Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, kde se setká s kancléřem Friedrichem Merzem.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Analytici: Případné sankce na ruské diamanty by narušily globální trh se šperky
Představitelé skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 teď jednají o možnosti uvalit sankce na vývoz ruských diamantů. Analytici nicméně varují, že takové komplikované opatření by mohlo potenciálně zvýšit ceny této luxusní komodity a narušit globální trh se šperky, uvedl server zpravodajské televize CNBC.
Vývoz diamantů z Ruska byl převážně ušetřen mezinárodních sankcí uvalených na Moskvu po invazi na Ukrajinu loni v únoru. A to navzdory výzvám Ukrajiny a některých evropských zemí k zavedení zákazu.
Ruský podnikatel se soudí s Británií kvůli tomu, že mu zabavila jachtu
Ruský podnikatel Sergej Naumenko se soudí s britskou vládou kvůli tomu, že mu loni krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu zabavila zbrusu novou, ještě nepoužitou luxusní jachtu nazvanou Phi v hodnotě 38 milionů liber (přes miliardu korun). Naumenko, který podniká v odvětví nemovitostí a dovozu potravin, se u soudu domáhá toho, aby mu britské ministerstvo dopravy loď vrátilo a zaplatilo mu odškodnění, uvedla s odvoláním na soudní dokumenty agentura Bloomberg. Rozhodnutí ohledně dalšího osudu jachty se očekává v červenci.
Norský premiér se sešel s šéfem čínské diplomacie, mluvil o lidských právech
Norský premiér Jonas Gahr Störe při dnešní schůzce s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem v Oslu vyjádřil znepokojení nad stavem lidských práv v některých částech Číny, jako je Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, a nad vývojem v Hongkongu. Předmětem jednání byly podle něj také důležité bilaterální otázky a válka na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Kyjev od začátku ruské invaze zažil 740 leteckých poplachů
Kyjev od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru loňského roku zažil 740 leteckých poplachů, které trvaly v součtu 851 hodin a 38 minut. Uvedlo to dnes ukrajinské ministerstvo obrany. Úspěšných vzdušných ruských útoků na metropoli postupně ubývá a podle ministerstva žádná ruská raketa nebo dron v posledních dvou měsících nedosáhly určeného cíle.
Ukrajinské hlavní město se za více než 14 měsíců války stávalo častým terčem ruských vzdušných útoků a na denním pořádku jsou tak letecké poplachy, při nichž jsou obyvatelé vyzváni k odchodu do krytů. V průměru byly vyhlašovány bezmála dva poplachy denně.
DPP a Praha daly ukrajinskému Mykolajivu dva autobusy Irisbus Crossway
Zástupci pražského dopravního podniku (DPP) a hlavního města dnes předali dopravnímu podniku ukrajinského Mykolajivu jako pomoc dva autobusy Irisbus Crossway. Autobusy se vydají na Ukrajinu v sobotu ráno a v provozu by mohly být v Mykolajivu asi za dva týdny. Poté bude muset mykolajivský podnik ještě vyřídit potřebné úřední a technické záležitosti, než autobusy vyšle do provozu. Novinářům to dnes řekli pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), generální ředitel DPP Petr Witowski, technický ředitel DPP Jan Šurovský a ředitel dopravního podniku Mykolajivpastransiv Alexij Ušakov. DPP poslal v uplynulých měsících na Ruskem napadenou Ukrajinu jako pomoc tramvaje i autobusy.
Jednotky ukrajinské armády postoupily u Bachmutu o dva kilometry, uvedlo ministerstvo obrany v Kyjevě. Ruský postup ve městě se podle něj zastavil.
Rusko ostřelovalo ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast, boje dál zuří u Bachmutu
Ruská armáda v noci na dnešek pomocí těžkého dělostřelectva útočila na cíle v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, uvedla dnes její správa. Nikomu se při nich nic nestalo. Ukrajinský generální štáb ve své ranní svodce informoval, že nejtvrdší boje se stejně jako v minulých dnech soustředí v oblasti Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky.
Rusové za uplynulý den podnikli šest raketových útoků na Slavjansk, Záporoží a Kosťantynivku, skoro šedesátkrát zaútočili ze vzduchu a téměř stokrát z raketometů, uvedl ráno Kyjev. Podle vedení armády při útocích utrpěli zranění civilisté, byly poničeny obytné domy i další civilní infrastruktura. Informace zveřejněné ukrajinskou armádou nelze nezávisle ověřit.
Zelenskyj ve finále Eurovize nevystoupí, uvedli organizátoři
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebude moci prostřednictvím videa promluvit během sobotního finále písňové soutěže Eurovize, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na pořadatele soutěže.
„Žádosti prezidenta Zelenského oslovit diváky soutěže, ačkoliv byla učiněna s chvályhodnými úmysly, nelze bohužel vyhovět, protože by to porušilo pravidla akce,“ uvedla Evropská vysílací unie (EBU), která soutěž pořádá. „Jedním z pilířů soutěže je její apolitičnost. Tato zásada zakazuje politická prohlášení během soutěže,“ vysvětlila EBU.
Ruské ministerstvo obrany popřelo zprávy, že ukrajinské jednotky na více místech prorazily frontovou linii, a ujistilo, že situaci má pod kontrolou.
Americký velvyslanec obvinil Jižní Afriku z poskytnutí zbraní a munice Rusku
Velvyslanec Spojených států Reuben Brigety obvinil Jihoafrickou republiku z poskytnutí zbraní a munice Rusku. Měla je naložit sankcím podléhající ruská loď Lady R, která loni v prosinci tři dny kotvila v jihoafrickém přístavu. Znamenalo by to porušení deklarované neutrality Pretorie v konfliktu na Ukrajině, píše agentura Reuters. Vláda JAR ve věci zahájila vyšetřování.
Zelenskyj asi brzy navštíví Řím, setká se s Meloniovou i papežem
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj by mohl brzy navštívit Řím a setkat se s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou i s papežem Františkem, informovala s odkazem na neoficiální zdroje italská tisková agentura ANSA. Zároveň napsala, že podle zdrojů z Vatikánu je možné, že papež se setká se Zelenským v sobotu. Italská vláda ani Vatikán však informaci nepotvrdily.
Gruzie nezavede proti Rusku sankce, slíbil premiér
Gruzínský premiér Irakli Garibašvili ve čtvrtek prohlásil, že Gruzie nezavede proti Rusku jednostranné sankce. Stalo se tak den poté, co ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety rušící Gruzíncům vízovou povinnost při návštěvách Ruska kratších než 90 dnů a zákaz přímých letů ruských aerolinek do této zakavkazské země. Putinův krok už ve středu kritizovala gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová jako provokaci a označila jej za nepřijatelný v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině a okupace části gruzínského území.
Kyjev už letos dostal ze Západu pomoc za 16,7 miliardy dolarů
Ukrajina už v letošním roce od svých partnerů obdržela finanční pomoc na úhradu veřejných výdajů ve výši 16,7 miliardy dolarů, čili asi 360 miliard korun. Podle agentury Reuters to řekl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na jednání s ministry financí a představiteli centrálních bank skupiny vyspělých ekonomik G7 a dalších zástupců dárcovských zemí. Ukrajině, která se už přes rok brání ruské invazi, podle Reuters hrozí, že jí v letošním roce bude na příjmové straně rozpočtu chybět 38 miliard dolarů.
Ukrajina podniká protiútoky u Bachmutu, šéf wagnerovců mluví o nejhorším scénáři
Ukrajinské síly v posledních dnech podnikly u Bachmutu několik úspěšných protiútoků a o něco málo postoupily, píše v hodnocení situace na frontě americký Institut pro studium války. Šéf žoldnéřů z ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin posléze sdělil, že z ruského pohledu se situace na křídlech fronty u Bachmutu vyvíjí podle „nejhoršího možného scénáře“ a že ruské síly přicházejí o dříve dobytá území. V minulých dnech Prigožin pohrozil Moskvě, že své muže od Bachmutu stáhne.
Ruský rozpočtový deficit v prvních čtyřech měsících překročil celoroční cíl
Ruský rozpočtový deficit od letošního ledna do dubna dosáhl 3,42 bilionu rublů, zhruba 960 miliard korun, takže překročil celoroční vládní cíl. Vyplývá to z údajů ruského ministerstva financí. Ve stejném období v loňském roce ruský rozpočet vykázal přebytek 1,2 bilionu rublů. Nyní je však pod tlakem kvůli růstu výdajů v souvislosti s válkou na Ukrajině a propadu příjmů z prodeje ropy a plynu.