým okamžikem a také důkazem, že vojenská agrese se nevyplácí. Přístupová jednání chce šéf aliance zkrátit, aby doba, kdy obě země žádají o vstup do vojenského paktu, byla výrazně kratší než v minulosti. NATO je také ochotné posílit bezpečnostní záruky oběma zemím, než se stanou členy.
"Věřím, že budeme schopni vyřešit obavy, které vzneslo Turecko, tak aby se přístupový proces nezdržel," uvedl Stoltenberg. Ankara se tento týden vyjádřila odmítavě ke vstupu obou skandinávských zemí do NATO. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu dnes uvedl, že Ankara žádá bezpečnostní záruky. Chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Ankara považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka. Podle Çavusoglua se Švédsko nechová konstruktivně, zatímco Finsko přistupuje s respektem k výhradám Ankary.
Švédsko a Finsko musí přestat podporovat teroristy a zrušit zákazy vývozu do Turecka, řekl turecký ministr zahraničí o vstupu těchto zemí do NATO.
Finsko podá přihlášku do NATO, potvrdili prezident a premiérka severské země
Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová dnes oznámili, že Finsko požádá o členství v Severoatlantické alianci. V příštích dnech by měl rozhodnutí ještě schválit finský parlament, ale tento krok je považován za formalitu, napsala agentura AP.
Rakušan: Vláda chce novelu, která umožní zvládat migraci bez stavu nouze
V případě prodloužení nouzového stavu i po konci května chce vláda v červnu prosadit novelu zákona týkajícího se uprchlíků z Ukrajiny. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Komplexní novela, která zahrnuje pravidla v působnosti ministerstev práce či vnitra, by umožnila nutná opatření možné provádět i bez nouzového stavu.
Kabinet se bude možnou žádostí o pokračování nouzového stavu a migrací z Ukrajiny zabývat na mimořádné úterní schůzi. Očekává se, že požádá Sněmovnu o dalších 30 dní nouzového stavu, který má jinak skončit v závěru května. Poslanci by o návrhu mohli hlasovat ve čtvrtek.
Rakušan dnes v ČT řekl, že kabinet bude žádat maximálně o dalších 30 dní nouzového stavu. "Potom doufáme, že se nám během června podaří prosadit novelizaci lex Ukrajina, abychom měli možnost bez nouzového stavu zvládat migrační krizi," uvedl. Vnitro předložilo novelu k připomínkám na přelomu dubna a května. Počítá například s tím, že by Česko i po skončení nouzového stavu nevydávalo víza a povolení k pobytu pro Rusy a Bělorusy.
Pro ukrajinské Romy je podle Válka nutné najít místa i mimo Prahu, řekl ministr Válek
Pro ubytování ukrajinských Romů je potřeba najít i lokality mimo Prahu, řekl dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News ministr zdravotnictví a vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09). Dosavadní návrhy ministerstva vnitra však podle něj narážely v regionech na odpor. Kvůli situaci v hlavním městě se chystá příští týden jednat s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti).
V hlavním městě vzniklo tento týden stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražské Troji. V první den svého fungování přijalo v sobotu 77 uprchlíků, další přibudou dnes, řekla mluvčí pražských hasičů Kateřina Suchánská. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.
Válek v debatě CNN Prima News uvedl, že ve spolupráci s hejtmany musí vláda najít i mimo Prahu lokality, které budou romské uprchlíky ochotné přijmout. Kabinet v posledních týdnech vytipoval řadu nemovitosti, kam by mohl romské uprchlíky umístit, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) koncem dubna hovořil až o 21 místech. Válek podotkl, že plány narážejí na odpor místních. "Pokud vytipujeme nějakou lokalitu, musíme jim umožnit, aby tam byli a zbytečně tu situaci nehrotit," vybídl.
Stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v Praze-Troji přijalo v sobotu, první den fungování 77 lidí. Další přibudou dnes. Kolik, zatím není jasné.
Rusko svou agresivitou ohrožuje svobodu zemí Severoatlantické aliance, proto je třeba NATO posílit politicky i vojensky. Dnes to na úvod neformálního zasedání ministrů zahraničí států NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
"Naše bezpečnost, svoboda a demokracie jsou ohroženy, společně se ale ubráníme," řekla Baerbocková. Ministryně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, kterou označila za agresivní porušení mezinárodního práva. "NATO je nezbytné posílit nejen politicky, ale také vojensky," dodala.
Česko dosud vydalo ukrajinským uprchlíkům téměř 342 tisíc víz dočasné ochrany
























Naša Niva: Ukrajinec přežil vlastní popravu, dokázal se pak dostat z hrobu
Ruští vojáci Mykolovi Kuličenkovi a dvěma jeho bratrům svázali ruce a nohy a střelili je do hlavy. Těla pak zaházeli zemí. Ale kulka určená Mykolovi poškodila jen měkké tkáně a podařilo se mu přežít. Dostal se z hrobu a došel do nejbližší vesnice, kde mu místní poskytli úkryt, napsal běloruský nezávislý list Naša Niva o příběhu z Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O případu informovala také ukrajinská a západní média.
Trojici bratrů po okupaci jejich vsi Rusové uvěznili. Tři dny je vyslýchali a poté postříleli. Ale po osvobození obce byla v hrobě nalezena jen dvě těla. Muži měli svázané ruce a nohy a střelná zranění hlavy, potvrdil prokurátor Serhij Chamajko.