Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump

Enerhoatom: Záporožská jaderná elektrárna přišla o napájení přes hlavní vedení

Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna v noci na dnešek opět přišla o napájení proudem z vnějšího zdroje přes hlavní vedení a musela se uchýlit k vedení záložnímu. Uvedla to dnes na telegramu ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která elektrárnu provozovala před ruskou invazí. Důvod odpojení firma neuvádí, ale varovala, že v největší evropské atomové elektrárně hrozí takzvaný blackout, tedy rozsáhlý výpadek sítě.

Jediné zbývající záložní elektrické vedení má podle Enerhoatomu méně než polovinu výkonu hlavního vedení.

„Hlavní hrozbou pro jadernou a radiační bezpečnost je fakt, že čtvrtý blok Záporožské jaderné elektrárny se nachází ve stavu 'horké odstávky',“ uvedl Enerhoatom. To je podle něj hrubým porušením pravidel provozu zařízení.

Polsko rozmístí u hranic s Běloruskem na 10 tisíc vojáků, uvedl ministr obrany

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem 10 tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit „agresora“ od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

„Přesouváme vojsko blíže k hranicím s Běloruskem, abychom odstrašili agresora, aby se neodvážil nás napadnout,“ řekl nyní šéf resortu obrany v rozhlasové stanici. „Na hranici bude kolem 10.000 vojáků - 4000 budou přímo podporovat pohraniční stráž, 6000 jich bude v záloze,“ poznamenal ministr.

Ukrajinský činitel: Ruské drony zničily sklad pohonných hmot v Rivnenské oblasti

Při rozsáhlém nočním útoku ruských bezpilotních letounů na Rivnenskou oblast na západě Ukrajiny byl zničen sklad s pohonnými hmotami v okolí města Dubno. Podle ukrajinských médií to dnes ráno uvedl regionální šéf Vitalij Koval. Úřady neevidují oběti na životech. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila sedm z deseti útočných ruských dronů.

Na celém ukrajinském území úřady v noci na dnešek vyhlásily letecký poplach kvůli nebezpečí vzdušných úderů, v některých regionech hrozily útoky bezpilotních letadel, poznamenal zpravodajský server Ukrajinska pravda.

Ruská armáda při nočním útoku drony zničila sklad s pohonnými hmotami v Rivnenské oblasti na západě Ukrajiny, uvedl regionální šéf Vitalij Koval.

V noci oblast Rivne utrpěla masivní útok dronů. Rusové zničili ropný sklad v oblasti Duben.

Rusko tvrdí, že u Sevastopolu zničilo 11 ukrajinských dronů, další dva u Moskvy

Ruské síly v noci na dnešek zničily 11 ukrajinských dronů u krymského přístavu Sevastopol, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Další dva útočné bezpilotní letouny sestřelila protivzdušná obrana nedaleko Moskvy, uvedl podle agentury Reuters starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Jde o další z řady podobných útoků, které Rusko ohlásilo v posledních dnech.

„V noci, okolo čtvrté ráno (3:00 SELČ), protivzdušná obrana sestřelila dva drony letící směrem k metropoli. Jeden z nich v Kalužské oblasti, druhý v oblasti (dálničního okruhu okolo Moskvy),“ napsal Sobjanin na telegramu.

V ruském městě Domodědovo nedaleko Moskvy hoří, příčina je nejasná

V ruském městě Domodědovo nedaleko Moskvy, kde se nachází mezinárodní letiště, propukl požár. S odkazem na ruské úřady o tom informovala agentura RIA Novosti, podle které hoří autoservis. Příspěvky na sociálních sítích podle agentury Reuters a ruskojazyčného serveru BBC hovoří o explozích, které ohni předcházely.

Informace o původu požáru ruské úřady nezveřejnily. Zatím není jasné, zda si oheň vyžádal oběti

Ruské ostřelování Záporoží si vyžádalo nejméně tři mrtvé, uvedl Zelenskyj

Nejméně tři lidé přišli o život při ruském ostřelování obytné čtvrti města Záporoží na jihu Ukrajiny, uvedl dnes večer podle médií ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. První zprávy z místa podle listu Ukrajinska pravda informovaly o dvou obětech.

„Záporoží. Ještě jeden útok ruských teroristů. V tuto chvíli se ví o třech mrtvých,“ uvedl později Zelenskyj v telegramu a vyjádřil soustrast pozůstalým. „Tento válečný zločin Ruska se určitě dočká svého rozsudku,“ přislíbil.

Záběry zveřejněné hlavou státu ukazují poškozený kostel a další hořící budovu.

Ruská centrální banka nebude do konce roku nakupovat zahraniční měny

Ruská centrální banka nebude od čtvrtka až do konce roku nakupovat zahraniční měny. Cílem tohoto kroku je snížit výkyvy na finančních trzích, uvádí se v prohlášení banky. Zároveň ale banka bude pokračovat v prodeji zahraničních měn.

Důvodem rozhodnutí banky je vysoký pokles rublu. Dnes se rubl vůči euru i dolaru propadl na nejnižší úroveň od března 2022. Dolar se dnes vyšplhal až na 98 rublů za dolar a euro na 108 rublů za dolar. Po oznámení centrální banky euro i dolar část svých dnešních zisků smazaly.

Na rubl stále více doléhají dopady války na Ukrajině. V souvislosti s omezením vývozu ropy a zavedením cenového stropu na ruskou ropu příjmy Ruska z vývozu v letošním roce klesly. Přebytek obchodní bilance se snižuje a rozpočtový deficit země roste.

Ruské přístavy a sklady jsou zahlceny obilím, píše Bloomberg

Skladovací kapacity v přístavech na jihu Ruska jsou po dvou velkých sklizních přeplněny obilím navzdory rekordnímu vývozu v minulém měsíci. Znamená to, že jakákoliv eskalace vojenské konfrontace v klíčové oblasti Černého moře by mohla mít dominový efekt a připravit svět o velké množství plodin, na které spoléhá, upozornila dnes agentura Bloomberg. „Rusko začíná mít problémy s ukradeným ukrajinským obilím,“ okomentovala situaci ukrajinská agentura Unian.

Kapacita ruských přístavů je navzdory masivnímu vývozu napjatá, jak se obilný obr snaží uvolnit prostor. Rusko v červenci vyvezlo 4,4 milionu tun pšenice, což je měsíční rekord, o téměř 60 procent překračující průměr, uvedl Bloomberg s odvoláním na poradenskou společnost v sektoru zemědělství SovEcon. Některé terminály u Azovského moře podle ní přestaly přijímat další obilí, protože jim chybí místo k uskladnění. To bude pro farmáře znamenat problém, pokud se situace v Černém moři mezi Ukrajinou a Ruskem ještě zhorší a zpomalí ruský vývoz, protože by neměli kam poslat svou úrodu, kriticky důležitou pro globální dodávky potravin.

ČT: NS potvrdil tresty za nenávistné výroky o Ukrajincích pro Čermáka a Tušla

Nejvyšší soud potvrdil tresty za nenávistné výroky o Ukrajincích pro Tomáše Čermáka a Patrika Tušla. Čermákovi potvrdil podmínku,Tušlovi desetiměsíční vězení, uvedla dnes na webu Česká televize. Informaci jí poskytl mluvčí kladenského soudu Ivo Poštolka. Soud kauzu řešil v první instanci v Kladně, protože oba muži minulý rok v srpnu z Netovic na Kladensku živě vysílali na sociálních sítích video, v němž dehonestovali Ukrajince.

Usnesením z 12. července Nejvyšší soud dovolání obou odsouzených odmítl s tím, že jsou neopodstatněná, uvedl Poštolka.

Rusko začne testovat používání digitálního rublu mezi spotřebiteli

Rusko začne příští týden testovat používání digitálního rublu mezi spotřebiteli. Oznámila to dnes ruská centrální banka. Země, která kvůli loňskému útoku na Ukrajinu čelí rozsáhlým hospodářským sankcím, by pomocí digitální měny chtěla rozšířit své možnosti pro mezinárodní platby, uvedla agentura Reuters.

Rusko v posledních letech podobně jako další země vyvíjí digitální měnu centrální banky (CBDC) s cílem modernizovat finanční systém a potlačit kryptoměny, jako je například bitcoin. Podle amerického institutu Atlantická rada (Atlantic Council) zatím CBDC zavedlo 11 zemí, včetně Nigérie a několika států v Karibiku. Řada dalších zemí provádí rozsáhlé testy používání takovéto digitální měny.

Eurostat: Dočasnou ochranu měly na konci června v EU více než čtyři miliony lidí, kteří opustili Ukrajinu kvůli válce. V ČR jich bylo téměř 350 tisíc.

Pavel s Lipavským probrali konzultace o míru na Ukrajině i cestu na VS OSN

Prezident Petr Pavel dnes s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (Piráti) probrali víkendové konzultace v saúdskoarabské Džiddě o míru na Ukrajině či společnou cestu na Valné shromáždění OSN. Lipavský novinářům po jednání na Pražském hradě řekl, že si s Pavlem připomněli také památku diplomata Martina Povejšila, který v pondělí zemřel ve věku 62 let.

Politici podle Lipavského probrali aktuální otázky včetně víkendových konzultací zástupců asi čtyř desítek zemí v Saúdské Arábii. „Informoval jsem prezidenta, že jsme nabídli odbornou pomoc s naplňováním desetibodového ukrajinského mírového plánu, a to zejména v oblasti jaderné bezpečnosti a stíhání válečných zločinů,“ řekl Lipavský. Pavla informoval také o zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.

Výzkum: Sedm z deseti uprchlíků v Česku žije pod hranicí chudoby

Sedm z deseti uprchlíků v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad 17 let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců poskytla ČTK agentura PAQ Research. Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky.

Dotazování se konalo zatím šestkrát, naposledy letos v červnu. Zapojilo se 1425 domácností, v nichž žije 3789 uprchlíků z Ukrajiny. Výzkumníci sledují situaci lidí, kteří do Česka přišli loni.

Práci v Česku má 67 procent uprchlíků nad 17 let. Před rokem v létě pracovalo 45 procent příchozích. Tři pětiny ukrajinských pracovníků ale stále vykonávají práci pod svou kvalifikací. Polovina uprchlíků uvedla, že pracuje i o víkendech či pozdě večer. Dvě pětiny odpověděly, že berou méně než Češi na stejné pozici. Čtvrtina má víc prací, aby se uživila. Celkem 55 procent pracujících má takzvanou prekérní práci, tedy nestabilní v náročných podmínkách. Za největší bariéru při hledání zaměstnání považují příchozí češtinu. Poté zmiňují neuznání kvalifikace či nedostatek školek.

Průměrně uprchlíci pobírají 167 korun na hodinu. Je to o 16 korun víc než loni v březnu. „Růst lze vysvětlit postupným přesouváním Ukrajinců do více kvalifikovaných prací a inflací,“ uvedli autoři. Podotkli, že průměrný čistý hodinový výdělek v Česku byl loni v posledním čtvrtletí asi 220 korun.

Dvě třetiny zaměstnaných si ale nevydělají ani 150 korun na hodinu. Nad tuto částku má 47 procent mužů a 27 procent žen. Ženy přitom mají častěji vysokoškolské vzdělání než muži.

Dvě třetiny uprchlíků také žijí pod hranicí příjmové chudoby. Nejvíc ohrožené jsou rodiny s dětmi a senioři. Sedm z deseti lidí trpí pak i materiálním nedostatkem. Nezvládnou náhlý výdaj, nemohou si dovolit nakupovat oblečení, používat auto, zajít občas s přáteli do restaurace, dostatečně topit či jíst častěji maso. Při výpadku příjmu by skoro polovina uprchlických domácností nevystačila s úsporami ani měsíc.

Humanitární dávku aspoň pro jednoho ze svých členů pobíralo v červnu 55 procent uprchlických domácností. Je to o deset procentních bodů méně než loni v létě.