Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Státy EU se neshodly na protiruských sankcích, podpořily další nákup zbraní

Země Evropské unie se stále neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zástupci vlád sedmadvacítky podle něj naopak jednotně podpořili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Její ministr Dmytro Kuleba při jednání opět vyzval kolegy z unijních zemí k co nejrychlejšímu přijetí embarga, které má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část peněz k financování války. Většina zemí včetně Česka sankce podporuje, proti embargu je Maďarsko.

Evropská komise navrhla sankce před 12 dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes uvedl, že jeho země by potřebovala evropské investice 15 až 18 miliard eur (zhruba 370 až 440 miliard Kč) do modernizace energetické struktury. Druhou možností je podle něj vynětí ropy přepravované ropovody z embarga, které by se vztahovalo jen na surovinu převáženou tankery. Jinak Budapešť není s ohledem na očekávaný ekonomický dopad opatření připravena podpořit. "Maďaři tuto válku nezavinili...takže po nich nikdo nemůže chtít, aby ji platili," řekl podle agentury MTI po jednání ministr s tím, že vyjednávání pokračují.

Borrell po ministerské schůzce nechtěl spekulovat, jak dlouho může přesvědčování Maďarska trvat, ministři se však shodovali, že řešení by měla najít unijní exekutiva. Některé státy se však podle diplomatů zdráhají poskytnout Maďarsku ze společného rozpočtu tak velké peníze a raději by vyjednávaly o ropném embargu odděleně od ostatních částí sankčního balíku.

"Rád bych to udržel pohromadě," řekl dnes český ministr Jan Lipavský, podle něhož jsou nové sankce potřeba a Česko je podporuje i s embargem. Ministři podle něj dnes navíc začali mluvit o přípravě dalšího balíku, který by měl být na stole ihned po schválení toho současného.

Státy EU se dnes podle Borrella shodly na další půlmiliardě eur, které poskytnou na nákup zbraní pro bránící se zemi z evropského mírového fondu. Celkem tak již první společné financování zbraní pro mimounijní zemi dosáhne dvou miliard eur. Ministři jednali i o tom, jak co nejlépe zajistit přepravu milionů tun ukrajinského obilí, kterou znemožňuje ruská blokáda černomořských přístavů.

Ukrajinský soud zabavil majetek ruského miliardáře Michaila Fridmana

Ukrajinský soud zabavil majetek ruského miliardáře Michaila Fridmana v hodnotě 12,4 miliardy hřiven (téměř deset miliard korun). Informovala o tom dnes ukrajinská žalobkyně Iryna Venediktová, kterou citovala agentura Reuters.

Na facebooku Venediktová napsala, že jde o cenné papíry kyperských společností, které byly drženy na Ukrajině. Evropská unie uvalila na Fridmana sankce po ruské invazi na Ukrajinu.

Fridman patří mezi nejbohatší občany Ruska. Pod kontrolou má soukromou investiční firmu LetterOne a je zakladatelem největší ruské soukromé banky Alfa Bank.

Turecko neschválí rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, řekl Erdogan

Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. Dnes to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky dnes oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.

Švédsko Erdogan označil za inkubátor teroristů. "Ohledně rozšíření NATO neustoupíme těm, kteří zavedli sankce proti Turecku," řekl na tiskové konferenci turecký prezident.

Turecká média dnes informovala, že Stockholm a Helsinky nevydaly do Turecka 33 lidí, kteří podle tureckých úřadů jsou členy Strany kurdských pracujících (PKK) či příznivci klerika Fethullaha Gülena. PKK Ankara označuje za teroristickou organizaci a Gülenovy příznivce viní z osnování neúspěšného vojenského puče v roce 2016.

V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření aliance nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu v neděli uvedl, že Ankara žádá od obou skandinávských zemí bezpečnostní záruky. Chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Ankara považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka.

Konflikt na Ukrajině je první kybernetickou válkou v dějinách, řekla Jourová

Evropská unie i za současné situace nadále drží strategii digitalizovat Evropu. Posílení kybernetické bezpečnosti Evropy je klíčové, řekla dnes novinářům na konferenci ISSS v Hradci Králové místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Investice do kybernetické bezpečnosti je nutné provést co nejdříve, a to i přesto, že Evropa je na útoky v kyberprostoru lépe připravena než v roce 2014 po ruské anexi ukrajinského Krymu. Nynější konflikt na Ukrajině označila za první digitální válku v dějinách, ve které má Kyjev silnou podporu Evropy.

"Problém (s kybernetickou bezpečností) je všude, měli jsme některé členské státy (EU), kde byly napadeny například nemocnice či bankovní systém. Útoky jsou vedeny velice přesně. V rámci strategie proti kyberútokům děláme velmi precizní analýzu. Musíme vyhodnotit, kde máme slabá místa a posílit bezpečnost, včetně legislativy, která se nyní finalizuje," řekla Jourová.

Podle ní nebývalá aktivita Ruska proti Evropě v kyberprostoru začala již v roce 2014, kdy šlo o poměrně nový fenomén. "Jde například o cílené dezinformační kampaně, které mají za cíl posilovat radikalizaci společnosti, nejistotu a nenávist," řekla Jourová.

Válka na Ukrajině je podle ní první digitální válkou v dějinách. "Jestli lze vůbec mluvit (v souvislosti s válkou na Ukrajině) o nějakých dobrých zprávách, tak to, že máme také přes digitální systémy velice dobře zdokumentováno, co se na Ukrajině děje. Ukrajina je posílena řadou digitálních možností jak se bránit, pozitivní je reakce digitálního byznysu. Rusko vede válku zbraněmi minulého století, zatímco Ukrajina je vybavována i v oblasti digitálních technologií velmi slušně. Vidím tu prostor pro byznys, aby udělal ještě více," řekla Jourová.

Mezi pilíře plánu digitalizace Evropy patří podle ní dokončení digitální infrastruktury, podpora byznysu, příprava obyvatel na digitální transformaci a zkvalitnění služeb veřejného sektoru, včetně propojování systémů napříč Evropou.

Evropská unie na obnovu po pandemii covidu-19 vyčlenila pro jednotlivé unijní státy celkem 750 miliard eur (asi 18,6 bilionu korun), z toho zhruba 20 procent je určeno na digitální projekty, například na rozvoj e-governmentu, elektronického obchodování a digitální transformaci. "Pro Česko je to závazek a zároveň příležitost vynaložit 40 miliard korun do roku 2026 na digitální projekty," řekl Jourová.

Plán digitalizace Evropy podle ní uspěje za předpokladu, že si získá důvěru obyvatel, členské země se plně zapojí a efektivně využijí vyčleněné peníze. Upozornila na to, že apel, aby se Česko zapojilo se do plánu digitalizace, je o to silnější, že od 1. července bude předsedat Radě EU.

"Česko bude tím hlavním hráčem, který bude například posunovat digitální legislativu a připravovat se zeměmi způsob, jak ji uvádět do praxe. Přišli jsme s novou legislativou, protože znečištění digitálního prostoru je značné, Evropa se po letech váhání rozhodla regulovat," dodala Jourová.

Česká republika usiluje o koordinaci sběru důkazů o možných zločinech na Ukrajině, řekl po jednání v Haagu Blažek. Podle Bradáčové možná vznikne zvláštní tribunál.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v NATO, uvedla premiérka

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to dnes oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Agentura AP poznamenává, že jde o historickou změnu. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko. Podrobnosti čtěte tady.

Moskva hlásí evakuaci raněných Ukrajinců z Azovstalu do města pod kontrolou Rusů

V Mariupolu začala podle ruského ministerstva obrany evakuace raněných ukrajinských vojáků z obléhaných oceláren Azovstal, uvádí ruské státní tiskové agentury. Plánem je podle Moskvy přepravit raněné na východ do zdravotnických zařízení ve městě Novoazovsk, které okupují ruské síly. Kyjev údajnou dohodu o evakuačním koridoru ihned nekomentoval.

"Aktuálně je v platnosti režim klidu (zbraní) a je otevřený humanitární koridor, kterým jsou ranění ukrajinští vojáci přepravovaní do zdravotnických zařízení v Novoazovsku," citovala z komuniké ruského ministerstva obrany agentura AFP.

V areálu Azovstalu bylo podle ukrajinských zdrojů o víkendu asi 600 raněných, kteří tam přežívali v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla. Kyjev dnes uvedl, že ocelárny, které jsou poslední baštou ukrajinských obránců v Mariupolu, byly nadále těžce ostřelovány. Z areálu na břehu Azovského moře byli už dříve evakuovány ženy, děti a starci.

Zbývající ukrajinští bojovníci se odmítají vzdát a volají po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů, tyto snahy jsou však zatím neúspěšné. Turecká vláda o víkendu navrhla, že pomůže Ukrajince přepravit přes Azovské moře a Černé moře do Istanbulu. V Azovstalu zřejmě zůstávají stovky ukrajinských bojovníků.

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, řekl Putin

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO jsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Upozornil ale, že Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu.

Spojené státy podle Putina podporováním rozšiřování NATO činí "agresivní" kroky k dalšímu vyostřování již tak vypjaté světové bezpečnostní situace.

Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. "Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby," řekl. "Vytváří se tu problému bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem," dodal.

Finsko se Švédskem usilují o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Putin opakovaně ospravedlňuje útok na svého souseda tím, že se Rusko cítilo být ohroženo rozšiřováním Severoatlantické aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu.

Putin hovořil na summitu lídrů zemí sdružených v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), na němž se sešli také lídři Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Běloruska. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na setkání vyzval členy ODKB, aby zůstali jednotní, a obvinil Západ z toho, že chce konflikt na Ukrajině prodlužovat a tím co nejvíce oslabit Rusko.

Lukašenko rovněž odsoudil "pekelné sankce", které západní země uvalily na jeho zemi a kterým se podle něj dalo předejít, pokud by aliance ODKB mluvila jedním hlasem. "Bez jednotného postoje bude sjednocený Západ navyšovat tlak na postsovětský prostor," řekl Lukašenko.

Provozovatel restaurací rychlého občerstvení McDonald's zahájil prodej svých aktiv v Rusku. V zemi má 850 provozoven a zaměstnává tam 62 tisíc lidí. Informovala o tom v prohlášení americká firma. Poukázala přitom na humanitární krizi, již způsobila ruská invaze na Ukrajinu a která se příčí hodnotám podniku. McDonald's je poslední z velkých společností, které kvůli ruské agresi odchází ze země, napsala agentura AP.

EU jedná o šestém balíku protiruských sankcí, Borrell dnes shodu nečeká 

V Bruselu dnes jednají ministři zahraničí členských zemí Evropské unie o šestém balíku sankcí proti Rusku po jeho agresi vůči Ukrajině. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příchodu na jednání uvedl, že dohoda o zákazu dovozu ruské ropy dnes nejspíš uzavřena nebude. Na vině je podle něj "silná pozice některých států". Proti embargu se staví Maďarsko, které není spokojeno s Evropskou komisí navrženými výjimkami. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis prohlásil, že jeden člen dělá z ostatních rukojmí, informovala agentura Reuters. Pro Česko je současná podoba návrhu přijatelná, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.

"Celá unie je držena jako rukojmí jedním členským státem. Musíme se dohodnout, nemůžeme zůstat rukojmím," prohlásil Landsbergis.

Ruská jednotka se snažila vstoupit do Sumské oblasti, uvádí ukrajinská stráž

Ruská sabotážní a průzkumná skupina se dnes ráno snažila proniknout do Sumské oblasti na Ukrajině, informovala podle agentury Ukrinform ukrajinská pohraniční stráž. Dodala, že se jí podařilo přinutit ruské vojáky k ústupu zpět za hranici.

Ruští ozbrojenci podle pohraniční stráže zahájili střelbu z minometů, raketometů a kulometů a po krytím této palby se na ukrajinské území snažila proniknout ruská průzkumná skupina. Pohraniční stráž uvedla, že se "sabotéry" bojovala a vytlačila je zpátky za hranici.

Růst ekonomiky EU letos výrazně zpomalí na 2,7 procenta, odhaduje EK

Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Ta nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.

Vstup Finska a Švédska do NATO by byl vážnou chybou, řekl ruský diplomat Rjabkov

Případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance by byl vážnou chybou, se kterou by se Rusko jen tak nesmířilo, řekl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. Švédská vládní sociálně demokratická strana v neděli podpořila vstup země do NATO, již dříve se podobným způsobem vyjádřila i finská vláda. Obě severské země se k historickému kroku rozhodly po ruské invazi na Ukrajinu.

Šéf unijní diplomacie Borrell nečeká, že by EU dnes schválila šestý balík sankcí proti Rusku. Nadále nepanuje shoda o zákazu dovozu ruské ropy.

Renault převedl ruskou pobočku na Moskvu, podíl v AvtoVAZu na ruský stát

Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZu zpět, uvedla firma ve dnes zveřejněném prohlášení.

Šéf podniku Luca de Meo tuto možnost zmínil už před týdnem. Renault 23. března pozastavil své aktivity v Rusku v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února.