Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump

Estonsko žádá, aby Maďarsko přišlo o hlasovací právo v EU

Estonsko chce, aby ostatní země Evropské unie zbavily Maďarsko hlasovacího práva v EU. Píše o tom agentura DPA. Požadavek souvisí s tím, že Maďarsko si vynutilo vyjmutí několika Rusů z unijního sankčního seznamu.

„Maďarsko pracuje systematicky proti společným bezpečnostním zájmům Evropy, a proto musíme rychle podniknout konkrétní kroky,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. EU by podle něj měla s Budapeští zahájit řízení na základě článku sedm smlouvy o EU. V tom se hovoří o pozastavení hlasovacího práva pro členské státy, které zásadním způsobem a dlouhodobě porušují základní hodnoty EU.

Maďarsko, ale i Slovensko hrozily zablokovat prodloužení protiruských sankcí, které by bez dohody vypršely v sobotu. Tsahkna řekl, že Maďarsko „z politických důvodů“ prodloužení sankcí podmínilo tím, že z nich budou vyškrtnuti tři ruští podnikatelé.

Vláda premiéra Viktora Orbána už v minulosti opakovaně protahovala prodloužení unijních sankcí proti Rusku. Orbán jako jeden z mála čelných evropských politiků udržuje dobré vztahy s Moskvou navzdory tomu, že Rusko už více než tři roky vede válku proti Ukrajině. Trestná opatření proti Rusku kritizuje, unijní ekonomiku podle něho poškozují více než tu ruskou.

Rusko uvedlo, že za poslední týden znovu ovládlo 29 obcí v Kurské oblasti

Ruská armáda za poslední týden znovu získala kontrolu nad 29 obcemi v Kurské oblasti, kam loni v létě překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Informovalo o tom ministerstvo obrany v Moskvě. Hlásí i dobytí jedné vesnice v ukrajinské Sumské oblasti, která je přes hranici od Kurské oblasti. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Agentura Reuters podotýká, že ruská armáda v poslední době zesílila svoje snahy ukrajinské síly z Kurské oblasti vytlačit. Ve čtvrtek Moskva oznámila dobytí okresního města Sudža, dnes informovala o osvobození Gončarovky ležící v těsném sousedství Sudži.

V ukrajinské Oděse neznámý útočník zastřelil protiruského aktivistu

V centru jihoukrajinské Oděsy dnes neznámý útočník zastřelil protiruského aktivistu Demjana Hanula, informovalapolicie a ukrajinská média. Šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko na místo vyslal speciálně vytvořenou vyšetřovací skupinu i policejní pluk.

Tísňové linky přijaly oznámení o střelbě kolem 10:30 (09:30 SEČ). Podezřelý z místa činu utekl.

„Osobně přebírám kontrolu nad vyšetřováním a řešením tohoto zločinu,“ uvedl Klimenko a informoval o vyslání vyšetřovací skupiny a policejního pluku.

Do Česka v sobotu přijede ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, přijme ho ministryně Černochová. Návštěvu dnes oznámilo české ministerstvo obrany.

Kreml po jednání Putina s vyslancem Trumpa o Ukrajině mluví o opatrném optimismu

Ruský prezident Vladimir Putin přes amerického zvláštního zmocněnce Stevena Witkoffa vyslal šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.

Celý článek najdete tady

Expert: Putin se komentářem k návrhu příměří zachoval předvídatelně

Ruský prezident Vladimir Putin se komentářem k americkému návrhu na třicetidenní příměří v bojích s Ukrajinou zachoval předvídatelně, míní seniorní analytik pařížského Institutu pro bezpečnostní studia EU Ondřej Ditrych. Neodmítl příměří, aby nenaštval Američany, a zároveň si stanovil podmínky, které by snížily obranyschopnost Ukrajiny. Podle Jaroslava Bílka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) se nabízí dvě možná vysvětlení Putinových vyjádření, jedním z nich je to, že se jimi Putin snaží získat čas a „testovat situaci“. Experti to dnes uvedli na dotazy ČTK.

Putin ve čtvrtek poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní. Americký prezident Donald Trump označil vyjádření šéfa Kremlu za slibné, ale neúplné. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo šéfovi Bílého domu. Kyjev s návrhem už souhlasil.

Státy EU se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily ČTK diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců.

Finský soud poslal na doživotí do vězení Rusa za válečné zločiny na Ukrajině

Finský soud dnes na doživotí do vězení poslal Rusa, který se na východní Ukrajině v letech 2014 až 2015 dopustil válečných zločinů. Informují o tom server listu Helsingin Sanomat a agentura Reuters, podle níž je to jeden z mála případů, kdy byl mimo Ukrajinu někdo souzen kvůli válečným zločinům v konfliktu, který začal několik let před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Osmatřicetiletý Jan Petrovskij, vystupující rovněž pod jménem Voislav Torden, podle soudu při bojích na východě Ukrajiny velel operaci, při níž jeho jednotka zastřelila nejméně čtyři zraněné ukrajinské vojáky. Soud to přirovnal k vraždě, protože způsob uskutečnění činu vykazoval krutost a brutalitu.

Šedivý: EU musí udržet maximální podporu pro Ukrajinu a zaměřit se na inovace

Evropská unie nezaspala, dělá toho dost pro Ukrajinu, je ale potřeba maximální podporu udržet a zaměřit se i na obranné inovace a výzkum. V rozhovoru to uvedl výkonný ředitel Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v Bruselu. Důležité podle něj je, aby členské státy EU dávaly smlouvy evropskému obrannému průmyslu, protože tam jsou nevyužité výrobní kapacity.

Nový balík vojenské pomoci EU pro Ukrajinu by mohl mít hodnotu až 40 miliard eur

Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Vyplývá to z dokumentu, který má ČTK k dispozici. Jde o nový návrh v rámci iniciativy šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Balíček by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.

Celý článek najdete tady

Podpora Ukrajině a konkurenceschopnost EU jsou úzce propojeny, píše Costa lídrům

Pokračující podpora Ukrajině ze strany Evropské unie, potřeba investovat do unijní obrany a konkurenceschopnost EU jsou úzce propojeny. Ve zvacím dopise na březnový summit EU, který se koná příští týden, to unijním lídrům napsalpředseda Evropské rady António Costa. Konkurenceschopnější unie bude podle něj silnější unií, která bude schopna lépe chránit své občany, své zájmy a své hodnoty na globální scéně.

Summit začíná ve čtvrtek 20. března a Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala. Je možné, že by se mohlo jednání konat pouze jeden den, píše dále Costa v dopise. „Vzhledem k nejistotě ohledně možného mezinárodního vývoje nemohu vyloučit možnost, že budeme muset pokračovat v pátek ráno,“ dodal však předseda unijních summitů.

Moskevská oblast hlásí dronový útok, v Charkově a okolí jsou zranění

Moskva a Moskevská oblast se v noci na dnešek staly terčem dronového útoku, při kterém byly podle ruskojazyčného servisu BBC poničeny obytné domy. Ve čtvrtek večer v ruském hlavním městě o příměří ve válce na Ukrajině jednal zmocněnec šéfa Bílého domu Steve Witkoff. Cílem ruského dronového útoku se ve čtvrtek večer a v noci na dnešek stala severoukrajinská Charkovská oblast, kde hořela nemocnice. Úřady hlásí osm zraněných.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin podle agentury Reuters uvedl, že protivzdušná obrana zneškodnila čtyři drony, které se snažily na město zaútočit. Záchranné složky pracují na místě, kde dopadly trosky sestřelených letounů, dodal. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů nad Balašichou na východním předměstí ruského hlavního města, další se zřítil jižně od Moskvy. Trosky sestřelených dronů dopadly na staveniště a na rozestavěný dům. Nikomu se nic nestalo.

Rusko podle Kallasové zřejmě přistoupí na návrh příměří, ale s podmínkami

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se domnívá, že Rusko přistoupí na americký návrh příměří s Ukrajinou, ale sdělí své podmínky. Podle agentury Reuters to Kallasová řekla na okraj zasedání ministrů zahraničí zemí G7 v Kanadě.

Spojené státy podle Kallasové účastníkům summitu sdělily, že se Rusko možná snaží hrát hru s cílem proces prodloužit a zamlžit, což Washington nechce.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní.

Putin podle Zelenského příměří nechce, ale bojí se to říct přímo Trumpovi

Ruský prezident Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl dnes večer s tím, že Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.

Spojené státy čekají, jak se Rusko vyjádří k jejich návrhu na uzavření okamžitého 30denního příměří. Ukrajina s ním souhlasila po úterních jednáních v saúdskoarabské Džiddě. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dnes uvedl, že Ukrajina nepřistoupí na zamrzlý konflikt s Ruskem.

V názoru na Putinův postoj k příměří na Ukrajině se světová média neshodují

Světová média se neshodují v tom, jak se dnes ruský prezident Vladimir Putin postavil k návrhu příměří na Ukrajině. Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) příměří zatím odmítl, naopak deník Ukrajinska pravda či britská BBC upozorňují, že Putin položil spoustu otázek a že příměří spojuje s vyřešením příčin, které k válce vedly. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) pak uvedl, že klid zbraní šéf Kremlu spojil s rozsáhlými podmínkami. „Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.

Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu. „Vypadalo to, že Putinova silně odmítaná podpora americkému návrhu na příměří má dát Washingtonu najevo dobrou vůli a otevřít dveře k dalším rozhovorům s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ale jen to množství vysvětlení, kterých se Putin dožadoval, a podmínek, které navrhl, aby bylo možné dát Moskvě ujištění, zřejmě rychlé příměří vylučují,“ napsala agentura Reuters.

Odkaz na nynější úspěchy ruských vojáků zmínil také deník The Washington Post, podle kterého Putin plně nepřijal americký návrh příměří. „Uvedl, že existují 'nuance', které vyžadují 'důkladný přezkum', obzvláště když ruské síly ve válce postupují,“ napsal americký list. Podobně si Putinův postoj vyložil deník The New York Times. Ten uvedl, že Putin nevyslovil úplný souhlas, ale řekl, že je možnosti příměří otevřený.