Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump

Ukrajina nebude mít letos k dispozici stíhačky F-16, uvedlo ukrajinské letectvo

Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 západní provenience. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat, informovala o tom ruskojazyčná verze serveru BBC News. Kyjev žádá moderní stroje americké výroby na svou obranu před ruskou agresí. Ukrajina s partnery o věci jedná už několik měsíců, konkrétní dodávky stíhaček si zatím ale nezajistila.

První loď proplula "ukrajinským koridorem" a pluje k Bosporu, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že první civilní loď už proplula novým ukrajinským humanitárním koridorem v Černém moři. Loď vyplula z Oděsy a nyní pluje k Bosporu, uvedl Zelenskyj, který to označil za krok k obnovení svobody plavby v Černém moři. Role první lodi zkoušející novou trasu se podle agentury DPA chopila německá kontejnerová loď s ukrajinskou posádkou, plující pod vlajkou Hongkongu.

Rusko minulý měsíc odstoupilo od dohody umožňující vývoz obilí z ukrajinským přístavů u Černého moře a pohrozilo útokem na lodě plující do ukrajinských vod. Minulou neděli ruská loď skutečně střílela na cizí loď, aby ji přiměla zastavit ke kontrole..

Ruský soud odsoudil odstřelovače, který při popíjení zastřelil kolegu

Ruský vojenský soud odsoudil za vraždu odstřelovače, který svou zbraní zastřelil kolegů během popíjení vodky v krytu na frontové linii. Vraždu se pak pokusil zamaskovat jako dílo ukrajinských diverzantů. Soudu mu vyměřil osm let ve vězeňském táboře s přísným režimem, uvedl na svém webu ruský list Kommersant.

Případ Ivana Alexejeva, mobilizovaného loni v říjnu, projednal veřejně posádkový soud v Novočerkassku. Obžalovaný přiznal vinu. Podle deníku se zločin odehrál letos 13. ledna, kdy čtyři vojáci v zákopech slavili "starý Nový rok", což je ruský výraz pro Nový rok podle "starého", juliánského kalendáře, kterým se nadále řídí pravoslavná církev.

V Rusku zemřel generál, jenž podle médií dříve velel invazním silám na Ukrajině

V Rusku zemřel ve věku 57 let generálplukovník Gennadij Židko, který v roce 2016 velel ruské armádě v Sýrii a podle některých médií loni také ruským invazním silám na Ukrajině. O jeho smrti dnes informovala s odvoláním na gubernátora Chabarovského kraje ruská média. Regionální činitel konkrétní příčinu Židkovy smrti nesdělil, napsal pouze, že zemřel po delší nemoci.

"Po dlouhé nemoci zemřel v Moskvě hrdina Ruska generálplukovník Gennadij Valerijevič Židko," oznámil na telegramu gubernátor ruského Chabarovského kraje Michail Děgťarjov, který zároveň připomněl Židkovo někdejší působení v čele ruských sil v Sýrii, jeho velení ruskému východnímu vojenskému okruhu a někdejší pozici náměstka ministra obrany.

Na sankční seznam Česka přibyl ruský podnikatel Obnosov a manželé Zorikovovi

Počet lidí na vnitrostátním sankčním seznamu se dnes zdvojnásobil ze tří na šest. Vláda na něj na návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) zařadila ruského podnikatele Borise Obnosova a jeho příbuzné, manžele Rostislava a Olgu Zorikovovy. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zahraničí a vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) na tiskové konferenci.

FSB tvrdí, že zmařila pokus ukrajinských sabotérů proniknout do Ruska

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zmařila pokus ukrajinských sabotérů proniknout do ruské Brjanské oblasti, uvedla dnes ruská státní agentura TASS. Při incidentu byli zabiti čtyři lidé. Jak poznamenala agentura Reuters, zprávu nebylo možné nezávisle ověřit. Ukrajinské úřady se zatím nevyjádřily, Kyjev podobné zprávy většinou nekomentuje. O podobném incidentu informovala ruská média i v úterý.

Reuters: Rusko možná obnoví povinnost měnit devizové příjmy vývozců za rubly

Ruské úřady diskutují o obnovení povinného směňování devizových příjmů exportérů za rubly, a reagují tak na propad kurzu domácí měny. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Rusko takové opatření na krátkou dobu zavedlo již loni po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu.

Americký dolar začátkem týdne poprvé od loňského jara překonal hranici 100 rublů. Ruská centrální banka na to v úterý reagovala zvýšením základní úrokové sazby o 3,5 procentního bodu na 12 procent. Tento krok však zřejmě pokles ruské měny pouze zpomalil, píše Reuters.

Raketa Ariane 6 se na první zkušební let vydá nejdřív příští rok, uvedla ESA

První start nové evropské rakety Ariane 6 se uskuteční nejdříve v roce 2024. Agentuře Reuters to po nedávných testech nosného systému řekl šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher. Nasazení Ariane 6 do provozu je pro Evropu zásadní poté, co přerušila vesmírnou spolupráci s Ruskem po ruské invazi na Ukrajinu a odstavila desítky let používané rakety předchozí generace Ariane 5.

Zatím poslední test z 18. července, při kterém ESA a výrobce nosných raket ArianeGroup krátce zažehli motor Vulcain 2.1, musel být přerušen a odložen na 29. srpna. Cíle, které si agentura vytyčila na červenec, se podle ní podařilo splnit na 90 procent, další zkoušky plánuje na září.

Oděsu opustilo první komerční plavidlo, které vyrazilo po dočasném koridoru

Ukrajinský přístav Oděsa opustilo první komerční plavidlo, kontejnerová loď Joseph Schulte, které vyrazilo po dočasném koridoru vytvořeném Ukrajinou v Černém moři. Loď směřuje do Istanbulu, uvedla podle agentury Reuters společnost Bernhard Schulte Shipmanagement (BSM).

Plavidlo, které společně vlastní čínská banka a právě německá BSM, využívá nově vzniklý koridor a pluje přes teritoriální vody Ukrajiny, Rumunska a Turecka. Vznik dočasných koridorů pro komerční plavidla v Černém moři oznámila Ukrajina minulý týden. Kyjev tehdy nicméně rovněž upozornil, že v oblasti přetrvávají hrozby kvůli přítomnosti ruských sil a také kvůli minám.

ČR zmrazila ruský sankcionovaný majetek v hodnotě 347,36 milionu eur

Česká republika zmrazila ruský majetek v hodnotě 347,36 milionu eur (8,39 miliardy Kč), který je předmětem sankcí. Uvedl to podle listu Kyiv Independent český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula v úterý při schůzce s vedením ukrajinské agentury pro vymáhání a správu majetku (ARMA). Sankce byly zavedené proti Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu.

Obě strany jednaly o budoucích vyhlídkách pro společnou spolupráci, zejména v oblasti detekce, vyhledávání a správy majetku. Matula zdůraznil, že české orgány činné v trestním řízení aktivně monitorují informace o sankcionovaných Rusech. Znovu také potvrdil, že Praha podporuje členství Ukrajiny v Evropské unii a v NATO, dodal Kyiv Independent.

Kyjev hlásí další útoky na přístavy na Dunaji, sestřelené drony oznámilo i Rusko

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu drony, poplach vyhlásily oblasti na jihu a ve středu Ukrajiny. Velká skupina bezpilotních letounů vletěla i do ústí Dunaje a zamířila k říčnímu přístavu Izmajil na hranicích s Rumunskem, uvedlo podle agentury Reuters ukrajinské letectvo. Nálety dronů oznámilo i ruské ministerstvo obrany, tři ukrajinské bezpilotní letouny podle něj sestřelila ruská protiletecká obrana nad západoruskou Kalužskou oblastí, informovala agentura TASS.

Rusko na jih Ukrajiny vyslalo drony v několika vlnách, 13 jich sestřelila ukrajinská obrana nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí, uvádí ukrajinská armáda. Cílem podle ní byla přístavní infrastruktura.

Ukrajina uvedla, že dobyla ves Urožajne na západě Doněcké oblasti

Ukrajinská armáda dobyla ves Urožajne na západě Doněcké oblasti, uvedla dnes na telegramu náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová. Už v předchozích dnech hovořila o tom, že o vesnici na řece Mokri Jaly svádí ukrajinské síly boje s ruskými jednotkami.

„Urožajne osvobozeno. Naši upevňují své pozice. Ofenzíva pokračuje,“ napsala Maljarová.

Vedoucí kanceláře generálního tajemníka NATO připustil, že Ukrajina může získat členství v alianci výměnou za územní ústupky Rusku. „Věřím, že jedno z řešení může spočívat v tom, že se Ukrajina vzdá území a na oplátku získá členství v NATO,“ řekl Stian Jenssen. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko zdůraznil, že rozhovory o vstupu Ukrajiny do NATO výměnou za vzdání se některých ukrajinských území jsou absolutně nepřijatelné.

Rusko čeká pádivá inflace mezi 20 a 100 procenty, tvrdí tamní ekonom

Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku.

„Rubl bude dál slábnout... Rusko vstupuje do situace pádivé inflace. Pádivá znamená od 20 do 100 procent za rok,“ varoval v rozhovoru Lipsic.

Nyní se inflace v Rusku pohybuje kolem čtyř procent. Za poslední tři měsíce pak v ročním srovnání a po sezonním přepočtu dosáhl podle centrální banky cenový růst v průměru 7,6 procenta. Rubl ale v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar.

Podle Lipsice bude rubl dál hodnotu ztrácet. Jediné, co by ruskou měnu podle něj mohlo zachránit, by byl export zboží výměnou za platby ve spolehlivé měně, jako je dolar nebo euro. Takovou možnost ale Rusko kvůli západním sankcím přijatým v reakci na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině nemá.

„Je takový vtip, který teď všude říkám... ‚Rubl nemá kurz, rubl má před sebou jedině cestu. A to cestu ztráty hodnoty.‘ A ten vtip je pravdivý,“ uvedl také v rozhovoru Lipsic, který dal tento měsíc výpověď ze své pozice na Vysoké ekonomické škole v Moskvě.

Ještě závažnější než vysoká míra inflace jsou podle ekonoma vyhlídky, že inflace v Rusku bude nestabilní, což ohrozí podnikání. „Když člověk netuší, jak se budou ceny měnit, není žádná předvídatelnost, je velmi těžké podnikat. Při pádivé inflaci začíná byznys umírat,“ podotkl Lipsic.

Lotyšská armáda se zapojí do hlídání hranice s Běloruskem

Lotyšská ministryně obrany Inára Múrnieceová nařídila armádě, aby pomohla pohraničníkům s ostrahou hranic s Běloruskem. Učinila tak poté, co pohraniční stráž zaznamenala 96 pokusů o nelegální překročení hranice za posledních 24 hodin a požádala o pomoc ozbrojené síly a policii. Pohraniční stráž rovněž povolala z dovolené do služby své pracovníky.

Lotyšská pohraniční stráž ve svém prohlášení uvedla, že má informace o možném nárůstu „hybridních hrozeb“. Běloruské úřady se podle ní stále více podílejí na organizování toku migrantů pokoušejících se překročit hranice nelegálním způsobem.

Lotyšsko se podobně jako Polsko a Litva v poslední době stále více obává o bezpečnostní situaci na hranicích s Běloruskem. Země proto posilují jejich ochranu.

Varšava minulý týden oznámila, že rozmístí na hranici s východoevropským spojencem Ruska na deset tisíc vojáků. Polsko tak chce odradit „agresora“ od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. Varšava tyto kroky podle prohlášení polských představitelů činí v souvislosti s nárůstem migrace a také přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

Polsko, Lotyšsko a Litva se v roce 2021 staly dějištěm migrační krize, kdy se pokoušelo z Běloruska na jejich území dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty. Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na Minsk kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.

Letos lotyšské bezpečnostní složky zabránily zhruba 5800 pokusům o nelegální vstup do země, 292 lidem úřady udělily z humanitárních důvodů azyl, napsala dnes veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice LSM.