Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 15. května 2022
Británie v příštích 30 dnech neočekává rychlý postup Rusů na Ukrajině
Podle britského vojenského zpravodajství je nepravděpodobné, že by Rusko v příštích 30 dnech výrazně urychlilo svůj postup na Ukrajině. Uvedlo to dnes ráno britské ministerstvo obrany ve svém každodenním hodnocení vývoje války.
"Za současných podmínek není pravděpodobné, že by Rusko dramaticky urychlilo svůj postup během příštích 30 dní," konstatují britští vojenští zpravodajci. Ruská ofenziva na Donbase podle nich ztratila na síle a výrazně se opožďuje za plánem.
Zprávy ze dne 14. května 2022
Rusko na Ukrajinu vypálilo z Běloruska zřejmě přes 600 raket
Ruské síly vypálily od začátku invaze z běloruského území na Ukrajinu už 633 raket, uvedla v sobotu agentura Unian s odvoláním na běloruskou monitorovací skupinu Belaruski Hajun. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja ve čtvrtek informoval, že dohromady pak Rusko na Ukrajinu vypálilo nejméně 2100 raket. První raketový útok z Běloruska na Ukrajinu byl zaznamenán hned v první den ruské invaze, tedy 24. února, uvedla ruská redakce Deutsche Welle. Nejvíce raketových úderů se pak odehrálo 1. dubna, kdy bylo z Běloruska podniknuto nejméně 56 útoků.
Ruské síly přestaly blokovat vjezd kolony automobilů s mariupolskými civilisty
Do města Záporoží, kam se snaží skrz humanitární koridory evakuovat obyvatelé z obléhaného Mariupolu, mohla v sobotu po třech dnech čekání vjet kolona, v níž je až 1000 automobilů, informoval zástupce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko. V pátek Andrjuščenko uvedl, že do Mariupolu se vrací stále více lidí kvůli tomu, že se jim nedaří přes uzavřené humanitární koridory do Záporoží dostat.
Bayraktar létá mezi rodinným byznysem a geopolitikou. Turecku vylepšuje pověst
Selçuk Bayraktar se od konce února těší zájmu zahraničních médií jako málokdo jiný v Turecku. Vývojář a mozek rostoucí rodinné firmy si na rozdíl od svého tchána, prezidenta Erdoğana, nebere servítky, když mluví o ruské invazi na Ukrajinu.
Česko vstup Finska a Švédska do NATO plně podporuje, řekl Lipavský
Česko vstup Finska a Švédska do NATO plně podporuje. Při příjezdu na neformální zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Berlíně to v sobotu prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Finsko a Švédsko se rozhodly svůj dosavadní neutrální postoj změnit po ruské invazi na Ukrajinu. Finská vládní sociální demokracie již vstup do aliance podpořila, stejné rozhodnutí se v neděli očekává od rovněž vládní sociální demokracie ve Švédsku. „Finsko a Švédsko jsou vřele vítáni a my jejich zájem o vstup podporujeme, považujeme je za přátele. A to je postoj, který sdělím svým kolegům,“ řekl Lipavský.
Turecko navrhlo evakuovat zraněné ukrajinské bojovníky z Mariupolu po moři
Turecko navrhlo evakuovat zraněné bojovníky, kteří se ukrývají v ocelárnách v jihoukrajinském městě Mariupol, po moři. Uvedl to v sobotu mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jak Ibrahim Kalin v rozhovoru s agenturou Reuters dodal, osobně o tomto návrhu před dvěma týdny v Kyjevě hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a návrh i nadále "zůstává na stole", i když s ním Moskva nesouhlasila.
Nová maďarská prezidentka během inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu
Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková během sobotní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a uvedla, že její první zahraniční cesta bude směřovat do Polska. Podle agentury Reuters jde o zjevné gesto ukazující snahu napravit vztahy mezi Budapeští a Varšavou.
Maďarsko sousední Ukrajině odmítá dodávat zbraně a rovněž se staví odmítavě i ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Právě tyto kroky ovlivnily i vztahy mezi dlouhodobými spojenci v Evropské unii, kterými Maďarsko a Polskou jsou.
Ankara: Nezavíráme Švédsku a Finsku dveře do NATO, chceme jednat
Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu, řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin. Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu. „Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.
Západ proti Rusku rozpoutal totální hybridní válku, prohlásil Lavrov
Celý svět ponese následky totální hybridní války, kterou rozpoutal proti Rusku Západ, prohlásil v sobotu podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ve svém vystoupení na schůzi ruské Rady pro pro zahraniční politiku a obranu také řekl, že západní sankce proti Rusku nedosáhnou zamýšleného výsledku. „Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ řekl Lavrov.
Finský prezident telefonoval s Putinem, řekl mu o plánech vstoupit do NATO
Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Putin podle agentury Interfax prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy. „Vladimir Putin zdůraznil, že ukončení tradiční politiky vojenské neutrality by bylo chybou, protože neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti Finska,“ prohlásil Kreml podle agentury AFP. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Skupina G7 slíbila pokračování tlaku na Rusko i dodávek zbraní Ukrajině
Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 v sobotu na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Rusko i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ministři dále přislíbili, že se budou zabývat ruskými dezinformacemi, které mají za cíl legitimizovat agresi vůči Ukrajině a také svalit na Západ vinu za problémy se zásobováním potravinami ve světě kvůli hospodářským sankcím uvaleným na Rusko.
Stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražské Troji dnes zahájilo provoz
Stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražské Troji dnes zahájilo provoz. Po poledni vyjel od asistenčního centra ve Vysočanech první autobus s 16 lidmi. Stanové městečko postavili hasiči v noci na čtvrtek, v areálu jsou lůžka pro 150 lidí. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.
Podle občanských iniciativ na hlavním nádraží v nedůstojných podmínkách přebývají stovky běženců převážně romského původu. Čekají na prověření toho, zda nemají dvojí občanství, tedy ukrajinské i maďarské. Pokud ho mají, tak nemají nárok na dočasnou ochranu v Česku. Městečko vzniklo na základě výzvy ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).
Ruské jednotky se pravděpodobně stahují z okolí Charkova, říkají analytici
Ruské jednotky pravděpodobně opouští své pozice v Charkově a okolí a Ukrajině se podařilo vyhrát bitvu o své druhé největší město. Uvádí to americký Institut pro studium války (ISW). Podle ukrajinského generálního štábu se nyní ruské jednotky zaměřují na odchod z města a okolí. Dobytí Charkova původně patřilo k hlavní cílům ruské invaze na Ukrajině, připomněla dnes stanice BBC. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru vyjádřil přesvědčení, že válka skončí do konce roku.
Podle ISW se ruská armáda v posledních dnech nepokusila dobýt nové pozice ve městě, a to kvůli ukrajinské protiofenzívě i obtížím s doplňováním svých jednotek. Ruské armádě se nepodařilo dosáhnout svého cíle město obklíčit a následovně ho obsadit. „Zdá se tedy, že Ukrajina vyhrála bitvu o Charkov,“ uvedl ISW.
Moskva prý odpoví, pokud NATO přesune jaderné síly blíže k ruským hranicím
Moskva podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím. Varoval před tím dnes podle ruských tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v souvislosti s možným vstupem Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.
„Bude nutné odpovědět podniknutím přiměřených preventivních opatření, která by zajistila proveditelnost odstrašení,“ citovala náměstka agentura Interfax. Gruško rovněž řekl, že Moskva nemá nepřátelské záměry vůči Finsku a Švédsku a nevidí „skutečné“ důvody, proč by tyto dvě severské země měly vstupovat do NATO.
Švédsko a Finsko budou podle Německa výraznou posilou NATO
Vstup Finska a Švédska by byl výraznou posilou Severoatlantické aliance a Německo proto učiní vše, aby obě země v jejich cestě do aliance podpořilo. Dnes to při příchodu na závěrečný den neformálního jednání ministrů zahraničí NATO v Berlíně prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Obě severské země, které dosud zachovávaly neutrální status, zvažují vstup do NATO kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
"Zažíváme historický moment," řekla Baerbocková. "Švédsko s Finskem dosud o členství v NATO neusilovaly, do aliance je ale nyní tlačí Rusko," uvedla. Zdůraznila, že NATO je a vždy bylo obranným uskupením.
Finsko se Švédskem nejsou podle Baerbockové pouze partnerské a přátelské země. "Jejich možný vstup do aliance by nás výrazně posílil. Německo je proto připraveno učinit vše, aby přijímací proces urychlilo," řekla Baerbocková.