Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajina i Rusko chtějí příměří, tvrdí turecký ministr zahraničí
Ukrajina i Rusko chtějí příměří, řekl podle agentury AFP turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který dnes přijel do Kyjeva a tento týden jednal v Moskvě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání plošné ruské vojenské agresi a její představitelé už dříve vyzvali k bezpodmínečnému klidu zbraní, Moskva však na zastavení bojů dosud nekývla. Ve středu Rusko přišlo s návrhem na druhé kolo přímých jednání s Ukrajinci 2. června v Istanbulu. Kyjev zatím oficiálně vyslání svých zástupců nepotvrdil.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, kde se setká s kancléřem Friedrichem Merzem.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Podle tureckého ministra zahraničí chtějí Ukrajina i Rusko příměří
Ukrajina i Rusko chtějí příměří, řekl podle agentury AFP turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který dnes přijel do Kyjeva a tento týden jednal v Moskvě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání plošné ruské vojenské agresi a její představitelé už dříve vyzvali k bezpodmínečnému klidu zbraní, Moskva však na zastavení bojů dosud nekývla. Ve středu Rusko přišlo s návrhem na druhé kolo přímých jednání s Ukrajinci 2. června v Istanbulu. Kyjev zatím oficiálně vyslání svých zástupců nepotvrdil.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes podle agentury Reuters uvedl, že Ukrajina chce nejprve vidět slíbené ruské memorandum, ve kterém Moskva představí své požadavky pro dosažení trvalého míru, než Kyjev vyšle delegaci na mírové hovory. „Aby bylo příští plánované setkání věcné a smysluplné, je důležité obdržet dokument předem. Aby delegace, která se ho zúčastní, měla pravomoc projednat příslušná stanoviska,“ řekl Sybiha novinářům. Kyjev své návrhy Moskvě podle serveru Ukrajinska pravda už předal.
Ve válce proti Ukrajině padlo nejméně 110.608 ruských vojáků, zjistila BBC
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 110 608 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Vojenští odborníci naznačují, že analýza ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů může pokrýt 45 až 65 procent skutečného počtu obětí, uvádí BBC, podle níž se mohou na bojišti stále nacházet těla významného počtu vojáků padlých v posledních měsících. Jejich odstranění by totiž znamenalo další rizika pro přeživší vojáky, dodala stanice.
Kellogg uvedl, že obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné
Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Spojené státy nechtějí, aby se Ukrajina k alianci připojila. Americké televizi ABC News to řekl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Podle agentury Reuters se Kellogg vyjadřoval k informacím, že Rusko chce písemný slib ohledně toho, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ o Ukrajinu a další někdejší země Sovětského svazu. „Je to oprávněná obava,“ řekl Kellogg.
Ruské drony poničily v Charkově trolejbusové depo, v Oděské oblasti objekt pošty
Ukrajinské úřady hlásí po nočních ruských útocích další materiální škody na civilní infrastruktuře. V Charkově drony zasáhly depo, kde se opravují trolejbusy, v Oděské oblasti objekt soukromé Nové pošty. Rusko v noci proti ukrajinskému území vyslalo 90 dronů a dvě balistické střely, informuje ukrajinské letectvo.
Depo pro opravy a údržbu trolejbusů zasáhlo osm dronů, uvedl charkovský starosta Ihor Terechov. „Jako vždy jsme většinu vozidel předem rozmístili po městě, což nás uchránilo od mnohem větších ztrát,“ napsal na telegramu. Dodal, že zasaženy však byly trolejbusy, které byly v depu v opravě. Jeden byl zcela zničen, na dalších 18 jsou škody. Dva zaměstnanci vozovny utrpěli zranění, poničené jsou také tři desítky obytných domů v okolí. Terechov ujistil, že navzdory tomuto útoku městská hromadná doprava v druhém největším ukrajinském městě zůstává v provozu. MHD je v Charkově zadarmo.
Ukrajinské drony podle ruských úřadů poškodily nemocnici v Kurské oblasti
Noční ukrajinský dronový útok v západoruské Kurské oblasti poškodil nemocnici, bytové domy a nejméně jednoho člověka zranil, uvedl v noci na dnešek podle agentury Reuters gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. V severoukrajinské Sumské oblasti podle šéfa oblastní správy Oleha Hryhorova mezitím propukly nové boje v obcích u hranice s Ruskem. Uvedl, že kontrola nad různými částmi jeho oblasti se neustále střídá mezi válčícími stranami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podle agentury Reuters novinářům řekl, že Rusko shromažďuje přes 50.000 vojáků poblíž Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že jeho armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou. Podle Zelenského chce Rusko nárazníkovou zónu o hloubce asi deseti kilometrů.
Severní Korea podle zahraničních pozorovatelů dodala Rusku značné množství střeliva
Severní Korea umožnila Rusku zvýšit počet raketových útoků na kritickou ukrajinskou civilní infrastrukturu tím, že dodala do Ruska více než 20 tisíc kontejnerů s municí. Moskva na oplátku poskytla Pchjongjangu údaje, které KLDR umožnily zlepšit výkonnost raket. Vyplývá to z první zprávy, kterou zveřejnil mezinárodní tým, jenž vznikl loni v říjnu s cílem dohlížet na dodržování sankcí proti Severní Koreji, napsala agentura Reuters.
V rámci vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi, která je v rozporu se sankcemi OSN, bylo ze Severní Koreje do Ruska ruskými nákladními loděmi přepraveno až devět milionů kusů dělostřelecké a raketometné munice. „Přinejmenším v dohledné budoucnosti mají Severní Korea a Rusko v úmyslu pokračovat a dále prohlubovat svou vojenskou spolupráci v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN,“ uvedla skupina v dokumentu.
Mechanismus nazvaný Multilaterální tým pro monitorování sankcí (MSMT) vznikl poté, co Rusko v březnu 2024 zamítlo každoroční obnovení panelu expertů OSN, který v uplynulých 15 letech dohlížel na dodržování sankcí zaměřených na omezení severokorejského jaderného a raketového programu. MSMT tvoří 11 členských států OSN včetně Japonska, Jižní Koreje a Spojených států.
Severokorejská pomoc „přispěla k tomu, že Moskva mohla zvýšit počet raketových útoků na ukrajinská města, včetně cílených úderů na kritickou civilní infrastrukturu“, uvádí se ve zprávě MSMT.
Ukrajina získala přístup k plynu z Řecka přes transbalkánský plynovod
Ukrajina získala další zdroj plynu díky zpřístupnění nové trasy přes Řecko, Bulharsko, Rumunsko a Moldavsko. Plyn bude dodáván z terminálu na zkapalněný zemní plyn nedaleko Atén transbalkánským plynovodem. Uvedl to provozovatel ukrajinské plynárenské přepravní soustavy.
Kapacita nové trasy činí zhruba jednu miliardu metrů krychlových ročně. Plyn z této trasy bude využíván výhradně pro dodávky na Ukrajinu a bude nabízen odběratelům v měsíčních aukcích.
Cílem této iniciativy je posílit energetickou bezpečnost Ukrajiny a snížit riziko nedostatku paliva v zimním období. Dovoz plynu touto trasou se řídí speciálním mechanismem, který má zajistit, že se země vyhne vysokým tranzitním poplatkům.
Ukrajina se nyní potýká s nedostatkem plynu, protože ruské vzdušné útoky letos vedly k výraznému poklesu domácí těžby. Země nyní dováží plyn přes Slovensko a Maďarsko. Transbalkánský plynovod zatím k dodávkám nevyužívala kvůli vyšším tranzitním poplatkům, které však nyní byly sníženy díky dohodě s provozovateli přepravní soustavy jednotlivých zemí.
Lipavský: Ruský imperialismus ohrožuje nejen Ukrajinu, ale celý demokratický svět
Ruský imperialismus zůstává stálou hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro Evropu a demokratický svět jako celek. Na dnešní konferenci o odolnosti Evropy v pražském Černínském paláci to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Je podle něj důležité také neztratit ostražitost před Čínou.
„Tyto hrozby musejí být brány v potaz nejen vládami a institucemi, ale také našimi občany,“ uvedl šéf diplomacie. Za další nutnosti označil ochranu svobodných a férových voleb, a to včetně digitálního prostoru, nebo strategickou komunikaci.
Dodání střel Taurus Ukrajině je podle německého kancléře dál možností
Německý kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. Je to nadále v oblasti možného, řekl stanici ZDF. Merz ve středu po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého doletu. Zelenskyj naznačil, že o taurusy i nadále stojí.
„Samozřejmě, že je to v oblasti možného,“ odpověděl Merz na dotaz, zda je dodání taurusů stále možností. Zdůraznil ale, že by dodávka střel s dosahem přes 500 kilometrů vyžadovala několikaměsíční výcvik pro obsluhující vojáky. Německo se podle něj rozhodlo pomoci okamžitě a investovat do výroby ukrajinských zbraní, na které jsou vojáci zvyklí.
Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 90 dronů, obrana jich 56 zneškodnila, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez detailů informuje o zásazích na devíti místech.
Ukrajina v noci odrazila ruské vzdušné útoky, úderům čelilo i Rusko
Ukrajina v noci na dnešek odrazila ruské vzdušné útoky v Charkovské a Záporožské oblasti. Na síti Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo. Úderům čelilo také Rusko, které Ukrajinu v únoru 2022 vojensky napadlo. Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters sdělilo, že v noci zlikvidovalo 48 ukrajinských dronů.
Ukrajinské letectvo prozatím přesnou bilanci nočních ruských útoků nenabídlo, v noci ale varovalo před drony mířícími přes Charkovskou oblast do Doněcké oblasti směrem na Kramatorsk či Slovjansk. Poté informovalo o hrozbě vzdušných útoků v Dněpropetrovské oblasti a shození leteckých bomb v Záporožské oblasti. V Charkovské a Záporožské oblasti byla hrozba podle ukrajinského letectva odražena.
Ukrajina se nebrání jednání s Rusy, uvedl Umerov a urgoval ruský dokument
Ukrajina už předala Rusům své návrhy, nebrání se dalšímu jednání s Moskvou a očekává ruské memorandum, aby příští schůzka mohla přiblížit konec války. Dnes večer to uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který stál v čele ukrajinské delegace v půli května v Istanbulu na prvních přímých rozhovorech s ruskou delegací za více než tři roky.
Ministrovo vyjádření následovalo poté, co ruská strana oznámila, že navrhla uspořádat další kolo jednání 2. června opět v Istanbulu. Z Umerovova vyjádření podle agentury Unian vyplývá, že ukrajinská strana počítá se schůzkou nejpozději 2. června.
Ukrajina předala Rusům návrh na příměří, není proti jednání s Rusy a očekává jejich návrh, aby schůzka mohla přiblížit mír, uvedl Umerov podle Unian.
V ukrajinském městě pohřbívali dětské oběti ruského útoku, píší agentury
Tři rakve s třemi sourozenci byly dnes vystaveny během pohřebního obřadu v někdejším kulturním domě v ukrajinském městě Korostyšiv. Osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman Martyňukovi přišli o život při víkendovém útoku, kdy uprostřed noci ruská střela s plochou dráhou letu zasáhla jejich domov. Na poslední cestě je vyprovázely slzy, květiny, modlitby a písně kostelního sboru, vylíčily tiskové agentury AFP a AP. Smrt sourozenců Martyňukových otřásla městem, ve kterém žije přibližně 20.000 lidí a které leží asi 100 kilometrů západně od Kyjeva.
Mohutné ruské útoky na ukrajinská města o víkendu trvaly tři noci za sebou. Při útoku podniknutém v noci ze sobotu na neděli přišlo o život nejméně 13 civilistů, včetně tří z pěti dětí Martyňukových. Při ruské invazi již zahynuli desítky tisíc lidí na Ukrajině, vojáků i civilistů. Mezi oběťmi je podle nejnovější úřední bilance i 630 dětí, připomněla AFP.
Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Trump, který v minulosti zodpovědnost za rozpoutání války dával i ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, v poslední době pozměnil rétoriku a je o poznání kritičtější k Rusku. Zatímco dříve uváděl, že Putin chce mír, dnes poznamenal, že nemůže říct, jestli ruský prezident chce válku ukončit.